201

Mašinový. M. práce. Ztk. 20. (3. vyd.).

Masitá, y, m., vz násl. Matěj.

Maska, y, m., vz násl. Matěj.

Maškař, e, m. = maškary. Někteří m-ři
se přece po ulicích ukázali. Světz. z 25./11.
1892.

Maškara. M-ry v kostelích. Vz Zbrt, Pov.
33., 34. M-ry v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 646.

Maškaření, n. Wtr. Krj. 1. 293., 647.

Maškarirovať se = za maškaru obléci.
1610. Wtr. Krj. I. 646.

Maškarní. M. průvody v kostelích. Vz
Zbrt. Pov. 33., 34.

Maškarství, u. M. kvetlo tehdáž. Vz
Wtr. Krj. I. 293. nn.

Mašl, a, m., vz násl. Matěj.

Mašlicka, y, f. = drbka, podnapilosť.
Brt, IX II. 340.

Mašo — maško — maško! Tak se privo-
láva prase, Phľd. 1893. 634.

Maškrta = pamlsek. Phľd. XIL 420., 662.

Maštel = maštal. V již. a sev. Čech. Dšk.
v Mus. 1895. 18l.

Maštrancie = špatné, všelijak připravo-
vané víno. Slov., Phľd. XII. 420.

Máťa, dle Bača, vz násl. Matěj.

Mátač, e, m. Störenfried, m. Phľd. 1895.
443.

Maťák, a, m., vz násl. Matěj. — M., vz
Mišník (3. dod.)

Matas, a, m., vz násl. Matěj.

Matásek, ska, m., vz násl. Matěj.

Matatka, y, m., vz násl. Matěj.

Maťátko, a, m., vz násl. Matěj.

Matč, angl. match, výraz při hře šachovní.
Us. Dlml.

Matčin chléb, vz Panímámin koláč (3. dod.).

Mátě. Paní m. bude povinna. 1582. Kutn.
šk. 27.

Matečník, u, m., rostl., vz Dúbravník (3.
dod.).

Matěcha, y, m., vz násl. Matěj.

Matěj. Odtud: Matěcha, Matějcha, Matějka,
Matějec, Matějček, Matějíček, Matějíčka, Máťa,
Maťák, Matas, Matásek, Matatka, Maťátko,
Matčna, Mater na, Matička, Mates, Matiš,
Matys, Matisek, Matiska, Matýsek, Matocha,
Maťocha, Matouch?, Matucha, Matuš?, Ma-
tuška?, Matušina ?, Matula, Maťula, Matulka,
Matuna, Matura; Macek, Macík, Macka,
Máca, Macák, Macal, Macalík, Macálek, Ma-
cau, Maceš, Macoun, Macourek, Macura,
Macků; Mach, Mache, Machek, Machka,
Mácha, Macháč, Macháček, Machačka, Máchal,
i Máchal, Machálek, Machan, Machaň, Machar,
Machat, Machát, Machata, Máchatý), Machytka,
Machoň, Machotka, Machovec, Machula, Ma-
chulka, Machulda, Machura, Machurek, Mach-
ník, Machulík?, Mašek, Mašík, Mašíček,
Maška, Máša, Mašan, Mašat, Mašát, Mašata,
Mašín, Mašina, Mašita, Mašl. Kbrl. Sp. 17.
Cf. Kotk. 26. Pověry o sv. M. vz v Světz. 1894.
195., Oestr. Mon. (Böhm.) I. 440. — Pliskva
led přetřiska, M-ja — leta naděja. Slez. Nov.
Př. 449. — M. z Janova. Vz Vlč. Lit. 52. —
M. = žlova (žertem). Vz Žlova, Žluna (3.
dod.).

Matějček, čka, m., vz předeház. Matěj.

Matějec, jce, m., vz předcház. Matěj.

Matějcha, y, m., vz předcház. Matěj.

Matějíček, čka, m., vz předcház. Matěj.

Matějíčka, y, m., vz předcház. Matěj.

Matějka, y, m., vz předcház. Matěj.

Matěna, y, m., vz předcház. Matěj.

Matenice. Je na m-ci, na motyku (opilý,
že se motá, mate). Čern.. Př. 21.

Matenky, maténky, vz Zavianky (3. dod.).

Matěra. Uvedl to na m-ru = zkazil to.
lirt. I). II. 427.

Materáčik, u, m. Pri pradenie si zahrý-
zajú odslinke, sušenie hruške, jablká, m-ke
(koláčky), slúke. Cf. Postruheň, Trokšiar
(3. dod.). V Honte. Phľd. 1894. 310.

Mateří douška psí, vz Ulehelka (3. dod.).

Matéria, e, f. = stavivo. Brt. D. II. 516.
(cizí).

Materialism-us, u, m., z lat. M. popírá
zvláštního nositele při duševních pochodech,
jež pak jsou jen obměnou pochodů hmotných;
duše = hmota. Mus. 1894. 324.

Mateřička, y, f., vz Dúška (3. dod.), rostl. —
M., thynms serpyllum, rostl. Brt. D. II. 508.

Mateřídouška, vz Dúška (3. dod.). Léčení
jí na Val. vz v Vek. Val. L 156. Vz též Zbrt,
Pov. 103.

Materina dúška = materí douška. Phľd.
1895. 24.

Materinský. Ani v m-skom živote mu ne-
bolo lepšie. Slov. Nov. Př. 623.

Materna, y, m., vz předcház. Matěj.

Maternie. M. konope. V Honte. Phľd.
1894. 309., 493.

Mateřský. Zvuku převítaný m-ské řeči
v cizí krajině! Quis Ifig. 38.

Mater verborum. Cf. Vlč, Lit, 9.

Mates, a, m., vz předcház. Matěj.

Mätežný. M. pohyb lidu. Phľd. 1894. 505.

Máti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. 19., 7.,
22., 26., 30. Jako by ich jedna máti mala
(o sobě velmi podobných). Phľd. 1894. 441.

Matias, a, m., vz Sojka (3. dod.):

Matická, y, m., vz předcház. Matěj. —
M., y, f. = nějaká střelná zbraň. Wtr. Krj.

I. 624. — M. Chození s m-čkou na den ne-
poskvrněné p. Marie v Kozlovicích na Mor.
Vz NZ. IV. 341. — M. = májka. Děti říkají:
Máti, máti, dé mně masti na bolesti. Heršpice.
Rous.

Matisek, ska, m., vz předcház Matěj.

Matiska, y, m., vz předcház. Matěj.

Matiš, c, m., vz předcház. Matěj.

Matizna, y, f. = matéria, látka. Mark.
(Krok 1895. 290., 1896. 8.)

Matka. O matce boží = na nebe vzetí.
Dml. List. 28. Je-li na Matku boží z rána
hvězdnaté nebe, bude úrodný rok. Duf. 243. —
M. = děloha. 0 léčení pohnuté matky na
Slov. Vz Mtc. XVIII. 208. Zbúřená m. = ne-
moc ženská jevící se ujímáním v životě, veli-
kými bolestmi. Brt. D. II. 491. — M. = kal,
chumel, plíseň a p. Když se ve vodách matky
udělají, nemohou než smrděti. Kat. z Žer. II.
53. — M. = matrika, album, kniha členů
zapsaných (literatů). AVtr. Živ. c. 956. — M.
tenat = prostřední čásť naproti křídlům. Wtr.
St. Pr. 139.

Matkový. M-vy křeče. Sevře žaludek,
zkroutí oči, zastane i mrtvý. Záp. Mor. Brt. 1).

II. 488. — M-vá bělena, vz Větrová zelina

(3. dod.).