202

Matláni, Pantscherei, f. Abyste ho stále
užíval (lazebníka) nechaje jednak těch jednak
jinejch m. Kat. z Žer. II. 319.

Matlavý m. šmatlavý, ,š odsuto. Dšk. Jihč.
I. 44.

Matně. Vz List. til. 1895. 127.

Matnolesklec, skice, m., amara, brouk.
M. běhavý, a. cursitans, blízký, proxima, blú-
divý, erratica, černorohý, municipalis, červe-
nonohý, spreta (rufipes), čilý, strenua, dlouho-
rohý, praetermissa, domácí, ingenua, dvojčelý,
bifrons, hladký, familiaris, hnědonohý, fulvi-
pes, hnědý, fusca (brunnea), kovový, aenea,
krátký, curta, ladný, concinna, lesklý, nitida,
lesomil, silvicola, lunoštítý, lunicollis, modrý,
saphyrea, obecný, plebeja, odvážný, equestris,
podobný, similata, pohorní, montivaga, polo-
vypnklý, convexiuscula, Quenseliův, Quenseli,
rudoholenní, erythrocnema, svetlohnědý, fulva,¹skvělý, lucida, skvostný, aulica, šírohřbetý,
eurynota, šíroštítý, consularis, toulavý, com-
munis, trojhrotý, tricuspidata, vejčitý, ovata,
vypouldý, convexior, výslunný, apricaria, ze-
lený, tibialis, zrnitý, infima. Vz KÍim. 41.—51.

Mátoha = zjev mrtvého a strašidlo vůbec
hlavně noční a v prvom rado mrtvý chodiaci
po svete. Phľd. 1895. 28.

Matocha, Maťocha, y, m., vz předcház.
Matěj.

Matoliny. Aby vyprázdněn byl jakožto m.
jahodek vinných. Chč. S. 292.

Matonoha. motožka, y, f., conium, aethusa
cynapium. Phľd. XII. 317. M., mylek, mňato-
noha, opiľec (uh..), lolium temulentum, rostl.
Brt, I). II. 504.

Matouch, a, m., vz předcház. Matěj.

Matouš. Odvozeniny vz v Kotk. 26. Je-li
na sv. Matouše (21./9.) pěkné počasí, potrvá
čtyři neděle. Vck. Val. I. 164.

Matožiti. Kdoby m-žil v noci, ten má pa-
licí potrestán býti. Phľd. J 893. 386.

Matrace, moderace, e, f. = podložka dá-
vaná pod kabát. Wtr. Krj. I. 431., měkčí šat
pod pancíř, aby netlačil. Ib. 243.

Matrati = matlati. Kotk. 85.

Matrice v knihtiskárnách = několikaná-
sobná vrstva papíru, tlustá a vlhká, do které
se přenáší vysázená strana dříve než do stroje
tiskacího přichází. Vz Nár. list. 1894. č. 86.
odp. feuill.

Matucha, y, m., vz předcház. Matěj.

Matula,, Maťula, y, m, vz předcház. Matěj.

Matulka, y, m., vz předcház. Matěj.

Matuna, y, m., vz předcház. Matěj.

Matuňk od másti. V Podkrkonš. Mus. 1864.
253.

Matura, y, m., vz předcház. Matěj. — M.,
y, f. = ranní mše, místo matur zpívány po-
zději rorate. Wtr. Živ. c. 945. im.

Maturista. Kněz Šimon m. Arch. XIV.
14í).

Matúš, e, m., vz předcház. Matěj.

Matušek, šku, m., rostl., vz Jazýčky
(3. ded.).

Matušina, y, m., vz předcház. Matěj.

Matuška, y, m., vz předcház. Matěj.

Matuzalemský. M. plot = slabý, vetchý.
Vz Phľd. XII. 724.

Matys, a, m., vz předcház. Matěj.

Matýsek, ska, m., vz předcház. Matěj.

Matzenauer Ant. f 4./12. 1893.

Mauritius. Nejspíše odtud jsou: Mařák,
Mařík, Mařáček, Mařan, Mařánek, Mařas,
Mařatka. Kbrl. Sp. 17.

Mavkáč, c, m. = jídlo. Phľd. 1895. 75.

Mavúněč, e, m., Baldriansäure, f. Am.
Orb. 69. Dle NZ.: kyselina valerová (kozlí-
ková).

Maxmilian. Odvozeniny vz v Kotk. 26.

Maz = poskvrna. Bl. Gr. 102. — M.
v jizbě = omítka. Slov. Zbrt. Tan. 10. — M.
— prouha. Měl sem máze na chrbtě. Mor.
Nár. list. 1896. č. 186. odp. feuill.

Mazadlo = líčidlo. Št. Kn. š. 99.

Mazaina, y, f. = mazanina. Las. Brt. D.
I. 111.

Mazák, a, m., vz Brhlík (3. dod.). — M.,
potok ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 10.

Mazanec. Svěcení m-nců a vajec. V Be-
chyňsku. Vz NZ. II. 812. — M. = dvou-
spřežní vůz, na kterém naloženy jsou nevě-
stiny věci výbytné; peřiny se vozí na voze
čtyřspřežném. U Plzně. Škar. 35.

Mazati. Někoho na jeho cti mazati. Arch.
XIII. 235.

Mázderko, a, n. = pérečko, kloček. M.
sněhu. Vých. Mor. Brt, D. II. 340.

Mázdra. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
106. Ukázali jsú jemu obraz jeho namalovaný
na mázdře (membrána). Alx. Nach. k. XVI.

Mazel, zla, m. == mazlíček. Byl tatínkův
mazel. Šml. VIII. 190. — M., zlu, m., vz
Měchura (3. dod.).

Mázgra, y, f. = mázdra. Brt, 1). I. 15.

Mazhouz, chyb. m. svrchní síň. Hus. Vz
Bl. Gr. 161.

Mazivo. M. na krosno = šlichta. V Lip-
tove. Phľd. 1894. 85. Vz Krosno (3. dod.).

Má zlatá maminko. Vz Tanec čes. (3.
dod.).

Mazlavý sýr m. mazavý. Ve střed. Čech.
Oestr. Mon.. (Böhm.) I. 486. (Dšk.).

Mazliatko, a, n. = mazle. Phľd. 1896.
236.

Mázlík, u, m.= míra obilní. Hrš. Nach.
I. 516.

Mázna, y, f. Phľd. XII. 682.

Maznaný. Bola som m-ná. Phľd. 1894.
577.

Maznička, y, f. M. lůžka dělového, Flapp-
karine, f. Sterz. I. 932.

Mazniť sa. Phľd. XII. 282.

Mazny. Z pod kápky (čepce) vyzerajú na
hladko přičesané vlasy a menujú sa m. Na
Zvolen. Phľd. 1894. 254.

Mažiar, mažár, u, m. = moždíř. Gb. H.
ml. I. 353.

Mčet. Král kaza je skoro na popravu
mčieti. Kat. (Mus. 1893. 446.).

Mdlo. Bylo mu mdlo od jazyka (měl žízeň).
Nár. list, 1895. č. 222. odp. feuill.

Mdloba. Léčení m-by na Mor. Vz Mtc.
1894. 106.

Mdlobný. M. malomoc. Nár. list, 1894.
č. 268.feuill.

Mdlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.
Jsem mdel. 1467. Arch. XIV. 159. Mdlá svého
tance již mne očekává. Frid. Coss. 55.

Me, mb. Od násl. e n. b se m neměkčí.
Vz Gb. H. ml. L 443.



	202

	Matláni, Pantscherei, f. Abyste ho stále užíval (lazebníka) nechaje jednak těch jednak jinejch m. Kat. z Žer. II. 319. Matlavý m. šmatlavý, ,š odsuto. Dšk. Jihč. I. 44. Matně. Vz List. til. 1895. 127. Matnolesklec, skice, m., amara, brouk. M. běhavý, a. cursitans, blízký, proxima, blú- divý, erratica, černorohý, municipalis, červe- nonohý, spreta (rufipes), čilý, strenua, dlouho- rohý, praetermissa, domácí, ingenua, dvojčelý, bifrons, hladký, familiaris, hnědonohý, fulvi- pes, hnědý, fusca (brunnea), kovový, aenea, krátký, curta, ladný, concinna, lesklý, nitida, lesomil, silvicola, lunoštítý, lunicollis, modrý, saphyrea, obecný, plebeja, odvážný, equestris, podobný, similata, pohorní, montivaga, polo- vypnklý, convexiuscula, Quenseliův, Quenseli, rudoholenní, erythrocnema, svetlohnědý, fulva,¹skvělý, lucida, skvostný, aulica, šírohřbetý, eurynota, šíroštítý, consularis, toulavý, com- munis, trojhrotý, tricuspidata, vejčitý, ovata, vypouldý, convexior, výslunný, apricaria, ze- lený, tibialis, zrnitý, infima. Vz KÍim. 41.—51. Mátoha = zjev mrtvého a strašidlo vůbec hlavně noční a v prvom rado mrtvý chodiaci po svete. Phľd. 1895. 28. Matocha, Maťocha, y, m., vz předcház. Matěj. Matoliny. Aby vyprázdněn byl jakožto m. jahodek vinných. Chč. S. 292. Matonoha. motožka, y, f., conium, aethusa cynapium. Phľd. XII. 317. M., mylek, mňato- noha, opiľec (uh..), lolium temulentum, rostl. Brt, I). II. 504. Matouch, a, m., vz předcház. Matěj. Matouš. Odvozeniny vz v Kotk. 26. Je-li na sv. Matouše (21./9.) pěkné počasí, potrvá čtyři neděle. Vck. Val. I. 164. Matožiti. Kdoby m-žil v noci, ten má pa- licí potrestán býti. Phľd. J 893. 386. Matrace, moderace, e, f. = podložka dá- vaná pod kabát. Wtr. Krj. I. 431., měkčí šat pod pancíř, aby netlačil. Ib. 243. Matrati = matlati. Kotk. 85. Matrice v knihtiskárnách = několikaná- sobná vrstva papíru, tlustá a vlhká, do které se přenáší vysázená strana dříve než do stroje tiskacího přichází. Vz Nár. list. 1894. č. 86. odp. feuill. Matucha, y, m., vz předcház. Matěj. Matula,, Maťula, y, m, vz předcház. Matěj. Matulka, y, m., vz předcház. Matěj. Matuna, y, m., vz předcház. Matěj. Matuňk od másti. V Podkrkonš. Mus. 1864. 253. Matura, y, m., vz předcház. Matěj. — M., y, f. = ranní mše, místo matur zpívány po- zději rorate. Wtr. Živ. c. 945. im. Maturista. Kněz Šimon m. Arch. XIV. 14í). Matúš, e, m., vz předcház. Matěj. Matušek, šku, m., rostl., vz Jazýčky (3. ded.). Matušina, y, m., vz předcház. Matěj. Matuška, y, m., vz předcház. Matěj. Matuzalemský. M. plot = slabý, vetchý. Vz Phľd. XII. 724. Matys, a, m., vz předcház. Matěj. Matýsek, ska, m., vz předcház. Matěj.	Matzenauer Ant. f 4./12. 1893. Mauritius. Nejspíše odtud jsou: Mařák, Mařík, Mařáček, Mařan, Mařánek, Mařas, Mařatka. Kbrl. Sp. 17. Mavkáč, c, m. = jídlo. Phľd. 1895. 75. Mavúněč, e, m., Baldriansäure, f. Am. Orb. 69. Dle NZ.: kyselina valerová (kozlí- ková). Maxmilian. Odvozeniny vz v Kotk. 26. Maz = poskvrna. Bl. Gr. 102. — M. v jizbě = omítka. Slov. Zbrt. Tan. 10. — M. — prouha. Měl sem máze na chrbtě. Mor. Nár. list. 1896. č. 186. odp. feuill. Mazadlo = líčidlo. Št. Kn. š. 99. Mazaina, y, f. = mazanina. Las. Brt. D. I. 111. Mazák, a, m., vz Brhlík (3. dod.). — M., potok ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 10. Mazanec. Svěcení m-nců a vajec. V Be- chyňsku. Vz NZ. II. 812. — M. = dvou- spřežní vůz, na kterém naloženy jsou nevě- stiny věci výbytné; peřiny se vozí na voze čtyřspřežném. U Plzně. Škar. 35. Mazati. Někoho na jeho cti mazati. Arch. XIII. 235. Mázderko, a, n. = pérečko, kloček. M. sněhu. Vých. Mor. Brt, D. II. 340. Mázdra. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 106. Ukázali jsú jemu obraz jeho namalovaný na mázdře (membrána). Alx. Nach. k. XVI. Mazel, zla, m. == mazlíček. Byl tatínkův mazel. Šml. VIII. 190. — M., zlu, m., vz Měchura (3. dod.). Mázgra, y, f. = mázdra. Brt, 1). I. 15. Mazhouz, chyb. m. svrchní síň. Hus. Vz Bl. Gr. 161. Mazivo. M. na krosno = šlichta. V Lip- tove. Phľd. 1894. 85. Vz Krosno (3. dod.). Má zlatá maminko. Vz Tanec čes. (3. dod.). Mazlavý sýr m. mazavý. Ve střed. Čech. Oestr. Mon.. (Böhm.) I. 486. (Dšk.). Mazliatko, a, n. = mazle. Phľd. 1896. 236. Mázlík, u, m.= míra obilní. Hrš. Nach. I. 516. Mázna, y, f. Phľd. XII. 682. Maznaný. Bola som m-ná. Phľd. 1894. 577. Maznička, y, f. M. lůžka dělového, Flapp- karine, f. Sterz. I. 932. Mazniť sa. Phľd. XII. 282. Mazny. Z pod kápky (čepce) vyzerajú na hladko přičesané vlasy a menujú sa m. Na Zvolen. Phľd. 1894. 254. Mažiar, mažár, u, m. = moždíř. Gb. H. ml. I. 353. Mčet. Král kaza je skoro na popravu mčieti. Kat. (Mus. 1893. 446.). Mdlo. Bylo mu mdlo od jazyka (měl žízeň). Nár. list, 1895. č. 222. odp. feuill. Mdloba. Léčení m-by na Mor. Vz Mtc. 1894. 106. Mdlobný. M. malomoc. Nár. list, 1894. č. 268.feuill. Mdlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Jsem mdel. 1467. Arch. XIV. 159. Mdlá svého tance již mne očekává. Frid. Coss. 55. Me, mb. Od násl. e n. b se m neměkčí. Vz Gb. H. ml. L 443.