203

mě vyslovují na Hané jako mje. Brt. D.
II. 17.

Mecza m. metza == kejklířka, prestigia-
trix. Preš. si. 1104. Vz Metec, Meca.

Meč, z got. méki. Gb. H. ml. I. 444. M.
v XVI. stol. dvojnicí, šlokšvert, šlochtšvert
(veliké meče), Wtr. Krj. I. 607., šaršoun,
burdýř, m. křížový, frýdl, popravný, šermíř-
ský, rejtharský, kord (hl. zbraň honosná),
korduláč, tesák. Cf. ib. 271. nn. — M. =
mečík u řebřin. Brt. D. II. 443. Vz Mečík
(3. dod.).

Mečenoše, vz Mečonoše, Gb. H. ml. I. 173.

Meceříž u Benátek m. Mečežíř od Meče-
žíra. Čern. Př. 33.

Mečík, u, m. = příční deštička vijáku
tkadl. Vz NZ. IV. 36. — M. = příčný trám
položený na podélné trámy v náspě u chalupy,
aby se nerozstupovaly. Náspa jest vyplněna
hlinou a velikým kamením vydlážděna. Slez.
NZ. III. 196. — M. u řebřin, meč, slez.
šínka. Brt. D. II. 443. — M. u bran. Vz
Deska (3. dod.). — M., iris pseudacorus,
rostl. Las. Brt. D. II. 504.

Měčiti = měkčiti, zastr. Kyjemi m. Mkl.
Lex. Palicemi měčen (ne: měcen). Mst. 65.

Mečový. M. zabití. Lact. 59. M. ruka, Ž.
klem. 62. 11. (Gb. II. ml. I. 173.). Bez pu-
zení mečového (mečem). Chč. S. 162. a j.

Med. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 309. Ü Hro-
zenk. rnjad. Brt, D. I. 40. Mäd je mädem,
ešte sa prekysne. Slov. Zátur. Kdo samý m.,
nepoboškaj teho (úlisníka). Phľd. 1895. 377.
Dal mu mäd cez sklo lízať. Slov. Nov. Př.
541.

Měď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 27.
Vyrábění mědi a její vlastnosti. Vz Phľd.
1894. 361. Meďou prešiel (= so strachom z ne-
bezpečia unikl); Jakou my meďou obídeme
(jak pochodíme)? Na Zvolen. Phľd. 1894. 373.

Medař = včelař. 1591. Stanovy m-řů na
Rožnovsku. Vz Dml. List. 14. nn.— M. =
čmelák. Drahany. Brt. D. II. 340.

Měďař, e, m. = kdo dělá měděné věci.
Phľd. 1893. 337.

Medard. Prší-li na M-da a Prokopa (4./7.),
snihe mandel aj kopa (obilí i seno), nebo ne-
vyschnou břehy po 40 dní. Vck. Val. I. 164.

Měď-argentan, u, m. Vstnk. III. 302.

Medařský = včelársky. M. plat. 1510.
Dmi. List. 17. M. cechy v sev. vých. Mor.
Vz Mtc. 1895. 134. nn.

Medenice = nádoba měděná, později též
z jiných kovů, ku př. zlatá, stříbrná. Phľd.
XII. 179. Lazebníci m-ce vyvěšovali a holili.
1724. Pras. Řem. 53. M-ci v ruce měla. GR.
Nov. 120. 12. — M. = kropenka v kostele.
Dšk. Jihč. I. 14.

Měděný. M. doba, Vz Phľd. „1893. 296.

Meděra, y, f. = uher. vepř. Čern.Př. 21.

Měděrný" = medený. V Podkrknš. Šb.
D. 31.

Mediána = prostřední největší žíla. Bl.
Gr. 230. M. dvouřadých listů. ČI. L. Jos. 14.

Medik, u, m. = medek, zdrobn. med. Phľd.
XIV. 106.

Mědilijec, rodšmid. XVI. stol. Mus. 1894.
516.

Mědiryt, u, m. XVI. stol. Mus. 1894. 517.

Mědirytinový. M. papír. Us. Dhnl.

Měditka, y, f., v lučbě. Síran měditý skládá
se ze sirce a m-tky. Am. Orb. 61.

Medium přímé (zvratné) ve slovanštině.
Vz Kla. Sklad. 35.

Medlešice u Chrud., u lidu m. Mezilesice.
Cern. Př. 33.

Mědlice, vz Trdlice (3. dod.).

Medlič, zaniklý hrad ve Slez. V. Slz. III.
158.

Medliti = prodlévati, mdle n. loudavě něco
dělati. Kotk. 57.

Měďobarevný. M. domorodec (Indián).
Stč. P. př. 129.

Medokyš, slov. mädokijš. Phľd. XII. 178.,
179., XIII. 156.

Medonos, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Měďorez, u, m. Phľd. 1895. 151.

Medoun, u, m. = druh révy). Brt. D. II.
440.

Medovati = med sbírati, snášeti. Včely
medují. ČT. Tkč.

Medovinář, e, m. = připravovatel medo-
viny, Mether, m. Sterz. II. 311.

Medový. Mädový motúz mu okolo úst pre-
tiahli. Slov. Nov. Př. 530.

Medrnica, e, f. = meduňka, rostl. Brt,
D. II. 507.

Meduň, ě, medunice, e, f., rostl., vz Dú-
bravník (3. dod.).

Medunica, vz Medrnica, Meduň (3. dod.).

Medvěd. Kožu z m-ďa popredím nepre-
dávaj. Slov. Nov. Př. 258.

Medvědárna, y, f., Bärenzwinger, -grube.
Sterz. I. 392. Vz násl. Medvědinec.

Medvědí, přítok Černé ve Frýdecku. Věst.
opav. 1893. 10.

Medvedica, e, f. = žobráčna kaša. Stan-
kovce. Phľd. 1895. 496.

Medvědinec, nce, m. = medvědárna. Sterz.
I. 392.

Medvěz, e, f. List. fil. 1895. 322.

Medye = okrouhlá tkanive zlatá a stří-
brná n. rohatý plíšek, na němž něco vyryto
bylo (ozdoba ženských klobouků). XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 389.

Medzierka, y, f. Cf. Medzera. Zahodila
metlu kamsi do m-ky. Slov. Phľd. XII. 709.

Megnút (hegnút) = s otrasom padnut (pri
životných). Myjava, Phľd. 1895. 446. M. koho
= udeřiti. Megni ho o zem. Bern.

Měhoděk = bopomozi. Bl. Gr. 150.

Mech. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI.
3. 4. Heft. 400. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
173. Slov. mach, moch. Ib. 58.

Měch = pytel. To se s vámi měch roztrhl
(tolik vás přišlo). Brt. D. II. 33. Ke každému
měchu najde se provázek. Mor. Nár. list. 1896.
č. 174. odp. feuill. Dříve šidlo z měchu než
mouky nasype. Nov. Př. 549. Světským prá-
vem na m. ho odsoudili (dali ho do měcha
zašiti a utopiti). Věst. op. 1892. 6. — M.,
Blasebalg. Děravý m. nadýmati = marnou
práci konati. Šml. VII. 179. — M. = dlouhá
síť na způsob měchu, Stražn., v Podluží nevod.
Brt. D. II. 498.

Mechaničnost, i, f. = mechanickosť. Am.
Orb. 59.

Měchatý. M. žába = ropucha. Brt. I). II.
340.