%0é

Mechliš, e, m. = mechelské sukno. Wtr.
Krj. I. 365.

Mechlský. M. sukně = z mechlského
sukna. Wtr. Krj. I. 141.

Měchořep, a, m., vz Měchožil, Ott. VIII.
443. a.

Měchounka, y, f. = srtstska, angrešt.
U Olom. Kat. z Zer. I. 89).

Měchovec. M. střevní, dochmius duode-
nalis, hlísta. Az Ott. VII. 765.

Měchožil, a, m.= měchořep.. Vz Ott. VIII.
443. a. Trojnásobný m.. pod sítnicí, cysticerus
subrotinalis triplex. V stuk. .11. 573. Schli.

Mechriti, vz Mechrati. Ondro tiská sa,
mechrí sa, Phľd. XII. 198.

Měchura či říčice — svatební koláč. Na
Marsku. Nár. list. 1894. č. 223. M. = pše-
niční koláč zakladaný s mazelem (tvaroh s cu-
krom a hrozinkami). Netolice, NZ. IV. 335.
M. =; koláč na čtvero zahnutý, peče se na
šmigrust. Jicko. Brt, D. II. 478.

Měchuratý. Chodí za tou měchuratou
Škrobicí. Světz. 1895. 122.

Mejla, y, f.=jmelí. Dšk. Jihč. I. 49.

Mejliti se, vz Mýliti se.

Mejšle. Nár. list.1893. M. = pantofle.
U Horažď. NZ. III. 48.

Mejtník chmele. 500 m-ku dalo cent
chmele. Duť. 2G8. Vz Mýtnik.

Mejznouti = majznouti. Kotk. 103.

Měkce. M. léhati. Št. Kn. š. 28.

Měkkokrovec, vce, m., las;arus, brouk.
M. jarní, 1. vernalis. Klim. 32. Cf. Měkko-
krovečník.

Měkkosrdečný. M. matka. Ztk. 43. (3.
vyd.).

Měkký, měkek. (ib. II. ml. I. (54. O pfiv.
slova cf. Gh. H. ml. 1. 81. V Pomor. makky,
u Hrozenk. mjakký. Brt. D. I. 2:.)., 40.

Měkosť, měk ý v Háj. Herb. 123. a j.
Správné: měkkost', měkký.

Melan, a, m., vz násl. Melichar.

Melancový. M. polievka, Phľd. 1891, 267.

Melancholisování, u. Słow. Lit. Ven. 8.

Melen, a, m., vz násl. Melichar.

Melešburský lov, poloha v Podebr. 1748.
NZ. III. 520.

Melchar, a, m., vz násl. Melichar.

Melí, viscus, lépe než mejlí, ti) prý by
mohlo býti 3. os. od mejliti. 151. Gr. 266. Cf.
Jamela (3. dod.).

Meľihuba, y, f., pták, vz Sedmihlásek
(3. dod.).

Melich, a, m., vz násl. Melichar.

Melichar, a, m. Odtud: Melchar, Meli-
chárek, Melich, Melichna, Meliš, Melišek, Me-
len?, Melínek?, Meles?, Melka?, Melša?, Melan?,
Meloun?. Kbrl. Sp. 17. Cf. Kotk. 26.

Melichárek, rka, m., vz předcház. Meli-
char.

Melichna, y, m., vz předcház. Melichar.

Melínek, nka, m., vz předcház. Melichar.

Melinky v mlieku zavárané. Phľd. 1896.
G(i. Cť. Meliny.

Melissylalkohol, u, m., v lučbě, Vstnk.
IV. 145.

Meliš, c, m., vz předcház. Melichar.

Melíšek, ška., m., vz předcház. Melichar.

Melka, y, m., vz předcház. Melichar.

Melně. M. semeuec zetříti. Mill. 99. b.

Mělno = mělně, drobně. Zetrú semenec
m. Mill. 99. b.

Melodistika, y, f. Phľd. 1894. 693.

Meloun, a, m., vz předcház. Melichar.

Melša, dle Bača, vz předcház. Melichar.

Meluzína. Co činiti, aby M. neskučela. Vz
NZ. IV. 543.

Mělzo = měls ho, h odsuto. Dšk. Jihč. I. 33.

Méň m. méně. Gb. li. ml. I. 152.

Měna. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 39.

Menář = mlnář, mlynář. Neor. 9., Dšk.
Jihč. I. 6.

Menářka, y, f. vz Mlynářík (3. dod.).

Menažerie, e, f., z fr. = dvůr pro drůbež
a dobytek; střlat. menagerius správce tako-
vého dvora, z lat. mansio, obydlí; z toho fr.
mesnage a novější menage, hospodářství. Čern..
Př. 53.

Mendičiti = žebrati., koledovati. — S kým.
Phľd. 1893. 538. Cf. násl. Mendik.

Mendik, z lat. = žebráček, žák, který byl
ve škole vydržován křest', milosrdenstvím do-
brodincův. Kutn.. šk. XIII.
Mendikovati, z lat. -— mendičiti. Wtr.
Živ. c. 593.

Méněčlenný. M. přeslen. Čl. Zrůd. 22.

Měnitka, y, f., amoeba, proteus, živočicho-
tvor. Am. Orb. 76.

Méno = jméno. Přinesli mi toho jen pro
m., aby se neřeklo. Brt. I). II. 340.

Menoslov = seznam. M. hodnostárov, po-
zvaných. Phľd. XII. 452., XIII. 288.

Menoslovník, u, m. = slovník topických
jmen. Phľd. XII. 375.

Mensáles, u, m., z lat. mensis = plat mě-
síční rektoru školy dávaný. Hrš. Nach. I. 411.

Mentar, u, m. = poučení? A svůj ať do-
povím m. XVI. stol. NZ. IV. 309.

Menthon, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

Menthylamin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

Mentiek, mentieka, vz Mentěk. Z lat. man-
tellum. XZ. III. 404. Slov.

Mentiti = klamati. Slovo toto má již Bl.
Gr. 102. za, zastaralé.

Mentlík, u, m. Hus. Dle Bl. Gr. 161. chyb.
m. pláštík.

Mentýk, u, m. Vz Mentlík. M. = kabát
světle modrý. Slov. NZ. III. 427. M. soukenný,
modrobarevný. černou berančinou lemovaný.
Ib. 214.

Meravo. Ako začarovaný hľadel som na
ňu m. Phľd. XII. 107. M. stála sťa socha pred
oltárom (strnule, erstarrt). Ib. 429.

Meravý. M. pravdivosť (skutečná). Phľd.
1893. 495. M. spojka, erstarrt. Ib. 1892. 318.

Merecina, y, f. = medicína, d v r. Dšk.
Jihč.. I. 15.

Merenda. Vz Zbrt. Tan. 331.

Merendář, e, m. = kniha obsahující zá-
bavné články pro merendy, zábavy. Us.

Merhovaný. M. koláč — různě mazaný.
Dšk. Jihč. I. 8.

Merhovati či šachovati. — co: kabátec,
nohavice = přišívati na ně sukno rozmanitých
barov na způsob čtverečků. Wtr. Krj. L 33.,
144.

Merinda. Po batohu niesly za ním m-du.
Phľd. XII. 28á. Kufra nemá (student jeda
z prázdnin), iba (= jen) tie hábočky a m.
Ib. XIII. 149., 762. Cf. Ťarch (3. dod.).