Předchozí (208)  Strana:209  Další (210)
209
Mír pax, pokoj quics. Dob. Dur. 250. Mir,
mundus. Cf. Mus. 1895. 490.
3. Mír = dávka, tributum. Čel. Pr. m. I. 4.
Míra. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 20.,
39. M., měrou. Krácení je staré. Gb. Km. -a.
9. Pod mierou užívaj. Phľd. 1894. 194. = M.,
y, m. = Miroslav. Čern. Př. 26.
Mírek, rku, m., zdrobn. mír. — M., rka,
m. = Miroslav. Čern. Př. 26.
Miřič, vz Mužík (3. dod.).
Miřínský Václ. XV. stol., básn. Vz Vlč.
Lit. 221., 275.
2. Mířiti = smiřovati. Modlitva svatá nás
tvá vždy miř bohu našemu. 1438. List. fil.
1895. 145.
Mirk, Mirkov, a, m., obec v Gemersku.
Phľd. XII. 155.
Mírný. Kopectví (= zboží) mírné (které
se na míru prodává). 1530. Snm. I. 378.
Mírodějný. M. ruka. Jg. Sbr. sp. 1841. 8.
Miroslav, a, m. Odtud: Míra, Mírek. Čern.
Př. 26. Cf. Kotk. 27.
Mírovný. M. právo (k míru se táhnoucí).
Ztk. 112. (3. vyd.). Cf. Mírový.
Mirzkovati. Slova má m-li (verba mea
cxecrabantur). Ž. wit. 55. 6. V Ž. Idem.: slova
má otukarachu (Vondra. Spuren 30.).
Mísa. Z lat. mensa. Mkl., Gb. H. ml. I.
444. Na misu mi dajte, v hrnci mi nechajte
a s varna budu jest (nenasyta). Mor. Čes. 1.
V. 422. Je vás k míse jako much (mnoho
jedlíků). Světz. 1895.13. Smiluje se nad miskou
jako kocúr nad myškou. Nov. Př. 597. Modli
se, nemodli se, z prázdné mísy nenajíš se (vše
marno). Vck. Val. I. 109.
Mísačka, y, f. = truhlice, v níž se míchá
vařená čučka nebo sekaná řepa s řezankou.
Duf. 215.
Mísař. Cel. Pr. m. I. 240.
Misisko, a, n. = veliká mísa. Val. Brt.
D. II. 361.
Mísit' = másť, žvanit. Nemis. Val. Brt. D.
II. 341.
Misná, é, f., les n. vrch v Rožnovsku. Dml.
List. 28.
Mísní = mísný. Aby koupil kopu štik
mísních. Snm. I. 191. Cf. Podmísní.
Mísník v Chodsku. Vz NZ. III. 1(5. nn.
Místek, dříve Místko; staří lidé mluví
posud Místko. Věst. opav. 1894. č. 4. str. 7.
Misteria = středověké hry náboženské,
od ministeria (služby náboženské); nesouvisí
s řeckými mysteriemi, (tajeplnými obřady ke
cti bohyně Demetry). Čern. Př. 42. — M. = pe-
níze od přípovědi za mistra. 1724. Vz Pras.
Řem. 41.
Místní. M. jména na Slov. Vz Phľd. XII.
65. nn.
Místo. Hofrychtéř na místě hr. Msti. Půh.
V. 216. Jichžto jest bylo 35 v počtu na místě
sv. Petra (biskupů v Římě). Chč. S. 33. —
A tito (rozdílové) mezi námi nejsou ještě na
místě postaveni. Snm. I. 420. To je chlap na
miesto. Slov. Nov. Př. 523.
Místojméno, pronornen. Bl. Gr. 148.
Místová = místo. Šel do vinohradů m.
škole. Mor. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill.
Místovikář, e, m., Provicar. Sterz. II. 596.
Mistr. Oděv mistrů v XV. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 226.
Mistra, y, f., z magistra, jmenuje se vedle
převořiše. My Jakub probošt, Jitka mistra,
Anna převořiše, Sbranka subpřevora (dáváme
list. . .). Sdl. Loun. 7., 16.
Mistřikus, u, m., rostl. Vck. Val. I. 146.
Mistrný lékař. GR. Nov. 3.
Mistrvie, n. místo mistrství. Gb. II. ml. I.
399.
Místský. Na Místských, pole v Jančí ve
Slez. V. Slz. II. 349. (Šď.).
Mišací, horský hřbet ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 10.
Mišaina, y, f. = mišenina. Laš. Brt. D.
I.  111.
Míšáky = pomíšané oškvarky s kobzolemi.
Brušp. Hledíková.
Míšanina, y, f. = kroupy s hrachem. Brt,
D. II. 475., 478.
Míšaný. M. voda = voda z místa, kde ze
tří pramenů se stéká. Mor. Mtc. 1894. 18.
Míšat. Za m. jiných podřečí hanáckých
je ve Víškově michat. Brt. D. II. 99.
Míšek. Kedz mas mišek jako cele (tele),
ta maš i velo prijacele; kedz maš m. jako
lata, nemaš sestry ani brata. Šariš. Phľd.
1895. 377. Cf. předch. Meštek.
Míšenec, nce, m., les ve Frýdecku. Věst,
opav. 1893. 10.
Míšeňský. M. jablka. Dle Svátka (Lum.
1891.) má býti mšenská od Mšeného u Roud-
nice. Cern. Př. 59. — M. Deset grošů na
m-sko. Arch. XIII. 244., 424.
Mišnář, e. m. = míšeňský havíř. Wtr. Živ.
c. I. 121.
Míšňátko, a, n. = míšeňské jablko, Bors-
dorfer A. Sterz. I. 537. b. Cf. Míšeňský (3.
dod.).
Mišník, u, m. = místnost, kde se sečka a
oves misí,
Zábř., na Hané maták. Brt. D. II.
437.
Miť, i, f. = niť. Us. místy. Gb. II. ml. I.
374.
Miťaci na Mor. ti, kteří užívají dativiiilio
tvaru mi a Mněši, kteří tvaru mně. Brt. 1).
II.  72.
Mítežný. Těmi běhy m-nými a smíšenými.
Chč. S. 232.
Míti. O časování na Mor. cf. Brt. I). II.
29., 53., 81. Mať dačo u seba = robiť; Mať
u seba mnoho hlúpostí = robiť hlúposti. Phľd.
1895. 444. Proto mám za to, žes blažen. GR,
Nov. 92. 8. I má za to, že by polepšen byl;
Pohané za to měli, že... Chč. S. 105., 126.
(127., 131., 140. a j.) Drž, dokaď máš, ně-
skoro darmo držeť. Mor. Ces. 1. V. 422. Ne-
spoléhej ani na strejce ani na děda, nemáš-li
sám, bude běda, Mor. Ib. — co. Jaku měla,
taku dala, šak ju sama nedělala. Slez. Nov.
Př. 92. — se jak. Mo se jako mlynářsko
kura při košu. Slez. Nov. Př. 623. — se
k čemu. Má se k tomu, jako mrtvý k stá-
vání. Mor. Ces. 1. V. 461.
Mítka. Je na mítce, mítá, vymítá, má
mítku (Příbor) = vyhazuje (při hře v karty).
Brt. I). II. 326.
Mitlink, u, m., hrubé plátno na pytle.
Wtr. Krj. I. 357., 365.
Mitr, a, m. = Dmitr, Demetrius. Ott. VIT.
688.
Mitralní. M. choroba. Vstnk. III. 4T6.
14
Předchozí (208)  Strana:209  Další (210)