210

Mituří, čásť Moravky. Věst, op. 1893.10.

Mitví = střídavě. Klást něco m. = jedno j
tak, druhé na opak (hor.; val. mítvavo). Brt.
D. II. 341.

Mixa, y, m., z Mikuláš. Kbrl. Sp. 10.

Míza, strč. miezha. Gb. H. ml. I. 467.

O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 41.
Mizerov, přítok Ostravice. Věst. op. 1893.

10.

Mizerněť = hubeněti. Brt. D. II. 516.

Mizerný = hubený. Brt. D. II. 516.

Mizeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.102.

Mizeti se = hýbati se. Břich muoj veli-
kými bolestmi se mizí (ruk. mizy). Alx. Nách.
k. V.

Míznictvo, a, n. = mízní soustava. Am.
Orb. 101.

Mízový. M. barva = myšková. U Plzně.
NZ. III. 44.

Miždžit = mačkati něco, až z toho teče
(mizga, val.).Brt. D. II. 341.

mj se mění v m: krma. Zlin. Brt. D. I. 76.

Mjad = mää, med. V Gemersku. Phľd. 1893.
550.

Mjakký = měkký. Vz Měkký (3. dod.).

mk = mrak. Skratek ve starém rajhrad-
ském rukopise. Patera.

mkn. Z mkn se m odsouvá: vobeknout.
Dšk. Jihč. I. 23.

Mla, y, f. = mhla. Dšk. Jihč. I. 33.

Mlácení má se za nejtěžší práci. Proč?
Vz Nár. list.1894. č. 262. odp. feuill. M. ve
stodole, vz Čtveřice, Dvojice, Paternice, Se-
sternice, Trojice.

Mláčka. M-ky v koľajách boly primrznuté.
Phľd. 1896. 67.

Mláď. Za mládi hriech — na starosť po-
kuta. Phľd. XII. 670.

Mlada, y, f., os. jm. u Kosmy.

Mládce = učenník. Ev. víd. 132. a j.
(Mnč.).

Mládě. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 126.

Mládec. Bl. Gr. 174. praví: špatně m. mlá-
denec. V List. til. 1895. 75. pokládá se tento
tvar za novotvar. V Jg. Slov. jest tento tvar
doložen i ze starších spisů. Jg. tvaru mládce
vůbec nemá, ale mnohé tvary v Jg. i v mém
slov. u hesla Mládec zařaděné mohou se ovšem

i k heslu mládce zařaditi.

Mládek = mladší člověk. Nechť se ne-
leckdos z mládků obouvá v jeho škorně (jeho
následuje). Bl. Gr. 244. M. — nejmladší mlá-
denec při svatbě. Vykl. Svat. 58.

Mládenček, nečka, m. Krok 1894. 28.

Mládenec, infans. Mnč. Prešp. 1629. Ji-
noch adolescens. Ib. Vz Panna (3. dod.).

Mládeř m. mládež, ž v ř. Gb. H. ml. I.
517. Cf. Drůbeř, Krádeř.

Mladicí = mlází. Kld. III. 177.

Mládik, a, m. = holoubě; mladík, chasník.
Jevíčko. Brt. D. II. 341.

Mládit sa. Kráva se omladila = otelila.
Val. Brt. I). II. 341.

Mládkovství u kovářů. 1670. Pras. Řem.
41.

Mladne. Chtie jej oženiti m. Kat. 151.

Mládočka, y, f. = slepička. Phľd. 1895. 2.

Mladosť. M. u žen dělá divy. Slád. Zen.
57. M. a múdrosť nebývajú přáteľé Mor. Cos.
1. V. 421.

Mladověk, u, m. Ztk. 38. (3. vyd.).

Mladoženich, a, m. Kto z m-chov první
noc prvý zaspí, prv umře. Zlé znamenie pro
ne, když v den so! ášu videť jamu na cinto-
ríne otvorenú. Keď prevážajú periny na bielom
koni, jeden z nich skoro umre. Slov. Phľd.
1894. 713.

Mladší, sladší a p. za strč. mlazší, slazší
podle positivu mladý. Gb. H. ml. I. 402. Mladší,
die Jünger (dle něm.). Dob. Dur. 373.

Mladšopovinnosť, i, f. V ceších bylo zvy-
kem, že mladší mistr do lhůty vyměřené ko-
nal m-sti (povinnosti mladšího mistra). 1705.
Vz Pras. Kern. 46.

Mladuchin smiech — žalostné manželstvo
(nevěsta musí plakat). Pbľd. 1895. 664.

Mladuskô = lepšie hriato; také koláče,
které pri svadbe gazda na krúžky pokrája a
zvačka hostem predkladá. Platnica, Phľd. 1895.
707.

Mladý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.
Dokud mlád, já na nic nemyslil než na ra-
dosť, já srkal sladký med. Černý. Cenci. 13.
Tehdy pověděli mlajší jeho (učedlníci) k sobě.
Ev. seit. 22. Job. 16. 17. Młady kam zaženě,
tam zapase (všude mu dobře). Mor. Čes. 1. V.
421. — M. velikonoc = první neděle po veli-
konocích. NZ. IV. 326.

Mládza. Nach ta sova svoju mládzu vy-
sedí (mladé). Slov. Dbš.

Mlaka, louka ve Frýdecku. Věst opav.
1893. 10.

Mlaščet. Dyšč mlaščí. Jevíč. Brt. D. II.
341.

Mlat. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.
Pojď na mlat, dám ti plat (mlácení trojmo).
ČT. Tkč.

Mlatček. Mlynár držal m. (kladivo, kte-
rým křesal mlýnský kámen). Phľd. XII. 282.

Mlatevňa, ě, f. = stodola. Brt. I). II. 437.

Mlátící zbraň. Wtr. Krj. I. 620.

Mlatisko, a, n. = mlat. Brt. D. II. 437.

Mlátiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

Mláto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. —

M. koní, koní mnať (nať), polajka, poléka

(han.), mentha pulegium, rostl. Brt. D. II. 505.

Mlatolit = na mlat ušlapati. Pole zmla-

tolené. Jevíčko. Brt. D. II. 341.

Ml'ázgat, intens. slovesa mlátit. Val. Brt,
D. II. 341.

Mlaziště, ě, n. = zálomek naznačující
stopu zvěři, Abbis, m. Sterz. I. 7.

Mlazší, vz Mladší (3. dod.). Dob. Dur. 121.

Mlčanka. Zasaď si m-nku (= mlč, trp).
Phľd. 1893. 700.

Mlčelivě. Pro toto složení (konšelů) vrčeli
sou někteří m. Břez. Font. V. 448.

Mlčení. M. neškodí, plekotání haňbu plodí.
Mor. Ces. 1. V. 421. S m-num ve vyvoze obrati.
Slez. Nov. Př. 78.

Mlčeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
O přehlasovaných tvarech cf. Gb. H. ml. I.
101. Mlčí, ale vrčí. Slov. Nov. Př. 614.

Mlčitel, e, m. Nár. list. 1894. č, 264. 1.

Mlčko, a, m. = pomocník starejšieho pri
svadbách. Phľd. 1895. 577. a j. tam.

Mldlý = mdlý.1518. Arch. XIV. 297.

Mléč, rostl., vz Žabí mléč (3. dod.); lactuca
virosa, vz Brt. D. II. 504.; vz Serůvka (3. dod.),
Celigana (3. dod.).



	210

	Mituří, čásť Moravky. Věst, op. 1893.10. Mitví = střídavě. Klást něco m. = jedno j tak, druhé na opak (hor.; val. mítvavo). Brt. D. II. 341. Mixa, y, m., z Mikuláš. Kbrl. Sp. 10. Míza, strč. miezha. Gb. H. ml. I. 467. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 41. Mizerov, přítok Ostravice. Věst. op. 1893. 10. Mizerněť = hubeněti. Brt. D. II. 516. Mizerný = hubený. Brt. D. II. 516. Mizeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.102. Mizeti se = hýbati se. Břich muoj veli- kými bolestmi se mizí (ruk. mizy). Alx. Nách. k. V. Míznictvo, a, n. = mízní soustava. Am. Orb. 101. Mízový. M. barva = myšková. U Plzně. NZ. III. 44. Miždžit = mačkati něco, až z toho teče (mizga, val.).Brt. D. II. 341. mj se mění v m: krma. Zlin. Brt. D. I. 76. Mjad = mää, med. V Gemersku. Phľd. 1893. 550. Mjakký = měkký. Vz Měkký (3. dod.). mk = mrak. Skratek ve starém rajhrad- ském rukopise. Patera. mkn. Z mkn se m odsouvá: vobeknout. Dšk. Jihč. I. 23. Mla, y, f. = mhla. Dšk. Jihč. I. 33. Mlácení má se za nejtěžší práci. Proč? Vz Nár. list.1894. č. 262. odp. feuill. M. ve stodole, vz Čtveřice, Dvojice, Paternice, Se- sternice, Trojice. Mláčka. M-ky v koľajách boly primrznuté. Phľd. 1896. 67. Mláď. Za mládi hriech — na starosť po- kuta. Phľd. XII. 670. Mlada, y, f., os. jm. u Kosmy. Mládce = učenník. Ev. víd. 132. a j. (Mnč.). Mládě. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 126. Mládec. Bl. Gr. 174. praví: špatně m. mlá- denec. V List. til. 1895. 75. pokládá se tento tvar za novotvar. V Jg. Slov. jest tento tvar doložen i ze starších spisů. Jg. tvaru mládce vůbec nemá, ale mnohé tvary v Jg. i v mém slov. u hesla Mládec zařaděné mohou se ovšem i k heslu mládce zařaditi. Mládek = mladší člověk. Nechť se ne- leckdos z mládků obouvá v jeho škorně (jeho následuje). Bl. Gr. 244. M. — nejmladší mlá- denec při svatbě. Vykl. Svat. 58. Mládenček, nečka, m. Krok 1894. 28. Mládenec, infans. Mnč. Prešp. 1629. Ji- noch adolescens. Ib. Vz Panna (3. dod.). Mládeř m. mládež, ž v ř. Gb. H. ml. I. 517. Cf. Drůbeř, Krádeř. Mladicí = mlází. Kld. III. 177. Mládik, a, m. = holoubě; mladík, chasník. Jevíčko. Brt. D. II. 341. Mládit sa. Kráva se omladila = otelila. Val. Brt. I). II. 341. Mládkovství u kovářů. 1670. Pras. Řem. 41. Mladne. Chtie jej oženiti m. Kat. 151. Mládočka, y, f. = slepička. Phľd. 1895. 2. Mladosť. M. u žen dělá divy. Slád. Zen. 57. M. a múdrosť nebývajú přáteľé Mor. Cos. 1. V. 421.	Mladověk, u, m. Ztk. 38. (3. vyd.). Mladoženich, a, m. Kto z m-chov první noc prvý zaspí, prv umře. Zlé znamenie pro ne, když v den so! ášu videť jamu na cinto- ríne otvorenú. Keď prevážajú periny na bielom koni, jeden z nich skoro umre. Slov. Phľd. 1894. 713. Mladší, sladší a p. za strč. mlazší, slazší podle positivu mladý. Gb. H. ml. I. 402. Mladší, die Jünger (dle něm.). Dob. Dur. 373. Mladšopovinnosť, i, f. V ceších bylo zvy- kem, že mladší mistr do lhůty vyměřené ko- nal m-sti (povinnosti mladšího mistra). 1705. Vz Pras. Kern. 46. Mladuchin smiech — žalostné manželstvo (nevěsta musí plakat). Pbľd. 1895. 664. Mladuskô = lepšie hriato; také koláče, které pri svadbe gazda na krúžky pokrája a zvačka hostem predkladá. Platnica, Phľd. 1895. 707. Mladý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. Dokud mlád, já na nic nemyslil než na ra- dosť, já srkal sladký med. Černý. Cenci. 13. Tehdy pověděli mlajší jeho (učedlníci) k sobě. Ev. seit. 22. Job. 16. 17. Młady kam zaženě, tam zapase (všude mu dobře). Mor. Čes. 1. V. 421. — M. velikonoc = první neděle po veli- konocích. NZ. IV. 326. Mládza. Nach ta sova svoju mládzu vy- sedí (mladé). Slov. Dbš. Mlaka, louka ve Frýdecku. Věst opav. 1893. 10. Mlaščet. Dyšč mlaščí. Jevíč. Brt. D. II. 341. Mlat. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. Pojď na mlat, dám ti plat (mlácení trojmo). ČT. Tkč. Mlatček. Mlynár držal m. (kladivo, kte- rým křesal mlýnský kámen). Phľd. XII. 282. Mlatevňa, ě, f. = stodola. Brt. I). II. 437. Mlátící zbraň. Wtr. Krj. I. 620. Mlatisko, a, n. = mlat. Brt. D. II. 437. Mlátiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. Mláto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. — M. koní, koní mnať (nať), polajka, poléka (han.), mentha pulegium, rostl. Brt. D. II. 505. Mlatolit = na mlat ušlapati. Pole zmla- tolené. Jevíčko. Brt. D. II. 341. Ml'ázgat, intens. slovesa mlátit. Val. Brt, D. II. 341. Mlaziště, ě, n. = zálomek naznačující stopu zvěři, Abbis, m. Sterz. I. 7. Mlazší, vz Mladší (3. dod.). Dob. Dur. 121. Mlčanka. Zasaď si m-nku (= mlč, trp). Phľd. 1893. 700. Mlčelivě. Pro toto složení (konšelů) vrčeli sou někteří m. Břez. Font. V. 448. Mlčení. M. neškodí, plekotání haňbu plodí. Mor. Ces. 1. V. 421. S m-num ve vyvoze obrati. Slez. Nov. Př. 78. Mlčeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. O přehlasovaných tvarech cf. Gb. H. ml. I. 101. Mlčí, ale vrčí. Slov. Nov. Př. 614. Mlčitel, e, m. Nár. list. 1894. č, 264. 1. Mlčko, a, m. = pomocník starejšieho pri svadbách. Phľd. 1895. 577. a j. tam. Mldlý = mdlý.1518. Arch. XIV. 297. Mléč, rostl., vz Žabí mléč (3. dod.); lactuca virosa, vz Brt. D. II. 504.; vz Serůvka (3. dod.), Celigana (3. dod.).