211

Mléči. M. jalové, vz Pleska (3. dod,).

Mléčné. Počet m-lio odvésti. Kat. z Žer. I.
90.

Mléčník, a, nebo mlékař, e, m., Säugling,
mohl by říci. kdo by chtěl ineptire. Bl. Gr.
207.

Mléčný. M. cesta. Na Slov.: cesta na nebi.
Ces. ]. V. 324.

Mléčovi. Háj. Horb. X. b.

Mľedivo, mledzivo, vz Mľezivo (3. dod.).

Mlejnek. Hra na m. Vz Duť. 70.

Mlejší m. mlajší, mlazší, mladší.

Mlékař, vz předcház. Mléčník.

Mléko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28.
Neprecedené mlieko devat nemocí odháňá.
Mtc. 1894. 20. Mlieko večer po západe slnka
neradi dávajú z domu a dajú-li, posolia ho
trošku a s vršku spravia kríž prstom na dvere;
Mlieko nosia zo stajne zakryté, aby ho vraj
slunečnica neopařila; Všade klam, len v mliece
voda. Slov. Phľd. 1894. 132., 133., 441. Co
činiti, aby kravám mléka neodňali, aby krávy
mléka nepotratily. Vz Phľd. 1895. 124. — M.
hadí, žabí, kaní, vz Žabí mléč (3. dod.).

Mleta, y, f., dolina v Gemersku. Phľd. XII.
426.

Mlezivo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
77. M., mľzevo (han.), radovánek (sev. Mor.),
biz (záp. Mor.), vrzanec (laš.) = buchta za-
dělaná prvním hustým mlékem, vydojeným
krávě po otelení, kterémužto mléku říkají též
mľezivo, mľedivo (laš.), zdojky/ (záp. Mor.).
Brt, 1). II. 478. Cf. Kuráčka (3. dod.). M. do- ]
jiti, biesten; máslo z m-va, Biesbutter. Sterz. i

I. 494. a. I
Mleždit čím kam = hodili, mrštiti.

Mleždil s ním (m. jím) do jeteliny. Mor. Nár.
list. 1896. č. 224. odp. feui'll.

Mľgať = míti chuť, laskominy na jídlo,
které jiný jí. Mľgá ti? Vz Brt. D. II. 341.

Mlhavina. Ztk. 53. (3. dod.).

Mliceň, rostl., vz Cedidlo (3. dod.).

Mlíč, rostl., vz Celigana, Pampeliška (3.
dod.).

Mlíčeň, čně, m., vz Pampeliška (3. dod.).

Mličky = mlžičky (mlha). Dšk. Jihč. I. 5.
Dle List. fil. 1896. 156. m. mhličky Vz tam.

Mlíčnatěti. Kapalina m-tí. KP. VIII. 122.

Mlíčný trh. Čel. Pr. m. I. 631.

Mliečnik, u, m. = krajáč. Phľd. 1895.
485.

Mlín, u, m., vz Zátoň (3. dod.).

Mlisa, y, f. = mísa, l vsuto. Brt. D. II.
185.

Mlisnej m. mlsný. Zďár. Brt. D. II. 247.

Mlíti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.,
28. Srozuměl, že se ne svá mele, že se ne po
švu páře (že se neděje po jeho, že si jeho
rady již neváží). Bl. Gr. 296. Mele (tlachá),
až človeku v ušiach znie. Slov. Nov. Př. 610.

Mlíza, y, f. = míza. Cf. Mlzati.

Mľknút = mrtvěti, trnouti. Val. Brt. D.

II. 342.

MÍkvy. Vybŕdli (vybředli) z rozhovoru
bezvýznamného a mľkveho. Phľd. 1896. 79.
M., nepříjemné ticho. Ib. 103.

Mln, u, m., Magnetismus, m. M. v severní
špičce střelky. Am. Orb. 47. Cf. násl. Mlna.

Mlna, y, f. M. v jižní špičce střelky. Am.
Orb. 47. Cf. předcház. Mln.

Mlneso, a, n. = magnet. Am. Orb. 48.

Mlno, a, n. — spojenina mlna s mlnou.
Am. Orb. 47. M. — magnetina, Magnetismus,
magnetische Kraft. Vz Am. Orb. 46.

Mlnodotýčný. M. krabice. Am. Orb. 48.

Mlnoosa, y, f., magnetische Axe. Am. Orb.
79.

Mlnovec, vec, m., Magneteisenstein, m.
Am. Orb. 46. Dle Nz.: železovec osmistěnný.

Mlnný, magnetisch. Mlnným se státi, ma-
gnetisch werden. Am. Orb. 47.

Mločí, od mlok. M. oko. Slád. Mak. 76.

Mlogať koho = kojiti. Slov. Phľd. XII.
559. — se = nabízeti se. Kunšt. Brt. D. II.
312.

Mlovina, y, f. = tyč u plotu. Dšk. Jihč.
I. 21. Cf. Mlovjina,

Mlsíček, čku, m. = pamlsek. Lerm. II. ß9.

Mlsný. M. jen když ulízne. Brt. I). II.
275. Cf. Hladový. — M. košík, sotor, podlouhlý
košík rákosový, v němž se nosí mlsy. Han.
Brt. I). II. 342.

Mlsoň, ě, m. = kocour. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Mľsponda, y, m. = mlsoň, mlspunda. Han.
Brt. D. II. 342.

Mluniť sa. Mluní se = na západě svítá,
jakoby blesk oblohu přelítl. Zvolen. Pastr.
L. 87.

Mlunník, a, m. = mlunný, elektrický) úhor.
Sterz. I. 1.

Mlunobijný hladkan (úhoř), elekt. Aal.
Am. Orb. 109. C f. Mlunník (3. dod.).

Mlunolučební. M. pořadí. Am. Orb. 62.

Mlunomlnosť, i, f., Elektromagnetismus,
m. Am. Orb. 49.

Mlunoosa, y, f., elektrische Axe. Am. Orb.
79.

Mlunoproud, u, m., elektrischer Strom.
Am. Orb. 15.

Mľusknút = mlasknouti. Vých. Mor. Brt.
D. II. 342.

Mluvitel = rečník. Bl. Gr. 63., 167.

Mluviti jak. Mluví, jako když si do huby
nevidí, jako blázen; Mluví divně, že by se
tymu kury smioly. Nov. Př. 610., 611. Pěkně
mluví, ale čertom topí. Mor. Ces. 1. V. 421.
Cf. Partesy. — co. Ovesné řeči m. (tlachati).
Nov. Př. 611. Kdo moc mluví, bud' lže, neb
se chlubí. Ces. 1. V. 421. — komu. Chtiece
m. jemu (= s ním). Staré evang. Mus. fil. I.
48. Takto jest jemu ode všech mluvil. Griz.
76. a. — ke komu: k židóm. Staré ev. Mus.
fil. I. 48. — s kým oč. Vy se mnú o to ne-
chcete m. Chč. Mik. 426. — aby. Mluví, aby
mu huba nestála (tlachal). CT. Tkč.

Mluvnice. Tohoto slova Slováci neznají.
Mtc. 1895. 297.

Mluvničně = mluvnicky. Nic zvláštneho
ani vecne ani m. Phľd. 1893. 623.

Mluvník. Hanka raději chce: mluvnice.
Jg. (Zl. Jg. 202.).

Mluvný = hovorný. M. lyra. Kká. Puš.
Roz. 56. — M., Sprach-. M. ústroj. Ztk. 68.
(3. vyd.).

Mluvopisný. M. příspěvek. Nár. list. 1896.
č. 107. feuill.

Mlýn. Ne vše, co sedlák namlátí na mlatu,
nese do mlýn;', toliko zrno (jen vyvolení bu-
dou spaseni), lil. Gr. 307. Je-li málo vody.