Předchozí (211)  Strana:212  Další (213)
212
mluví mlýn: Sc-be! se-be (sol)ě mele mlynář)!
Je-li jí více, mluví: kmo-tro-vi! kmo-tro-vi!
Je-li jí dost, mluví: kaž-dé-mu! kaž-dé-mu!
Phl'd. l893. 523. M. jde, jak voda běží. Světz.
1895. 170. a. Každy pušča na svuůj młyn. Mor.
Čes. 1. V. 420.
Mlynář. Kolik m-řů, tolik měr. Bl. Gr.
57. Nenie to každý mlynár, čo zamúčený klo-
búk nosí. Slov. Zátur. M-ři vypovídají se
z Nemělic přes Dobřemělice na Pílu. NZ. III.
229. Mlynára sa múka lapá a ševca smola.
Phľd. 1894. 196. Mlynarä sú hodní chlapi,
keď jim pyteľ ,tlapy tlapy'. Slov. Nov. Př.
338. — M. = tlachal. Je, myslím, mlynářem,
co mele hubou. CT. Tkč. — M. = bílý bugr
(bugr = veliký bob). CT. Tkč.
Mlynárčík, a, m, M-ci sa bijú (sněží).
Slov. Nov. Př. 651.
Mlynářík, a, m., acredula caudata, místy
na Mor. mlynářka (snad že má peří většinou
bílé), menářka, mynářička, kožušnica (pro
hebké peří), strašek, psí sékorka (i u Bydž.).
Vz Mtc. 1893. 301.
Mlynářka, y, f., vz předcház. Mlynářík.
Mlynářská. Vz Tanec čes. (3. dod.).
Mlýnková, é, f., trať ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 10.
Mlýnský. Daň z kol mlýnských. NZ. III.
219. Hra na m. kolo. Vz Duť. 107.
Mlzati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66.
Mľzevo, a, n., vz Mľezivo (3. dod.).
mn m. vn: namná kost. Dšk. Jihč. I. 25.—
Za cizí mn je čes. mň: komnata. Otc. 469.
mň. Z mň m odsuto: čuněti = čumněti m.
čuměti. Dšk. Jihč. 1. 23.
Mňadlice m. trdlice. Brt. D. II. 441.
Mňach m. měch. Pykarec. Brt. D. II. 245.
Mňať. Koní m., mňatka, vz Mláto koní
(3. dod.).
Mnaténky, vz Zavianky (3. dod.).
Mňatonoha, y, f., vz Matonoha, Jílek
(3. dod.).
Unedle. M., co to hoří? Arch. XIII. 242.,
XIV. 306.
Mněra, y, f. = míra. V Chromči na Mor.
List. fil. 1894. 87.
Mněši, vz Miťaci (3. dod.).
Mnět = míti. V Chromči na Mor. List. fil.
1894. 364.
Mnichačka, y, f. = míchačka, měchačka,
ň
vsuto. Dšk. Jihč. I. 13.
Mnichovský. M. klášter. Břez. Font, V.
409.
Mnichovstvo. Arch. XIV. 336.
Mnichový = mnišský. M. rota. Chč. S.
214.
Mniský = mnišský. Gb. H. ml. I. 512.
Mniší. M. hora u Brna. Mus. 1896. 302.
Mníti. O pův. slova cf. Gb. H.. ml. I.19., 81.
Mnoho. Lepši je nic nepravit než mnoho.
Slez. Nov. Př. 78. Co vhod, dobro; mnoho
nezdravo. Bl. Gr. 111. U Kruml. (mor.),
Znojma říkají: moc, mocka, mockaľ, moclik
(kolik). Brt. I). II. 217. O jmenném skloň. cf.
List. til. 1895. 391.
Mnohohožník, a, m., polytheista. Ztk.
115. (3. vyd.).
Mnohodobý. M. proud elektrický. KP.
VlIl. 67.
Mnohohlasný. M. píseň. Vrch. Rol.
XXIII.—XXIX. 235.
Mnohojevný. M. turmalin. Am. Orb. 90.
Mnohokomůrkovitý. M. pirožec Am.
Orb. 105.
Mnohokopytný. M. ssavec. Mtc.1895.
245.
Mnoholožiskový. M. sklerosa. Ott. VIII.
315. a.
Mnoholndnosť = mnoholidnosť. Phľd.
1895.  216.
Mnoholudný = mnoholidný). Phľd. 1895.
216.
Mnohomluvec, vce, m., inusitatum, píše
Bl. Gr. 206.
Mnohomnožství, n. Tam se m. lidí hem-
žilo. Kld. III. 125.
Mnohomúdrý. M. mistr. Chč. S. 257.
Mnohonožky, glomeridae. Vz Ott. X. 203.
Mnohoobsažný. M. zákon. Krok 1894.
367.
Mnohookenní. M. síň. Světz. 1894. 126.
Mnohooký, vieläugig. Zbrt. Pov. 142.
Mnohosolství, n. Vz Am. Orb. 111.
Mnohost' = velikost. Ev. víd. 61. (Mnč.).
M. = množství. U něho ležela m. nemocných.
Ev. vid. 49. Joh. 5. 3. (Mnč.).
Mnohošťávství, n. Vz Am. Orb. 111.
Mnohovlásek, ska, m. = kdo má mnoho
vlasů. Kučeravý m. Wtr. Krj. L 42.
Mnohozáhybový. M. kasanice. Phľd.
1896.  95.
Mnohozbrojný. M. zvíře. Am. Orb. 54.
Mnoství = množství, ž odsuto. Dšk. Jihč.
I. 43., Gb. H. ml. I. 516.
Mňoukavý. M. baba. Tkč.
Mnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.
Mnoze = mnoho. O tom mistři m. píší.
Krist. 107. b. a j. Vz Mus. 1893. 444. Ten
sluha bude mnozie bit. Krist. 41. b. To muož
tak mnozie trpěti. Pass. 322. V nč. ho není.
Cí. List. fil. 1895. 93.
Množstvo, a, n. = množství. M. lidu. Ev.
seit. 35. Luc. 7. 11. (Mnč.).
Moc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 315.
O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 42., 46. Chtěl
se ho silú mocú zbýť (mermomocí). Vck. Poh.
96. M. není v množství lidu, ale v síle mužuov.
Alx. Nách. 204. Hrsť moci více zmůže než
pytel práva. Šml. VIL 11. — M. = mnoho.
Do moc dědin. Na Chromecku a j. List. lil.
1894. 281. Cf. Mnoho (3. dod.).
Moci = moc-li. M. ste dal? Dšk. Jihč.
I. 6.
Močka, vz Mnoho (3. dod.).
Mockaľ, vz Mnoho (3. dod.).
Moclik, vz Mnoho (3. dod.).
Mocně = pevně. M. šila. Phľd. XII. 165.
Mocný. Múdrému neraď, mocnému nedvi-
haj. Slov. Zátur. — v čem: v skutcích. Ev.
víd. 78. Luc. 24. 19. (Mnč.). M. v síle své.
Alx. Nách. XIV.
Moctný = mocný, t přisuto. Gb. II. ml.
I. 396.
Moč, m. 1551. v Kosmogr. — List. fil.
1893. 457.
Močalov, a, m., obec v Požúnsku. Vz
Phľd. XII. 155.
Močár, m. močál. Val. Brt, D. I. 63.
Předchozí (211)  Strana:212  Další (213)