213

Močarina, y, f., vz Patočina (3. dod.).
Phľd. 1892. 654., 55.; 1893. 462.

Močarinka, y, ť., rostl. Vz Zaružina (3.
dod.).

Močec, čce, m., Harnsäure, f. Am. Orb. 67.

Močelnica, e, f., potok ve Zvolen. Phľd.
XII. 252.

Močení, n., das Harnen. Léčení obtížného
m. na Slov. Vz Mtc. XVIII. 214.

Močenok, nku, m., obec v Nitran. Phľd.
XII. 252.

Močiar, a, m., obec v Tekovsku. Phľd.
XII. 252.

Močiarnik, a, m. obec v Trenčín. Phľd.
XII. 252.

Močidlo. Vyschnou-li močidla, nezůstane
ani žába. Nov. Př. 238.

Močírna v pivováře. Nár. list. 1894. č.
223. 3.

Mod, gt. pl. místo modl (od modla). Pass.
335. a j.

Móda. M. jest bez zásad, bez povahy, jest
internacionálni. Wtr. Krj. I. 86.

Moďátka, rostl., vz Babulinka (3. dod.).

Moderace, vz Matrace (3. dod.).

Moderna, y, f., jm. časopisu a politického
sdružení povstalého r. 1895. Vz Strana (3.
dod.).

Modernistický. M. pokolení. Nár. list.
1896. č. 105. feuill.

Modla, gt. pl. modl, AlxB. 6. 22., Beck.
I. 131., model. Kruml. 43. (Gb.). Cf. předcház.
Mod. Chybila m. Bl. Gr. 281.

Modlanka, y, f., potok. Vz NZ. V. 527.

Modlář, e, m. = katolík. XVI. stol. Wtr.
St. nov. 189.

Modlejovice mezi Olom. a Přerovem.
VSlz. III. 37.

Modletín. Lidovou etym. vz v Čern. Př.
31.

Modlidba, lépe: modlitba. Bl. Gr. 278.

Modlitba. Mocnému skutok, slabému m.
Hollý. Phľd. 1894. 118.

Modlitebně. Dobrého zdraví m. prosíc
přejeme ... 1594. L. posíl. 56. M. tě prosím.
XVII. stol. Mus. 1895. 315.

Modlitební knížky v XVI. stol. Cf. Wtr.
Krj. I. 525.

Modlitebnice = žena prosící. Vz Arch.
XIV. 3.

Modlitebník. Chč. Mik. 435.

Modlitebný. M. duom, Ev. seit. 32. Luc.
19. 46. (Mnč.), dóm. Chč. Mik. 442. Toto
slovo znamená Blahoslavovi (Gr. 321.) = co
se může modliti jako m. žalm a nelíbí se
mu ve významu jiném, ku př. m. oběti místo
oběti sv. modliteb. Cf. Chvalitebný (3. dod.),
Modlitevný (3. dod.).

Modlitevník. Ev. víd. 59. J. 4. 23.

Modlitevný. M. dom, domus orationis.
Ev. víd. 47. M. 21. 13. a j.

Modliti se jak: krvavým potem. 1500.
Rokyc. Post. — List. fil. 1895. 138. Keď sa
modlí, na čerta sa obzerá. Slov. Nov. Př. 536.

Modlivý = kdo se rád modlí. M. vejměn-
nice. Světz. 1893. 307. b. M. baba. Světz.
1895. 469.

Modlosluha. Chč. S. 29.

Modloslužebně (jí byl oddán). Phľd.
1893. 751.

Modloslužebný. M. hřiech. Chč. S. 85.

Modloslúženie. Chč. Mik. 420.

Modloslúžiti. Tov. (Vlč. Lit. 211.).

Modltva, y, f. = modlitva. Ž. klem. 117. 6.

Modly, obec v Turci. Phľd. XII. 246.

Modočany, přístav dunajsky v Komárně.
Phľd. XII. 426.

Modra, obec v Požúnsku. Phľd. XII. 426.,
XIV. 46.

Modrace, Matratze. Kat. z Žer. 155.

Modráček, čka, m., cyanecula, pták, místy
na Mor.: modračka, modrá raška. Mtc. 1893.
305.

Modračka, y, f., vz předcház. Modráček.

Modrák, a, m., jm. holubí. Č. T. Tkč. —
M., u, m., rostl., vz Chrpa (3. dod.). — M.
(Brň.), modráček (Třebíč), sinák (val.), sinál
(Zlín.), sinal (laš.), panščák (val.), húščák
(val.), poteč (Jičín), potíček, počeček (Slez.),
houba, boletus cyanescens. Brt. D. II. 511.

Modrákový, ňaveus. M. kukla, XV. stol.
Wtr. Krj. I. 38.

Modřanka, y, f. — dráha z Prahy doTkč.
Modřan. Pojedu m-kou. Us.

Modrohlávek, vka, m., druh sýkory. CT.

Tkč.

Modrojas (nebe). Kká. Puš. Roz. 61. aj.

Modrokrevný. M. šlechtic. Bráb. 120.

Modrookosť, i, f. NZ. IV. 371.

Modrooký. M-cí lidé v Čech. Vz NZ. IV.
80., 257.

Modrosiný. M. vodstvo. Kká. Puš. 43.

Modrosivý. M. nebe. Šml. I. 3.

Modrý. Má m. oči jako obloha, Us. Nár.
list. 1894. č. 219. odp. feuill.

Modulační. M. postup hudby. Phľd. 1894.
693.

Modzog = mozek. Phľd. 1896. 162.

Mohar asi = laskavec rozložený, amaran-
thus blitum.

Mohejrka, y, f. = sukně z mohejru. Wtr.
Krj. I. 396.

Mohelnica, e, f., přítok Morávky. Věst.
opav. 1893. 10. — M., trať ve Frýdecku. 1b.

Mohovitý = movitý. M. statek. 1411.
Dml. List. 10.

Mohyla, přesmykn. z homola. Kotk. 153.

Mohylík, u, m. = žárové pohřebiště
u Dobré Vody v Hořicku. NZ. III. 162.

Mochárek, rka, m., vz Lejsek (3. dod.).

Mochejr, mocheyr, muchýr (mohére), mu-
cher = vlněná látka, polohedvábná. Wtr. Krj.
I. 366., Lomn. Peycha živ.

Mochlat = machlat, másti, mačkati. Je-
víčko. Brt. D. II. 342.

Mochorůvka m. muchomůrka. Vranová.
Brt. I). II. 235.

Mojský. Po mojsku (po mém způsobu).
Bl. Gr. 76., 82.

Mokřadlo. Přímoravní m-dla v polích.
Mtc. 1896. 236.

Mokřat = vlhnouti, Val. Brt. D. II. 342.

Mokrazeň, zně, f. = mokrost v koutech
jizby. Val. Brt. D. II. 342.

Mokřina, y, f., vz Patočina (3. dod.).

Mokro. Sucho dělá strach, m. hlad. CT.
Tkč.

Mokrolut, u, m., děd. v Šarišsku. Phľd.
1895. 439.