214

Mókuška, y, ť. = veverka. Vel. Revúce.
Phľd. 1893. 373.

Mol, gt. mole. Mole zapuzuje. Háj. Herb.
199. a. O pův. slova cf Gb. H. ml. 1. 77.

Moľazgnút = udeřiti (koho čím). Val.
Brt. D. II. 342.

Molčtuk, u, m., z Mundstück. Dšk. Jihč.
I. 12.

Moldýř, e. m., z Mörder. Dšk. Jihč. I. 10.

Mollový. M. nápěv. NZ. III. 300.

Moloko = mléko. Phľd. 1895. 629.

Molotiť moloko = kolotiť. Phľd. 1895. 629.

Moňa, moněnka, y, f. = cumel. Brn. Brt.
D. II. 342.

Monadologický. M. hledisko, názor. Vz
Vstnk. II. 282., 371.

Moněk, ňku, m. = u srnců dlouhé chlupy _tvisící s pyje. Val. Brt. D.II. 342.

Moněnka, y, f., vz Moňa (3. dod.).

Mongolica, vyslovováno mangalica, druh
ošípaných. Slov. Phľd. XII 176.

Monism-us, u, m. M. uznává různost po-
chodů hmotných a duševních a ty jsou různou
stránkou jednoho a téhož podkladu; duše a
hmota jsou v jakési monon spojeny. Mus.
1894. 324.

Monoalkyl, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 2.

Monocystidae = první skupina gregarin.
Vstnk. II. 535.

Monoformní. M. regenator, transformator.
Vz KP. VIII. 66., 112.

Monogramm, signum. Čel. Pr. m. II. |
504. a j.

Monologovati, monologisieren. Nár. list.
1896. é. 194.

Monomerický, z řec. = jednodílný nebo '
jednoduchý. 01. L. Jos. 29. i

Monomethyl jantarový. M. kyselina. Vz
Vstnk. III. 406.

Monopan. Nár. list. 1895. 28./8.

Monoxim benzilu. Vstnk. III. 247.

Monoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. III.
328.

Montací a masopustní kantací noční. 1616.
Kutn. šk. 151.

Montales = školní plat. 1597. Kuta. šk.
62.

Montaubanec, nce, m., druh holubů. Vz
Ott. XL 511. b.

Mopslí, mopsličí, mopsig. Sterz. II. 346.

Mor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.
Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 16.

Morák = krocan. Je zlostný jako m.
Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. — M. =
marka (peníz). Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

Morava. M. čistá — pohoda jistá. ČT.
Tkč. — M. = potok v Nitran. Phľd. 1892.
426.

Moravan. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 127.,
130.

Moravce, obec v Hontě. Phľd. XII. 426.

Moravčic, e, m. = Moravan. Snm. I. 256.

Moravčík. M-ci = obyvatelé Mor. od Ve-
rovan níže Dubu k Brodku. Brt. D. II. II.

Moravec, vce, m. = Moravan. Brt. D. II.
342.

Moravismy v Rkk. Cf. List. fil. 1896. 370.

Moravisující text = po moravsku psaný.
Mus. 1896. 199.

Moravka, y, f. = Moravanka. Brt. D. II.
342.

Moravka, y, f., přítok Ostravice ve Frý-
decku. Věst. op. 1893. 11.

Moravský. M. číslo = 64 gr. z hřivny
(v Cech. 60.). Dml. List. 26. M. vítr — český
dýšť. CT. Tkč.

Morčacie = z morčete. M. tuk. Mtc. 1894.
108.

Mordhák. 1505. Vlč. Lit. 253.
Mordovat se s čím = trápiti, namáhati
se. Us. Brt, D. II. 342.

Mordovisko, a, n. — námaha. To dalo
něco m-ska! Zlín. Brt. D. II. 516.

Mordovník, u, m., rostl., vz Koníček (3.
dod.).

Mořec m. nořec. Gb. H. ml. I. 374.
Morena ho cecá. Na Slov. Vz Mtc. 1894.
100.

Mořeplavba, v, f., Seefahrt. Krok. 1894.
378.

Morisovat koho = kárati. Val. Vck.
Val. I. 82.

Mořiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.
Morka = krůta. Kat. z Žer. II. 309. Išiel
morky pásť = umřel. Phľd. 1894. 60.

Morny, pl., f. = prosná kaše s krupicí
posypaná perníkem. Záp. Mor. Brt, D. II. 478.
Moronka, y, f., trať ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 11.

Morous. Pálení morousa. Zbrt. Pov. 24.
Morovid, a, m. = videm, zrakem mořící.
GR. Nov. 78.

Mořský. M. pěna, překlad něm. Meer-
schaum. Ale není to pěna, nýbrž hlína, jež
se kope v Malé Asii a na Mor. U V. je moř-
ská pěna = Bimsstein. Čern. Př. 87.

Morvenit, u, m. = harmotom, nerost.
Ott. X. 899.

Mosaz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.
O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 114., Gb. Km.
-i. 44.

Mositi v. musiti. Gb. H. ml. I. 259.
Moskalik, a, m. = ryba zvaná rus. v Sa-
rašsku. Phľd. 1894. 307.

Mosor, u, m. = kus dřeva celistvý. Val.
Brt. D. II. 342. Cf. násl. Mosúr.

Most. Hra na železný m. Vz Duf. 86.
Mostek. Zaskočilo ně (mně) pod mostek
(když vlítne kousek jídla do průdušnice). Val.
Brt. D. II. 422.

Mostit izbu = podlahou opatřovati. Val.
Brt. D. II. 434.

Mostné. 1301. — Čel. Pr. m. II. 255. a j.
Mostnik. Čel. Pr. m. II. 683.
Mostovka, y, f., Brückenbahn, f. Petrl. 10.
Mosúr = uprostřed vyhnilý pařez, kterého
jako črpáku žbánu a p. užívají. Cf. Phľd.
1893. 486. U bosenských hutníků — roura,
kterou proudí měchem stlačené povětří do
ohně. Ib. 487. M. = smraštěný, o člověku
smraštěnec. V Sielnicku na Slov. V Sučanoch
v Turci = z kŕča stromu spravená dbanka,
kam sa môže všeliniečo vložiť, teda asi ako
mašiar. Mosúrom volá sa, i keď pramienok
obložia klátom dlabaným, čím sa okolo pra-
mienka urobí ohrada, srub, že nečistota od
pramienka obchodí. Mosúrom volajú i obťatý
strom, obťatú krč. Phľd. 1894. 309. Mosúr
namosúrený! Ib. 314. Vyzerá ako m.; je odutý