215

ako m. = nepřívětivý, omrzelý, nechutný.
Phľd. 1894. 84. Cf. Smusúravený, Zmosúra-
vený, Mosor, Mosůrek (3. dod.).

Mosůrek, rku, m. = vydlabaný kmen,
kadlub. Val. Brt. D. II. 342.

Mošenec, nce, m., místo mošinec, mušinec.
Brt. D. II. 161.

Moškovec, vce, m., obec v Turci. Phľd.
XII. 157.

Moškvan, a, m. = zlomyslný člověk. Záp.
Mor. Brt. D. II. 342.

Mošovce, obec v Turci. Phľd. XII. 157.

Mošt, z něm. v době pozdější. Gb. H. ml.

I. 264.

Moštenka, y, f. = řeka u Moštěnice
v Přerovsku. ŠD.

Mošus, u, m., kvetina, vz Mušec (3. dod.).

Moták, u, m. = dopis od vězněného tajně
někomu zaslaný, aneb jemu od někoho do
vězení. Us.

Motati. Kříž (na čele atd.) jenom motá
(ledabylo dělá). Tvarožná. Hledík.

Motejleti = v motýla se proměňovati.
Motejlení pupy. Jg. v Obraně jaz. čes. 1806.

Motelinka, y, f., psyche, hlemýžď. Am.
Orb. 76.

Motěšický Kašp. Cf. Mus. 1895. 512.

Motešín. Canonici regulares de monte sina.
Žertovně přeloženo: Kameníci řebenáři z M-na.
Vz Bl.

Mothejl, a, m. = motýl, h přisuto. Tys
bez toho jako m. = mdlý. Dšk. Jihč.. I. 35.

Motňa, č, f. = plátěné nohavice na způsob
pytle rozděleného jen dole. U Malorusů. Phľd.
1893. 133.

Motolice ovčí. Ovčinec m-cou zaražený.
Phľd. 1895. 360.

Motoličný. M. kořen. NZ. III. 525.

Motolinka, y, f., hydatina senta, zvíře.
Am. Orb. 103.

Motouz, z pův. motovazb (motovúz, mo-
touz). List. fil. 1893. 468. Z moto-vúz. Gb.

II. ml. I. 568. Na dlhý motúz uviazať (odlo-
žiti na dlouhý čas); Němôžem sa m-zom za-
klať (keď nekto za nečo nemôže). Phľd. 1894.
442., 744.

Motovidlovitý. Motovidlo m-tý (o velmi
neohrabaném). Dolnobeč. Brtch.

Motovúz, vz Motouz, Gb. H. ml. I. 433.

Motožka, y, f. Ovca sa zmotoží, má m-ku,
keď jej paša alebo nápoj preškodí. Phľd. 1894.
492. Zmotožiť sa = otráviť sa (o ovciach), keď
požerú motožku, matonohu, conium, aethusa
cynapium, alebo šmatlák, opilec, lolium temu-
lentum, a inú zlú zelinu. Ib. 1892. 317.

Motrlák. Ten chytil m-ka (o opilém). Mor.
NZ. V. 546.

Motúzek, zku, m., vz Motouz. Budeš pre-
ťahovať mi sladké m-kv (mne balamutiti)!
Phľd. 1894. 511.

Motyčka = železné kutí na konci sloupce
kosy. Brt. D. II. 452.

Motyka. Je na motyku (opil se, že se
motá). Čern. Př. 21. Hádanka: Chodím s chu-
dým na robotu, nejím, nepiju, přece žiju (mo-
tyka). Brušp. Hledíková.

Motýl. Nepusť hýľa pro motýľa. Mor. NZ.
V. 542.

Motýlčí. M. oči. Am. Orb. 75.

Moučnice = hlen v ústech dětí, vymývá

se roztokem boraxovým. Duť. 18. — M. =
jídlo z mouky, vody a másla; nahoru se dává
krupice. Vz Susterka (3. dod.).

Moučný (múčjiý). M. mlýn (na mouku).
1462. Dmi. List. 11. 12. 1581. Mtc. 1896. 292.
M. jablka. NZ. V. 586.

Moudě, čte, n. = kořen cibulovitý, záp.
Mor.; varle (môdê). Han. Brt. D. II. 342.

Moudro. Kdo pak těmjeho moudrům roz-
umí. Rais. Rod. 12.

Moudrost'. M. chytrost oklamala. 1418.
List. fil. 1895. 214.

Moudrovec, vce, m. Toto slovo nelíbí se
Blahoslavovi (Gr. 169.), doporučuje filosof.

Moudrý. Nelze moudrým toho muže zváti,
jenž, aby cizí získal, vlastní ztratí. Vrch. Rol.
XXXVIII. 63. M. člověk v hádce upustí, ale
prudký pes přichází vlku pod zub; Oklam
blázna, ako chceš, a múdreho, ako vieš; Lepší
jedon múdry nežli bláznov tisíc. Nov. Př.
114, 209., 211. — v čem: v panování. Vrch.
Rol. I.—VI. 68. — jak. M. jako Šalomou-
novy holenky, plundry. Šml. VIL 147., Nov.
Př. 18.

Moucha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
75. Sedla muška na lep; Oslabol ako mucha
na podzim; Mušku bys počul preleteť; Ľudí
ako much. Phľd. XII. 373. nn. Vie, od čoho
muchy kapú. Ib. 1894. 441. I přišla psí múcha
a mšice. Z. wit. Ps. CIV. 31. V Ž. klem.:
mšice a stěnice. Dobrá psovi mucha, keď ju
môže dostať; Muchy lapal, voly púščal (špatně
hospodařil); Nedá sa ako mucha chytiť; Bylo
jich jako much (mnoho). Nov. Př. 179., 437.,
524., 641. Nevím, ani co by m. unesla. Šml..

I. 188.

Mouchonky = srstky. N. Město. Brt. D.

II. 342.

Mouka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
47., 81. Z tej múky nebude cesto (těsto) a
z toho cesta koláč (to se nestane). Phľd. 1895.
675. Z te rži něbude muka a z te muky ne-
bude chleba. Slov. Nov. Př. 632. Jaká muka,
taky chl'eb. Mor. Čes. 1. V. 420. — M. =
muka. Skrze takové své bolestné mouky. Háj.
Herb. 96. a.

Mouliti m. žmouliti, ž vysuto. Dšk. Jihč.
I. 43.

Mouřenín. Bl. Gr. 275. chtěl míti Mou-
řenin.

Moutiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 81., 45.

Mozek. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 160.,
162. Lidé zpraženého mozku. Km. 1887. 244.
O zvětšení m-ku. Vz Zbrt. Pov. 95. Změknutí
m-ku, encephalomalacia. Vz Ott. VIII. 597.
Věštění z mozku zvířat. Vz Zbrt. Pov. 95.

Mozelán, u, m., vz Mezolán (3. dod.).

Mozgry, pl., f., Masern. Laš. Brt. D. II.
488.

Mozkomichný = mozkomíchový. M. nerv-
stvo. Ztk. 67. (3. vyd.).

Mozle, ete, n. — nejmenší domácí myš.
ČT. Tkč.

Mozol. Hojení m-lů na Mor. Vz Mtc. 1894.
334. Střhnem, matale, Geschwür, n. Gb. H.
ml. I. 445.

Mozolkovitý. M. špička. Čl. L. Jos. 24.

Mozolky. Na Mozolkách, pole v Zádveři-
I cích u Vyzovic. MzO. 1890. 126.