216

Mozorovaný— strakatý? M. axamít.
Wtr. Krj. I. 362.

Moždíř a možíř, d vsuto. Gb. H. ml. I.
409. Slov. mažiar, sthněm. morsäri, r odsuto.
Ib. 353.

Možení. Háj. Herb. 19. a.

Možgrávka, y, f. — rýma. Val. Brt. D.
II. 488.

Možna = silný dřevěný hřeb, na obou
stranách přiostřený. M. zasadila se jedním
koncem kolmo do stěny (klad prostřední síly),
spodní a svrchní stěna se na druhý konec
prostě nadíla a přirazila (při stavění dřevě-
ných chalup). Chod. NZ. II. 646.

Možně = pevně, vší silou. Sedl si m. na
pařez. Kld. III. 29. a j.

mp: klempírovať, humpati, m přisuto. Dšk.
Jihč. I. 24.

mpl m. ml: V Krumplově. 1409. Gb. H.
ml. 1. 420.

mpn m. mn: kampna, Mst. 289., Lomp-
nice. Půh. I. 285. — Gb. H. ml. I. 420.

mpr. Z mpr m odsuto: cíprcampr. Dšk.
Jihč. I. 23.

mps m. ms: Sampson. Gb. H. ml. I. 420.

mpt m. mt: na tompto světě. Gb. H. ml.

I. 420.

nir m. vr: mrtohlavý. Dšk. Jihé. I. 25.

Mračidlo, a, n. Škaredí se jako m. Nov.
Př. 557.

Mračně. Opustil jej m. (mrače se). Kká.
Puš. Roz. 52.

Mračnobrvý. Čch. Otr. 34.

Mračnopozor. Aristarchův m. Jg. Krok.

II. 1. (List. fil. 1894. 179.).

Mrak. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.,
61., 77.

Mrakotín. V M-ně, v té dolině zůstává
tam radní pán; má paruku z kozích chlupů,
točí se mu sem a tam. Mor. Čes. 1. V. 422.

Mrakověnec. Vrch. F. II. 191.

Mramor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.

Mraščák, a, m. = kdo pořád pláče. Dolno-
beč. Brtch.

Mraščiti, mraštiti. Št,, Gb. H. ml. I. 33.,
78.

Mrav. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.

Mravcať. Kočka prskala, fúkala a mrav-
cala. Phľd. 1896. 222.

Mravčanie = mňoukání. M. koček. Phľd.
XII. 209.

Mravčec, Ameisensäure, f. Am. Orb. 67.

Mravčil, Formyl. Am. Orb. 67.

Mravenec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
33.

Mraveneěník, pták. Cf. Ott. IX. 371.

Mravitě = mravně. Bl. Gr. 102.

Mravovláda, y, f., Ethokratie. Ott. VIII.
779. b.

Mravoznalství, n., Ethognosie. Ott. VIII.
779. b.

Mravús, a, m. = mravenec. Mor. Mtc.
1894. 22.

Mráz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.,
78. Po kostiach mu m. behá. Slov. Nov. Př.
586.

Mrazka. Kotk. 157. myslí, že se má psáti
mraska, že to souvisí s ném. March, Mähre.
(I. 1075. a., VI. 1038. a,). Cf. Mráska (dod.).
Mrazně. Opav. Brt. D. I. 127.

Mrazovica, e, f. —- vysoká baranica. Brn.
Brt. D. II. 469.

Mrcika, y, f., nějaká stužka. Slov. NZ.
III. 158.

Mrčeti. Můrou dušený počal m. Vck. Val.
I. 100. a j. — M. = těžce oddychovati. Brt.
D. II. 343.

Mrdati čím. Mrdla plecom (trhla, pokrčila).
Phľd. XII. 198. — nad čím. An mrdá nad
ním (hrachem) hledě zvěřiny (vrtí hlavou,
nechce ho, jí raději zvěřinu). Chč. S. 254.

Mrdlo, a, n. = mýdlo, ý v r. V Hlinném
na Zďár. Brt. D. II. 246. Cf. Prtel.
Mrdofúz, a, m._; cf. Plž (3. dod.).
Mředatec, tce, m., Cyanursäure, f. Am.
Orb. 67.

Mředěv, dvě, f., Cyansäure, f. Am. Orb. 67.
Mředil, u, m., Cyan. Am. Orb. 66.
Mřek, u, m., rostl. Vz Smrk (3. dod.).
Mreže, pl. = veliká, obdélná síť; dole
visí koule olověná, na vrchu dřevěná. Strážn.
Brt. D. II. 498.

Mrhák. Pták m., rybka chybka (sedlák
ptáčník a rybář zanedbáva hospodářství). Mor.
Nov. Př. 425.

Mrhavý m. mlhavý. M. čas. Laš. Brt. D.
I. 109. Vz násl.

Mrholiti m. mlholiti, od mlha. V Krkonš.
Mrhovaný, vz Merhovaný (3. dod.).
Mrcha. Dle Mkl. od sthn. merha, střhn.
march. Čern. Př. 51. Sthněm. marha. Gb. H.
ml. I. 445. Cf. ib. 64., Phľd. 1893. 762. —
M. — něco špatného. S mrchou (= sluhou)
zle a bez nej horšie. Phľd. 1894. 256. Na
mrcha koni sedí (umře). Ib. 193. Má mrcha
oči = zlé, úrečivé. Ib. 492. Všade sa m.
(planá zelina) najde. Ib. 441. M. nemoc. Vz
Vřed (psotník)i v dod., Mtc. 1894. 106.

Mrchavý. Človek ako m. pes. Slov. Nov.
Př. 557.

Mrchlava m. mrchohlava, Aaskopf, stavit,
ozdoba. Sterz. I. 3.

Mrchohltný = mrcholačný. Sterz. I. 2.
Mříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27.,
28., 70., 77.

Mříždět se = rosbřeskovati se. Zábř. Brt.
D. II. 343.

Mříže. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27.
Mřížitý. M. obrazec. Am. Orb. 30.
Mřížka (vyšívání): jedno-, dvou-, čtyř-
háčková, hadová (několikerá), vajíčková, řád-
ková (několikerá), křížková, přestička. NZ.
IV. 407,

Mřížoví, Gitterwerk, n. Kká. Puš. Roz. 54.
Mrk, u, m. = okamžení. Vrátím se v mrku.
Zábř. Brt. D. II. 343.

Mrkati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.,
61.

Mrkavě. Pravil m. (mrkaje) lahodným
tonem. Jan Vaňa. Pláč. 15.

Mrkev, sthněm. morha, moraha. Gb. H.
ml. I. 445., 67.

Mrkevník, u, m. = bodák. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 521.

Mrkevný = mrkvový. M. semeno. Kat.
z Žer. I. 181.

Mrkotání. Kde jde o m., hlodání, svády,
žaplení. 1598. Phľd. 1894. 2.

Mrkotat = z temna mluviti, bručeti. Zlín.
Brt. D. II. 343.