217

Mrkvice, daucus. 144.0. List. fil. 1893.
334.

Mrkvot, a, m. = morous? Cože ten starý
m. Phľd. 1892. 593.

Mrkvový. M. semeno. Snm. I. 377. Cf.
Mrkevný.

Mrle = starosť, nuda. Po čas jeho roz-
právky až m. ma jedly. Phľd. XII. 653. Mrle
ho jedia (hryzú, kúšu = je mrzutý. Maly ho
mrle zesť od dlhej chvíle). Phľd. 1891. 440.

Mrliak. Dle Phľd. XII. 695. = skopec.

Mrmlot, u, m. = mumlaní. Phľd. 1894.
299

Mrmotať = mrmlati. Phľd. 1896. 65.

Mrňáctvo, a, n. = marnotratnost? Phľd.
1896. 242.

Mrnčeti = nesrozumitelně mluviti, mručeti.
Vých. Mor. Brt. D. II. 343.

Mrnda = bučivé dítě. ČT. Tkč.

Mrniti sa nad primitivnou servirovkou
= diviti se, mrzeti se. Phľd. 1895. 232.

Mrnkati se s čím = párati se. Nerad
se (s tím) mrukám. Sá. Kř. u pot. 312.

Mrňous, u, m. = rendez vous. Byla na
m-se. Vlastně o kočkách, Us.

Mrskač, flagellant, sektář. Vz Ott. IX. 281.

Mrskačka = hůlka, kterou se obílí ze
snopů vyklepává, vymrskává. Brt. D. II. 438.

Mrskati. Mrsk se naň dám mu políček.
XV. stol. Vlč. Lit. 265.

Mrskavý. M. učitel (který kluky rád
mrskává). Krok. 1894. 259.

Mrsknouti, vz Mrskati.

Mrščinka, y, f. = větvička. Prostěj. Brt.
DI. . I343.

Mršenec, nce, m. = mršinec, mrchovistě.
Kld. IV. 190.

Mrštiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

Mrštník, elator. Cf. Ott. VIII. 479. b.

Mrť. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 37.

Mrťafa. V 1. dod. vlověk oprav v: člověk.

Mrtv. Za to později mrtev. AlxB. M. 7.

Mrtv'at = mrtvěti, dřevěněti, trnouti. Val.
Brt. D. II. 343.

Mrtviti. Zákon velí zlé m. Chč. S. 171.

Mrtvola. Vynášení m-ly (pověry). Vz Zbrt.
Pov. 14.

Mrtvoli, Leichen-. M. zdoba. Stow. 65. M.
pole Sřow. Lil. Ven. 130.

Mrtvý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.
Mrtvých z hrobů nedvíhaj; Mrtvým daj pokoj
v hrobe (zabudnutých vecí nespomínaj). Phľd.
1894. 195. Keď mám. jedno oko otvorené,
volá niekoho za sebou a ten aj skoro umre.
Ib. 713. Mrtví, pohrab a smrť v tradici a zvy-
koch ľudových. Vz Phľd. 1895. 16. nn. — M.
kosť. Hojení její na Mor. Vz Mtc. 1894. 338. —
M. Váh = rečiesko na Slov. Phľd. XII. 252.

Mruškat, vz Žmrích (3. dod.).

Mrúžiť m. žmúriť, čes. mhouřiti. Slov. Ht.
Skup. 68.

Mrva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.
To ta ví na mrvu všecko = do podrobná.
N. Město. Brt. D. II. 343. — M., y, m. =
nehybný člověk. Jicko. Ib.

Mrvánik, u, m. = pečivo s velikou dérou
uprostřed. Slov. Mtc. 1894. 101.

Mrveň, vně, f. = koláč. Vz Mrváň.

Mrvinka. Cf. Mrvina. Natiera si ju na
m-ku. Phľd. 1894. 387.

Mrviti se kde = hýbati sc, vrtiti se,
třepetati se, šoukati se. A nedajú mu miesta,
hoc dosť sa tam vrtí; V sáčku m-lo sa čosi
čierneho. Phľd. 1892. 198., 1893. 610. Čiapku
v rukách mrví (drobí). Ib. 1893. 136. —
koho. Tebe mrvia jen následky. Phľd. 1896.
99.

Mrvka, festuca, tráva. Vz Kostřava, Mrvek,
Ott. IX. 144. b.

Mrv'och, u, m. = rozpustilá zábava maso-
pustní. Dívky zavázaly se do slámy a všeliké
i neslušné žerty tropily. Vz Brt. Ď. II. 343.

Mrvoň, ě, m., nadávka. Slov. Čes. 1. V.
34.

Mrzce. M. něco nésti. Pass. 286.

Mrzenice, e, ť. = mrzutosť. L. posíl. I.
44.

Mrzeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 64.,
78.

Mrzkost'jest hřiešnym múdrosť. Mik. bibl.
Luc. 16. 15. Položili sú mne v m. sobě, po-
suerunt me abominationem sibi. Ib. V Z. Idem.
je: v obidu. O významu cf. Mus. 1895. 312.
dole.

Mrzký. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.,
78. Cf. také Mus. 1895. 496.

Mrznouti co. Co tu mrzneš zimu? Viz
Brt. D. II. 286.

Mrzučka, y, f. Z ručky do ručky, aby
nebyly m-čky. Heršpice. Rous. Z ručky do
ručky neděla m-ky. Mor. Čes. 1. V. 422.

Mrzutý. M-tí vypovídají se z Mrzína přes
Drbohlavy do Neškaredic. NZ. III. 229.

msk mění se v mck: kouřimckej. Kts. 14.
Vz Gb. H. ml. I. 480.

mst: chlamstati. Dšk. Jihč. I. 24.

Mstič, e, m. = mstitel. Krs. Moor. 77.

Mstitedlný = mstitelný. M. pálení (vsí
atd.). Břez. Font. V. 443.

Mstíti. Proto jest nad nimi mstil. Chč. S.
305. a j.

Mstivoj, e, m., os. jm. Odvozeniny vz
v Kotk. 27.

Mšálový. Kniha m-vá. Břez. Font V. 404.

Mše. Nová m. = primice. Wtr. Živ. c. I.
461.

Mšice. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

Mšicový. M. matka (samice). Čl. Zrůd. 24.

Muc, mučka = moc, mnoho. Tišn. Brt. D.
II. 194.

Mučena, Mučka, y, f. = Johana (Nepo-
mucena). Na Žďársku. Nár. list, 1894. č, 234.
odp. feuill.

Mučka, vz Moc (3. dod.).

Múcka, y, f. = namletá pohanka v mléku
vařená. Jicko. Brt. D. II. 478.

Múčanka, y, f. = jídlo z mouky. Val.
Brt. D. II. 478., Vck. Val. I. 54.

Mučedlnictvo = mučedlnictví. Trpiece
m-tva od kniežat římských. Chč. S. 33.

Mučedlničí koruna. Břez. Font. V. 386.

Mučedlníkový. M. koruna. Barlaam. (Mus.
1896.) Cf. Mučedlničí.

Mučedlný. M. muky. 1418. List. fil. 1895.
212.

Mučedník m. mučenník, nn v dn. Gb. H.
ml. I. 375.

Mučení. Podrobnější výpis soudního m.
vz v Phľd. XII. 688. nn.

Mučenník z mučený, n v nn. Gb. H. ml.