218

I. 375. Od sv. štyriceti m-kův bude ešče
40 mrazů. Slez. Nov. Př. 450.

Mučírka, y, f., passiflora. Brt. D. II. 505.

Múčnica, e, f. = moučná kaše. Val. Brt.
D. II. 478.

Múčniky, pole v Jasené u Vyzovic. MzO.
1890. 126.

Mudavka, y, f., vz Tořič (3. dod.).

Mudín, a, m. = loudavec. Gb. H. ml. I.
75.

Mudlánky, m. moldánky. Chod. Gb. H.
ml. I. 544.

Mudráček. M. krátkých soudů. Bl. Gr.
70.

Mudrák. M-ci vypovídají se z Bludova
přes Nechybu do Pravdy. NZ. III. 229. M.,
scriba, nelíbí se Dob., chce raději míti kniž-
ník. Pozdější užívali prý slova zákonník. Vz
Dob. Dur. 124.

Mudrc. M. zhrdá každou mocí. Frid. Coss.
69. M., scriba. Vz Dob. Dur. 110., Mudrák
(3. dod.).

Mudřec, novč. mudrc podle genitivu od
mudřec — mudrce. Gb. H. ml. I. 162.

Mudrkyně. Kosmogr. 171. b.

Mudroslovný. M. naučení. Nár. list. 1894.
č. 264. 1.

Múdrosť. M. mu převyšuje rozum (o Hlou-
pém). Slov. Zátur.

Mudrouk. Dle Bl. Gr. 230. lépe: filosof.
Cf. ib. 344.

Múdry. Kto je m., aj piva ví navariť.
Phľd. 1894. 196.

Muff, u, m. = podšitý rukáv, rukávník,
Stutzel, m. Wtr. Krj. I. 524.

Mugle = osamocený balvan granitosyeni-
tový n. žulový. V již. a záp. Cech. NZ. III.
545. — M. = čočkovitý výbrus kamene. Nár.
list. 1895. č. 361. feuill.

Mucháček, čka, m. = řehek domácí
(v Podluží); červenka, dandalus rubecula, vz
Červenka (3. dod.).

Muchárek, vz Lejsek, Třepotka (3. dod.).

Muchavec, vce, m., pták, vz Třepotka
(3. dod).

Muchér, u, m., vz Muchejr (o. dod.).

Muchomůrka, muchorůvka, vochomůrka
(zap. Mor.), mucharka, mušarka,mušírka(laš.).
Brt. D. II. 511. Je jako m. (hezká, ale ne-
hodná). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

Muchovec, vec, m., kopec ve Frýdecku.
Věst, od. 1893. 11.

Muchověrka, y, f., místo muchomůrka.
Dšk. Jihč. I. 23.

Muchovírka, v, f., místo muchomůrka.
Dšk. Jihč. I. 23.

Muchy, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 252.

Muchýr, u, m., vz Mochejr (3. dod.).

Muin, u, m. — mlýn. Turoluka. Phľd.
1895. 254.

Můj. Jak se skloňuje můj na Mor. Cf.
Brt. D. 11. 2., 6., 24, 50., 79., 94., 105, 172,
192., 256. Čo me do teho, ne moje se mele;
Ber svoje, daj moje. Phľd. 1895. 187., 186.
To je moje, čo užijem. Phľd. 1893. 701.

Muka, eruciatus, strč. múka. List. fil. 1895.
84.

Mukavec. Zasmušilý m. Nár. list. 1896.
č. 57. odp.

Múkoľ. Kúkoľ múkoľ (kde kúkoľ sa rodí,
i muk v jesto). Phľd. XIV. 196..

Mulař m. murář. Gb. H. ml. I. 351.

Muldava = Moldava. V. Kal. 164.

Mulišák m. mulisák. Dšk. Jihč. I. 39.

Mulitěnka, y, f., tubipora musica, rostlina
živočichotvorná. Am. Orb. 75.

Mull, u, m., jemný druh musselinu. Čas.
čes. lék. 1888. 52.

Multiplikator = přístroj, kterým lze
směr i sílu galvanického proudu určiti. Vz
KP. VIII 39.

Muňa, dle Bača = nemluva. Dolnobeč.
Brtch.

Mundantství, n. = práce mundanta.
Nár. list. 1895. 30./4.

Mundcink, u, m., hud. nástroj. Vz Mus.
1894. 235., Zbrt. Tau. 240.

Mundiblík = mundibálek. Čern. Př. 84.

Muňka. Zahánění muněk. Vz Mtc. 1893.
150. — M. = slepičí čmelík. ČT. Tkč.

Múr, u, m. = hrabánky jehličí. Val. Brt.
D. II. 343.

Můra. Dle Mkl. z střněm. mara, u nás
připodobněno k slovu mořiti. čern. Př. 45.
Proti můře (která v noci dusí) vz NZ. III.
527., Vck. Val. I. 99., Duf. 45.

Murín, a, m. = mouřenín. M. nebude
bielym. Slez. Nov. Př. 36.

Muříny = šišky (knedlíky) s povidly.
Val. Brt. D. II. 478.

Murny = brambory s moukou varené.
Záp. Mor. Brt. D. II. 478.,

Muroňka, y, f., přítok Černé ve Frýdecku.
Vést. op. 1893. 11.

Museti ze stněm. mouzen. Gb. H. ml. I.
485. Bl. Gr. 251. doporučuje musí (3. pl.),
musejí se mu nelíbí. Něch duši, precaj muši.
Mor. Čes. 1. V. 422.

Musika,. Dyž nemáš peněz, před muziku
nelez. Mor. čes. 1. V. 422.

Musikant. M-ti vypovídají se z Trubína
přes Dudov do Líbezníce. NZ. III. 229. —
M. = vlékna lnu, která trhačka nevytrhala
a která za ní zůstala státi. U Hump. NZ. II.
562.

Musikář, místy m. nmsikant. NZ. II. 589.,
III. 309.

Musištka, y, f., byl. 1655. NZ. IV. 387.

Musitelný. S věcí m-nou nelze odkládati.
Šml. VIII. 192.

Mustrher. Snm. I. 586.

Mustrmeistr, a, m., u vojska při mu-
strunku. Snm. 1. 474.

Muš, e, m. = muž. Závadka. Phľd. 1895.
630.

Mušec, šce, m. = mošus, květina. Brt.
D. II. 517. (cizí).

Mušírka, y, f., vz Muchomůrka (3. dod.).

Muška, zdrobn. moucha. Ani muške ne-
ublíži. Phľd. 1894. 440. — M. = včela (mar-
navo řečeno). Ib. XII. 33. — M. Frant. Cf.
Mus. 1895. 512.

Muškát šípkový, pelargonia, rostl. Brt.
D. II. 505.

Muškatýrka, y, f. = muškatelka. Dšk.
Jihč. I. 7. Z mušketýr. List. fil. 1896. 156.

Mušuna n. Mičina, y, f., obec v Nitran.
Phľd. XII. 74., 426.

Mutek, vz Mutok.