219

Mutet. Troubiti m-ty. Mus. 1894. 215.

Mutina, y, ť. M. hlavy (zaujatosť a p.)
Phľd. 1894. 894.

Mútiti. O tvarech cf. Gb. H. ml. L 385.

Mutka, y, f., vz Skrušinka (3. dod.).

Mutlati. Krávy m-ly (jetel) s plnou chutí.
Rais. Rod. 4. Budeme nebudeme, mutlal (bru-
čel). Světz. 1893. 101.

Mutná, é, f., obec v Turci. Phľd. XII.
252.

Mutný = pochmurný. M. den. Vck. Val.

I. 165.

Mútoveň, vně, f. = máselnice. Phľd. 1895.
493.

Mútovník = máselnice. Phľd. XII. 41.
Také: dbanka, dbenka, dbonka, kerňa, ker-
nica, zbenka, zbonka. Phľd. 1895. 183. —
M. = diera hlbokou stojatou vodou naplnená,
také morské oko. Phľd. 1893. 463.

Muzický. M. instrument. Mus. 1894. 213.

Muzika. Radši sa móže doma vyspať, než
na muzice nohy vystáť. Vck. Val. I. 110.

Muzikant = vítod, rostl. Brušp. Hledí-
ková.

Muzikář. Zbrt. Tan. 239.

Muzikářský. M. cech. 1677. Zbrt, Tan.
237. M. nástroje. Ib. VIL

Muzikocvičenec, nce, m. = hudebník!
XVIII. stol. Vz Zbrt. Tan. 260.

Muž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.
M. = manžel. M. menší od svojej ženy
bude na druhom svete buben nosiť. Slov. Nov.
Př. 398.

Mužeti = mužem se stávati. A dítě rostlo
a m-lo. Ev. vid. 9. Luc. 2. 46. (Mně.).

Mužík n. opich, rostl. 1440. list. fil. 1893.
393. Cf. Zbrt. Pov. 131.

Mužký m. mužský. Dšk. Jihč, I. 41.

Mužla, y, f., obec v Požúnsku. Phľd. XII.
426.

Mužník, a, m., území v Novohradsku na
Slov. Phľd. XII. 426.

Mužný, mužen. 01. 1. Reg. 18. 17. — Gb.

II. ml. I. 163.

Mužsky (viriliter) se brániechu. Alx. Nách.
k. XIV.

-my m. -me v 1. os. pl.: dámy. U Záhoří,
Kroniěř., v Popovicích na Mor. Proto se Ho-
lešované Popovičanům posmívají: Nadrobili
zmy si do misy a vyľízaľi zmy si. Brt. D. II.
26., 38.

Mýcenín z mytjan. Gb. H. ml. I. 384.

Myček ve voze m. meček. Zábř. Brt. D.
II. 125.

Myčeť = mlčeti. Doudl. Kts. 20.

Mydlinky, f., hrušky. NZ. V. 522.

Mydliny = špína z prádla. U Žleb. NZ.
II. 614.

Myjava. Phľd. 1895. 88.

Myk, u, m. Dal do myku = utekl. Brt.
D. II. 343. Psi jedným mykom na dvor sko-
čia. Phľd. 1896. 256.

Mykání vlny. Arch. XIV. 456.

Mykati = strkati. Mykajúc napred bez-
popovca. Phľd. 1894. 342. (Hlas ten) každou
žilkou myká (škube); Počal sebou trhať a m.
Phľd. 1895. 294., 45. Tak ťa miknu (udeřím);
Myk sebú tam; Myk s jablkem do záňadří.
Val. Brt. D. II. 343. Mykal (kýval) naň hla-
vou. U Rohožné. Čes. 1. V. 365.

Mykotati = rychle se pohybovati. Brt. D.

II. 313.

Mykýc. Chyťa stůl m. jím (praštil jím).
Val. Brt. D. II. 343.

Mýlení, fallacia. Ev. seit, 15. Mat. 13. 22.

Mýliti se na čem. Aby se na tom ne-
mejlily. Kat. z Žer. I. 47.

Myllo, a, n. = mýdlo. U Kalenic. Mtc.
1894. 333.

Mylný =• pochybný. M. formy trpěny býti
nemají (v čítací knize). Šf. (Mus. 1895. 74.).

Mýn = mlýn. Val. Brt. D. L 66.

Mynáčka, y, f., pták, vz Třaslák (3. dod.).

Mynárička, y, f., vz Mlynářík (3. dod.).

Mynářík, u, m. = plesnivec, filago, rostl.
Brt, I). II. 503.

Mynářka, y, f. = koníček (Zlín.), kožuš-
níček (val.), pták, parus caudatus. Brt. D. II.
495.

Mynářský. Vz Tanec mor. (3. dod.), Mly-
nářský (3. dod.).

Mýnie = méně. Háj. 70. a.

Myokard, u, m. Vstnk. III. 421., 471.

Myomatosní. M. element v očním nádoru.
Schb. Nád. 16.

Myseť = mysleti. Val. Brt. D. II. 344.

Mysivec, vce, m. = myslivec. Val. Brt.
D. II. 344.

Mysl. O pův. cf. Dob. Dur. 373., 377.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i 19. Instr, myslmi.
Ž. klem. 65. O lidská mysli, jak jsi málo
stálá! Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 226.— M.
dobrá, origanum vulg. Léčení jí na Val. Vz
Vck. Val.l. 155.

Myslibor, a, m., os. jm. Odvozeniny vz
v Kotk. 27.

Mysliti. Bude, myslím, pršeti. Zde se
stalo myslím jako vložka adverbiem. Gb. H.
ml. I. 138. Cf. Trvám.

Myslivec. M-vci vypovídají se z Obořiště
přes Nehonice na Číhání. NZ. III. 229. M-vci
umějí víc než chléb jísti. Wtr. St. Pr. 141.

Myslovědec, dce, m., Logiker. Mark.
Krok. 1895. 326., 1896. 8.

Myš. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 18.,
313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 47. Jak
myši z domu vyhánějí. Vz NZ. III. 525. nn.
Kdo nechová myši, ten nic nezvýši; Keď myši
s mačkami do trhu poženu (nikdy). Slov. Nov.
Př. 432., 640. — M. koňské (nemoc). Kôň
má myši i. e. hrče na krku (nojskôr nabehlé
mandle). Myšou nazývajú i to okamžité na-
vrenie svalu (sr. musculus, mus a myš), ktoré
povstane na pr,, keď ostrím dlane po ramene
zatne. Phľd. 1894. 492. Proti nim lék, vz NZ.

III. 326. Myši = žabka na jazyku koňském.
Brt. D. II. 492.

Myšací chvoscík, achillea millefolium. Slov.
Mtc. 1891. 107. Cf. dole Myší.

Myšák = poštolka (v Lohovci), ve Staré
Břeclavi: paščtůvka (také na Zlínsku). Mtc.
XVIII. 213. Cf. Poštolka (3. dod.). Také:
fikulka. Brt. D. II. 494.

Myšár, a, m. = netopýr. Slov. NZ. III.
330.

Myší. Nemáme vomasku, ani co by m.
voko potřel. Dšk. Jihč. I. 20. — M. chvostík,
rostl. Mtc. 1895. 44. Cf. Myšací (3. dod.),
Žebříček (3. dod.). — M. ocásek, rostl. Vz
Žebříček (3. dod.). — M. úška, rostl. Vz Be-