220

ranky, Zaspivřed (3. dod.). -- M. ščipka,
rostl, vz Ščipka (3. dod.). — M. odění, sta-
chys lantana, rostl. Brt. D. II. 507.

Myšilovka, y, f. = sova. Slád. Mak. 50.

Myšinec, nce, m., rostl. Vz Jazýček psí
(3. dod.), Žebříček (3. dod.). Hojení jím (i. e.
achillea) na Val. Vz Vck. Val. I. 156.

Myška k pavéze. Vz Wtr. Krj. I. 268.

Myškovice m. Myslkovice od Myslíka.
Cern. Př. 33.

Myšlénka. Cf. Myšlínka, myšlienka, my-
šlen a myšlín, Gb. H. ml. I. 142., 144. My-
šlienky len Boh súdi. Phľd. 1894. 195.

Mýtěl, mejtcl = koupel. Krkonš. Mus.
1896. 261.

Mythus. Řeč a m. Vz List. fil. 1893.
433. nu.

Mýti. Najprem sebe umyj, potom děprem
druhyh myť možeš. Slez. Nov. Př. 91.

Mýto, sthněm. mûta, střlat. muta., souvisí
s mutare. Gb. H. ml. I. 445. M. = plat,
mzda, merces. Dob. Dur. 379., Ev. víd. Luc.

10. 7. M. z sádliska, z poltu slanin atd. 1520.
Mtc. 1894. 61.

Myxogliom, u, m., druh nádoru očního.
Schb. Nád. 16.

Myxoporidia, cizopasníci rodu prvoků,
hl. ryb. Vz Vstnk. Iľ. 556., Hlav. Obrz. 11.

Mzda. Zaplať jim mzdu. Bl. Gr. 319. myslí,
že zde slovo mzda jest nepotřebné a že stačí:
Zaplať jim, aneb: daj jim mzdu. Ale někdy
jest potřebné, nevěděloť by se, co se má za-
platiti.

Mzet (mzieti). Mzí tam cosi (tlí). Zábř.
Brt. D. II. 344.

mž. Z mž m odsuto. Dyž sež (sem -ž) byl
mladej. Dšk. Jihč. I. 23.

Mže, řeka, lat. Mesea, Msea. 1184., 1186.
Vz Gb. H. ml. L 115.

Mžiček, čku, m. = místo, kam se při hře
na hotaře během unavení hoši utíkají a kde
je hotař nesmí chytiti. Vz Duť. 85.

Mžikový. M. vědomí. Bráb. 190. M. zá-
věrka ve fotografickém přístroji. Vz Ott. IX.
415.

N, ň praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 307.
Původní n. Vz ib. 302. Povaha souhlásky n.
Ib. 327. 3(58. nn. N mění se v m a) spodobou
ve skupinách nb, .np: hamba, pam pater
(hamba, homba, Pambu, Brt, D. II. 232., 185.);

b) po rúžmi: chramostýl m. hranostaj, mrav
m. nrav atd. Vz ib. 373. Na rymku (Netín),
smětlivý (Tišn.). Brt. D. ľI. 207., 185. Ü Kro-
měř., Tišn. a j. ve skupině nv: pámva, komva.
Brt. D. II. 16., 185. Na Valaš., Kroměř. a
v okolí se mění také c) v ľ: ľebo. Brt. D. II.
16. Na konci slabik a slov v Ľuborči a j.
na Slov.: žiem (žien, od žena), dobrej sem
(sen), Phľd. 1893. 307., ödem kováč, těm (ten)
tvovaryš, těmto (tento), kôm (kôň), Pám Boh.
Pastr. L. 142. Tem (ten) u Tišn. Brt. I). II.
185. Bľim. U Kroměř. Brt. D. II. 86. — N m.
m na konci slov: son v. som, šeckýn učiťelon.
V Dobronivé na Slov. Phľd. 1893. 241. — N
m. ň, před souhl. v Háj. Herb, a V. Kal.
hist.: konský, svinský, plzenský. Cf. List. Hl.
1894. 212. Konský, svinský m. koňský, sviň-
ský. Gb. II. ml. 1. 373. Kde se na Mor. stýká
d s n, tam vyslovuje lid dvojité n: jedny —
jenny. Mtc. 1894. 21. Místo n vyslovuje se
místy dvojité n: dřevenný, Brt. D. I. 34., mě-
děnný, V. Kal. 151., olověnný atd. Gb. H. ml.
I. 374. N se někdy v Háj. Herb, a V. Kal.
zdvojovalo: volověnný, Háj. Herb. 373. a.,
dřevěnný, ib. 67. a. a V. Kal. 232., měděnný.
V. Kal. "151. (List. fil. 1894. 297.). — N cizí
zůstává: pánev, nebo mění se a) v m: Miku-
láš, b) v I: milistr, (milistrant. Brt. I). II. 16.),

c) v ň. Vz nk, ng, nch, mn, sn, šn, gn, kn.
Gb. H. ml. I. 375. nn. — N měkne v ň
u subst. ukončených v -na, -en: deň, kameň,
kůlňa, plameň. U Kroměř., Litovle, Konic,
Jevíčka, Zábř. Brn., Kruml., Kunšt., Žďár.

Brt, D. II. 16., 112., 128., 166., 207., 232.,
248. Trň m. trn. Tišn. Ib. 185. Česňek, ko-
miňář. Drahany. Ib. 101. — Slabikotvorné n,
n, ň: blázn, bázn n. bázň, ohňpara. Vz Gb. H.
ml. I. 301. — N a m so přesmykují: snem,
gt. snemu a senmu, směnka ze sněmka. Gb.
H. ml. I. 545. N a u se přesmykují: Pafuncí
m. Pafuncí. Ib. N a v se přesmykují: pinvice
m. pivnice, penvý m. pevný. Ib. N a 1: kľof-
nek m. knofľik. U Krom. Brt. D. II. 46. —
N, ň se přisouvá: do něho, proň, vníti. Ib.
377. Odnímati, vyňmi, aby ním smáčel chřípí.
Háj. Herb. 111. b., 18. b., 158. b. (List. fil.
1894. 295.). Zandat (u Kruml.), ve skup. mje:
na stromně (Zábř.). Brt, D. II. 207., 128.
Mněsto, umnět, mněch. Cf. Brt. ib. 5., 46.,
166., 185. Mněsíc. Kruml. Ib. 207. — N, ň
se odsouvá: hromnice — hromice, zimnice —
zimice, sekanina — sekajna atd. Vz Gb. H.
ml. I. 381. nn. Upřímný — upřímý, branden-
burský — brandeburský. V. Kal. 76. b., 83.
U Kroměř. ze skupiny mň: v humje. Brt. D.
II. 16. Lumica m. Lumnica, Tišn. Ib. 185. —
Souhlásky n, ň v Chronici na Mor. Vz List,
fil. 1894.89. N zdvojeno, se odsouvá, se„při-
souvá, mění se v: ň, I, d, m, j, r v již. Cech.
Vz Dšk. Jihč. I. 11.—12. — N mění se
a) v n: kone m. koně, sane m. saně, strešná.
Vz Gb. H. ml. I. 372. nn., b) x j v příp. -nina,
-nín: slajina, mišajina, sekajina, Hodojín, ko-
pajina. U Litovle, Konic, Jevíčka, Zábř.,
Tišn., Kruml., Kunšt., Žďár. Brt. D. II. 112.,
128., 185., 207., 232., 248. — Ň tvrdne ve
předp. ně: nehdo, neco atd. U Kroměř;,, Li-
tovle, Konic, Jevíčka, Tišn., Kunšt., Žďár.,
v nář. slov. a val. Cf. Brt. D. II. 16., 46., 112.,
185., 232., 248. Ve slovech dyna, stupen.
U Kruml. Ib. 207. — Ň jak povstalo, odsouvá