224

Najednati. Na tom jest najednáno a po-
staveno, abychme ... Arch. XI. 26.

Na jedovať koho — pohněvati. Phľd. XII.
609., 705.

Nájemný = najatý. Ptal se, mám-li řeku
n-nou, abych jim ryb prodal. Arch. XIII. 124.

Najísti se jak. Najedl se, až mu za ušima
praskalo. Čejč. Hledík. Najedl se, až by mohl
na břiše blechu zabit (do rozpuku, po grg).
Nov. Př. 596.

Najíti. A což těmi konšely aneb námi mezi
nimi najdeno bude a rozděleno. 1417. List.
fil. 1893. 401. K té potřebo chci se dáti n.
Arch. XIV. 314.

Najmouti. Za n. říkají u mor. Krumlova
zjednati. Brt, D. II. 219.

Najprvici = nejprve, primum. Ev. víd. 45.
J. 2. 40.

Najsamnajprvší. N. nástroje, Phľd. 1893.
335. '

Najsamprv — nejprve. Phľd. XII. 72., 815.,
725.'

Najsandrú = nejdříve. Phľd. 1895. 57.

Najtro (= zítra) čakaj ma. Phľd. XIV. 676.

Najzespuoz = nejspodněji, od zespod. Háj.
Herb. 179. b. (List. fil. 1894. 384.)

Nákabnosť, i, f. N. rostl., epicorallie, epi-
petalie. Am. Orb. 96.

Nákarek, rku, m. — napomenutí. Dostal
n. Světz. 1893. 99.

Nakatovaný = nahněvaný. Phľd. XII. 55.

Nákaza. Rušení n-zy. Vz Desinfekce. Ott.
VII.353. nn.

Nakazily. N. tvárz, noha. 1400. List. fil.
1893. 463.

Nakejdať = nakydati. N. hnůj na vftz.
Ces. 1. V. 328.

Nákepnice, epiginae, rostl. Am. Orb. 9(5.

Nakľabati čeho .—- na klábositi. IM. I).
II. 327. Cf. Kľabati (3. dod.).

Nakládati komu co = ukládati. ,Kup
dobre, n-la mu. Phľd. 1894. 385.

Nákladek = obkladek. Světz.

Nakladený čeho = naplnení),plný. Voda
ledu n-ná. AlxV. 2208.

Nákladný = příznivý, pomocný. Tomu
králi n-dni a příchylni byli. Břez. Font. V.
487. (445.).

Nakliditi koně = pokliditi, opatřiti. GR.
Nov. 48., 70.

Nákľud, u, m. = sklizeň žňová. Jicko. Brt.
D. II. 345.

Náko = nějako. Sklenné. Brt. D. II. 251.

Nakoledovaný. N. mouka. NZ. III. 580.
Nákolenice. Kůň n-cemi schromlý. Slád.
Zen. 68.

Nákolenky, nákoleny, nákolník = zbroj
na kolena. XV., XVI. stol. Wtr. Krj. I. 217 ,
605.

Nákolkový. N. okolek, Spurkranz. Ptrl. 22.

Nakolomazati co. Phľd. XII. 204.

Nákončí. N. stříbrné. Arch. XIII. 354.,
Půh IV. 133. Cf. Nádkončie (3. dod.).

Nákořenný. N. slovo, prízvuk. List, fil.
1895. 80.

Nakosúrený. N. bajúzy. Phľd. 1895. 181.

Nákotníček, čku, m. N. zlatý = okrasa
nohy u kotníku. Krs. Moor. 9.

Nakovadlno. Spíše by o něj kladivo a n.
stlúkl. Kosmogr. 83. b.

Nákoyka, y, f., vz Babčice (3. dod.).

Nakřápat roždí = nalámat. Vých. Mor.
Brt. D. 11. 345.

Nakratnúť — navésti. Tento ho chcel na
inakšie myšlienky n. Slov. Dbš. 6. 48.

Nákrčenka, y, f., Halsband, n. Nár. list,
1894. č. 295.

Nákresna, y, f. N. tečkovaná, čtverečko-
vaná. Nár.list. 1896. č. 217.

Nakrůpejiti. Na všech tvářích n-jil se pot.
Světz. 1895. 105.

Nakuť = navnaditi, navésti. Val. Brt. D.

II. 345.

Nakvackaný = naplácnutý. Phľd. 1895.
391.

Nakvákati čeho = namluviti; na koho
= ohráti ho. Vých. Mor. Brt. D. II. 345.

Nákvasa. Cijiť já při tom starou n-su =
nanečištční. Bl. Gr. 260. Protož svět v své
n-se bude kysati. Chč. L. 196.

Nakvasiti koho čím. N-sí je zlými oby-
čeji. Chč. m. s. III. 11.

Nakýřený = podnapilý. Brn. Brt. D. II.
345.

Nakyslavý, säuerlich. N. jablko. Kld.
IV. 52.

Nalabuditi se v čem = naplahočiti se.
Věst, op. 1893. 20.

Náladový. N. článek o křesťanských svát-
cích. Jan Váňa, Pláč. 26.

Nálep. A tak těmi n-py (zevnějškem) vna-
die lid (roty mnichové); Mají n. z zákona bo-
žieho. Chč. S. 249., 254.

Nálepec, pce, m. Ačkoli tento n. napřed
vždy běží (výmluva a p.). Chč. S. 188.

Nálepek, vz Člopek, Násep (3. dod.). Se-
dával na n-pku pred domem. Phľd. 1895. 308.

Nálepný šíp. GR. Nov. 26.

Nálesí, trať ve Frýdecku. Věst. opav.
1893. 11.

Nalet. Naliť má již Bl. Gr. 175. za zastar.
Nalit jest protivnice. Chč. m. s. 70.

Nalévavka, y, f. = nalévanka. Am. Orb.
103.

Náleveň, vně, f. — nálevna (v hosp.).
Phľd. 1893. 82.

Nálevka. N. na pivo, Biertrichter, m.
Jeř. — Arch. XIII. 175.

Nálevný stolek. Zvič. Mlt. 45. Cf. Nálevní.

Nález. Předhistorické n-zy na Mor. Vz NZ.

III. 449. nn., 472.

Nalezač hor. 1469. Cel. Pr. m. II. 28., 71.

Nálezek, Erfindung, f. Chč. m. s. III. 100.

Nalezoves m. Nelahozeves. Čern. Př. 32.

Nalim, a,, m. — bručivec indický, batrachus
gruniens. Sterz. I. 1153. b.

Naliti. Nalial sa ako sud (napil). Slov.
Nov. Př. 598.

Nalivaja, e, m. = nimra. Han. Brt. D. II.
315.

Nalízati. Kdo śe něnaji, tyn śe něnaliže
(kdo zmeškal příležitost). Mor. NZ. V. 542.

Nalokati se. N-kal se (napil se), ako pra-
siatko. Slov. Nov. Př. 598.

Nalomozovati se = namozolorati se. Vck.
Val. I. 83.

Naložení, n. = rozkaz. Činil to z n-nia.
Slov. NZ. IV. 413.

Náložkový, Alzen-, N. kopyto, Alzen-
1eiste, ť.