226

byla od vrchnosti poddaným na plat či pod
plat pouštěna. Opav. týd. 1890. č. 64. 3.

Náplecník, épaulette. Ott. VIII. 652. Cf.
Nábedrník.

Naplesnivělý. N. škarbal. Nár. list. 1896.
č. 114. odp. feuill.

Naplískati čeho = napleskati. N-ká tu
řečí hojných. Lomn. Wtr. Živ. c. I. 896.

Naplněm v Rkk. Cf. Mus. fil. 1896. 230.

Naplněný čím. Byl duchem sv. n-něn.
Chč. S. 167. — čeho. My jsúce strachov na-
plněni tázali smy se. Kbt. 13. Člověk n-ný
proměn; (Moc) osiedl mnohých n-ná. Chč. S.
12., 122. I byli n-ni hněvu. Ev. víd. 57. Luc.
4. 28. A n-ni sú všichni strachu řkúce. Ib. 92.
Luc. 5. 26. Zacharias, n-něn sv. ducha, pro-
rokoval. Ev. víd. 119. Luc. 1. 67. (Mnč.). Jsa
hněvu naplněn vyšel. GR. Nov. 143. 32. A na-
plněna jest ducha svatého Alžběta. XV. stol.
List. fil. 1896. 89. Země všeho dobrého na-
plněná hojně. 1487. Krok 1895. 245.

Naplniti co čeho. N-ní je (srdce) zlých
věcí; Že by se krve všichni n-li. Chč. S. 244.,
210. Ducha sv. bude naplněn ještě z matky
života, Ev. víd. 119. Luc. 1. 15. (Mnč.). Kotel
n-niv smoly; Ústa jeho zlata sú n-li. GR. Kov.
104. 16., 111. 14. Lačné n-nil dobrých věcí;
A ducha svatého bude naplněn. XV. stol. List.
fil. 1896. 88., 89. Jako ten, jenž n-ní sud
smrduté věci. Hus. (L. f. 1896. 67.)

Naplňovací. Kamna shora n. KP. VIII. 65.

Náplodní. N. listen, Čl. Zrůd. 14., listenec
Vstnk. II. 570. N. část květu epigynická, jako
kalich, koruna, tyčinky atd. Vz Ott. VIII. 662.

Napochytre = rychle. Utrela si n. oči.
Phľd. 1894. 411., 1892. 684., 1893. 380.

Nápoj. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72.

Napoleonit, u, m., nerost. Sterz. II 402.

Nápolník, a, m. = nájemník za polovic
sklizně; Byl ve dvoře u p. Hrušky n-kein.
Arch. XIII. 349., 416.

Napomenouti. O tvarech cf. Gb. H. ml.
I. 106. Napomínali z 50 kop. Arch. XIII. 457.
Přišla napomínat svého dluhu. Ib. 372.

Nápomoc. Račiž mu býti n-ci. Vck. Val.
I. 126.

Naponevierať sa = dost se napotloukati.
Dost si sa n-ral po cudzom svete. Phľd. 1892.
579.

Napoprvní. Čejč. Hledík.

Nápor = náraz. První n. turecký. Phľd.
1895. 130.

Naporučiti komu co. Kld. IV. 179. aj.,
Lerm. II. 137.

Naporudzi = pohotově. Hojnosť dôkazov
stojí každému n. Phľd. 1893. 290. — 1892. 555.

Napospol — veskrz. Dědiny n. drevené
domy majúce. Phľd. 1894. 662. Názvy n. do-
máceho pôvodu. Ib. 1892. 176. (471.).

Nápověď. O strč. skloň. cť. Gb. Km. -i. 28.

Napozatým. Phľd. 1896. 253.

Napřáhnouti. O pův. slova cf. Gb. II.
ml. I. 81.

Náprava. Jus servile n. dictum; Curia
feudalis, quae alias vulgí. n. dicitur. Eml. Urb.

87., 78.

Napravání, n. = napravování. N. cest.
Kol. W. 86. b. (r. 1623.).

Naprávati = napravovati. — koho proti

komu. Jde mi muža n. proti mne (popicho-
vati). Phľd. XII. 667.

Napraviti. Co nelze n., jest nejlépe už
nechat být. Slád. Mak. 60. Zdali by se n-li
na ty cesty prvniech křesťanuov. Chč. S. 33.

Nápravka, y, f. = osa pluzná. Brt, D. II.
447.

Nápravník. Servitores monasterii, qui
vulgo naprawnicones dieuntur. Eml. Urb. 83.
N. = služebník královský n. panský, který
dostal v odměnu za své služby částky po-
zemků k pravému vlastnictví beze všech zá-
vad. Mtc. 1896. 223.

Nápraží. N. u chalupy. Vz Násyp. NZ. III.
114. N. od práh. Dob. Dur. 384.

Napredovať — prvním býti, předčiti. N-val
vo všetkom. Slov. Phľd. XII. 134. (1893. 594.).

Naprejštělý. N. tvář. Wtr. St. nov. 126.

Napremrzati se koho = dost se nazlo-
biti. Phľd. 1895. 83.

Napřepáč = napříč. Kunšt. Brt. D. II.
346.

Napriahnutie, n. = napětí. Po veľko-
dušnom n. Phľd. 1895. 735.

Napriek. Povesť n. nápisu tak sa zakoře-
nila. Phľd. XII. 530.

Napřílet, u, m. N-tkem sa trefilo. Bl. Gr.
327., 321. praví: inepta vox m. Namatlo se.

Napřímiti se = natáhnouti se. Lerm. II.
151.

Naprosta(s)tý = nezkušený, nevědomý.
Na Píle na Slov. Phľd. XII. 137.— 1894. 745.

Naprsník, u, m., thorax, z kůže nebo
z malých železných kousků, připínán na pan-
cíř (brněnou košili); po česku slul plát (vz
Plech), odtud platnéř, hotovitel plátů. Wtr.
Krj. I. 243. — N., prsosiny, prsotiny / koňské.
XVI. stol. Ib. 634.

Náprsný. N. zdoba, Vz Náhrdelní (3. dod.).

Náprstek Vojta, + 2./9). 1894.

Náprstník, digitalis. Cf. Ott. VII. 526. nn.

Napruditi co čím: smyčec kalafunou.
Světz. 189;}. 439. b.

Naprziliti. Aby jemu lid n-nil tiem pano-
váním. Chč. S. 89.

Napsati. Takéť mu napsáno (také umře).
Bl. Gr. 297.

Naptati se čeho = vyprositi. Kld. III. 45.

Napúcať. Místo Když polož Než.

Napučnělý = nabobtnalý; nadurděný.
Vých. Mor. Brt. D. II. 346.

Napuchlý. Zrak n-lý mu v šikmý civí
sklon. Vrch. Rol. I.—VI. 83.

Napustivo, a, n., Impraegnirungsmaterial,
n. Petrl. 17.

Naráhati cesto (těsto). Phľd. 1895. 75.

Nárada. N-dou jeho vypracoval pamätný
spis proti tomu výčinu. Phľd. .1894. 647.

Na řádky = tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Narákošiť sa = namluviti se, nabesedorati
se. Do vôle sa n-li. Phľd. 1892. 624. Cf. Rá-
košiť.

Náramnosť, impetus. Jestliže n. sliny mé
v jeho tvář propustím (naň plivnu). Alch. Nách.
k. VII.

Náramný = prudký. Gemer. Phľd. 1895.
443..

Naraňajkovať se = posnídati. Phľd. 1895.
201.

Narazgať = nabiti, natlouei. N-gal jim