227

do gatí. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 161. odp.
feuill.

Nárazníkový, Buffer-. N. kobyla, -bock,
kotouč, -scheibe Ptrl. 10.

Narážečka, y, f. — lopatka k narážení,
Einfassschaufel, f. Sterz. I. 754.

Naráživě, andeutend. Nějak n. dodal.
Světz. 1894. 531.

Nařeklý. N. zem = napojená vodou. Je-
víčko. Brt. D. II. 346.

Nařéknút = do niti zmoknouti. Jevíčko.
Brt. D. II. 344.

Nariadenie, n. = nařízení, Phľd. 1894.
723.

Nariadiť = upraviti; se = upraviti, obléci
se. Phľd. 1895. 215.

Naříkání. N. nad mrtvým. Vz Zbrt, Pov.
161.

Naříkatelný. N. smlouva, Ott. VII. 842.

Naříkati. O smilování k Bohu n-ká. Pokr.
Mrt. z. 42.

Naringin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 22.

Nařizovati m. nařezovati, poněvadž říditi
jest z řiediti. Gb. H. ml. I. 50., .193.

Naroc = na ruce, náruční kůň. Han. Brt.
T). II. 346.

Náročitě = slavně, v VI. 1112. a. oprav
slavně ve: schválne. Cf. násl. Naročně.

Náročitý, anspruchsvoll. Phľd. 1892. 827.

Náročky = slavně, oprav v: schválně. N.
uteká z domu. Phľd. 1894. 455. Daktorí ho
(šťastie) n. odháňajú od seba. Ib. 1892. 6S6.

Náročně, náročno = náročky/. N. si to
místo vybrala. Phľd. 1893. 45. N-no ho tam
priviedol. Ib. 1894. 298.

Národ. N. z národa svojho povstává. Sldk.
Phľd. XII. 321.

Narodeniatko, a, n. = novorozeňátko.
Phľd. XII. 642.

Naroditi, navozovati se. 1418. Mš. (Florian,
ruk.). N-dil sa so zubama (je z vlčího hnízda).
Slov. Nov. Pŕ. 534.

Národní = veliký, ohromný, důkladný. To
je n. fůra. Mor. Rous.

Národohospodářský. Dle Věst. I. 38.
lépe: národnohospodářský.

Národomorný centralismus. Nár. list.
1896. č. 101.

Národostně. Místo n. ohrožené. Věst. 1896.
148.

Národovčiti = jako národovec se chovati.
Phľd. 1895. 747.

Národství jest heslo (národů vůkol). Jg.
v Kramer. Novinách. 1818. 25./4.

Narodzenča = narozenec. N. s dlhými
vlasmi na hlave skoro umře. Phľd. 1894. 713.

Nárok = obvinění. Nemohli na něho pro-
vésti, by vinen byl tím n-kem. Arch. XIV. 58.

Narovnání. Lepší hubené n. nežli tučný
process. Vz Čes. 1. V. 30.

Narození. Zvyky atd. při n. dítěte. Vz
Duf. 3. nn.. N. Krista Pána (hra vánoční).
Vz NZ. IV. 125. Na boží n. o hubu otevření
(je den delší). Gb. H. ml. I. Na boží n. o bleší
převaleni. Duť. 242.

Narozovati se. Vz Naroditi se (3. dod.).

Nártek = nářitek. Brt. D. II. 207.

Narucest = náhle. Ku synu vzplála vášní
u. Vrch. Hol. XXIIL—XXIX. 102.

Náručnice = ruční pouta. N Z. III. 510

Nárůdek m. národek zavrhuje Brt. v Ruk.
94.

Nařúchati. N-chá ti polenem do chrbta
(nabije). Nár. list. 1896. č. 174. odp. feuill.

Náruka, y, f. = náruční strana. Kůň
chodí pod n-kum. Laš. Brt. D.. II. 346.

Narumpat někomu = vybiti. Jevíčko. Brt.
D. II. 346.

Nárut, náruť, náryt = nárt. Doudl. Kts.
10.

Narůzno. Háj. Herb. 54.

Náruživý. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI.
3. 4. Heft. 410.

Narváčov a Navráčov z: Na Rváčově,
Čern. Př. 36.

Naryti. Kde ťa nechcú, ta sa nenarývaj (ne-
vtírej). Phľd. 1893. 699.

Naryzlý. N. hříva. Kub. Rol. 73.

Násad, cf. Lnice (3. dod.).

Násada u saní = příční dřevo, jež spojuje
sanice. Brt. D. II. 451.

Násadek, dku, m., vz Slavík (3. dod.).

Násadnice n. sedlo hoblíku. Vz Ott. XI.
418.

Nasalovaný. N-né samohlásky am, om
atd. Mtc. 1896. 203.

Nasazený čeho. Zahrada rozličných ště-
pov n-ná. GR. Nov. 60. Cf. Naplněný.

Náseč = strouhač na dělání dřevěných ko-
rýtek. Chod. NZ. III. 21. Cf. Koplice, Skohlík.

Naseděný. N. vejce. Mtc. 1893. 303.

Násep = vyzděný nízký taras plochými
kameny vydlážděný táhnoucí se podle delší
stěny do nádvoří, jinak: zábrež, záhrobek, zá-
praží, záprseň, zásep, zástěnek, nápraží, ná-
lepek, násp, náspa, pohrádka (laš.), předsí-
nek (val.). Brt, D. H. 434. Vz Ott. VIII. 7. b.

Nasésat = zvědavě nahlížeti. Han. Brt. D.
II. 47. Cf. Natýsať,

Naschvální. N. posel. Kat, z Žer. I. 85., L.
posil. II. 44.

Naskočiti. N-čil na mňa ako jašter (vy-
jel si na mne). Slov. Nov. Př. 61(5.

Naskutku = hned. N. ho vyplatili. Phľd.
XII. 494.

Nasladění, n. Poetické n. Phľd. 1894, 738.

Následovný. O n-ná trojice, o adoranda
trinitas. List. til. 1895. 438. — čeho. Lid n-ný
dobrých skutkuov. Chč. S. 82.

Nasleplý. N. tabule, okno = nečisté, po-
prášené, našlé a p. Světz. 1894 94. b.

Naslyšeti se čeho. Lerm. II. 136.

Násměšlivý = posměvačný. N. úsměv.
Phľd. 1894. 732.

Nasmutnile. N. dodávala. Světz. 1894.
375. a.

IVa-s-neděli. Necháme si to n-li. (Vzácný
příklad. Slyšel jsem jej v Budiškovicích na
Dacie. Brt. 1). II. 290.) Cf. Předložky složené
(3. dod.).

Nasnopaný = naslopaný, opilý. Han. Brt,
D. II. 317.

NásoMtel, e, m Akk. sg. -tele, nom. pl.
-lé. Sold. 11

Násp, náspa, vz Násep (3. dod.).

Naspořiti. Naspoř p. Bůh (říká příchozí
do domu, kde so peče chléb). Ces. 1. V. 232.

Nasprostastý = příliš sprostý. Phľd. 1895.
261.
Nasrati. Nasoruť jim prve v jich hrdla,