228

než jim Vyšehradu postoupím (řekl král Zig-
mund). Břez. Font. V. 435.

Nasredeno = srdnaté. Odsekla n. Phľd.
1894. 384.

Nastasiti se komu = namanouti. I n-sil
se jí čert. Vek. Poh. 139.

Nastáva. N. elektromagnetu. KP. VIII. 152.

Nástěnník, u, m. = nástěnkář. Ott. XI.
419. a.

Nástin m. nástěn. Gb. H. ml. I. 193.

Nástojčivo. N. riekol chlapček. Phľd.
1894. 277.

Nástojčivosť, i, f. = naléhavost. Taká n.
sna. Phľd. XII. 183. Budou-li mať dost trpě-
livosti a n-sti. Phľd. 1893. 228. (318.).

Nástojiti = naléhati. N-li ukrutníci. Phľd.
1894. 506. (1892. 490., 1893. 674.).

Nastojte. V Bl. Gr. 179. čteme: N., zastar.
Někteří ještě říkají nestojte. A žvatlavé Mo-
ravky říkají inepte nestůjte! Nastoju praes.
Zaniklý imper. nastojte proměněn ve volací
slovce a propadl i změně hláskové: nestojte.
Gb. H. ml. I. 122.

Nastoknutý = nastrčený. Phľd. 1895. 735.

Nástraha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
34., 79.

Nastrčiti. Nastrč uši. Phľd. XIV. 257.

Nástrešnik, u, m., Schirm, m. Phľd. XIII.
751.

Nástrk, u, m. N. podkrovní či okapový,
Dripphaken, m.; v šermíř. Arrêt. Sterz. I.
704. a., 249.

Nastrkávač, e, m., Bestecker. Sterz. I.
471. a.

Nastrkovač v prádelně. Nár. list. 1896.
č. 92.

Nastrnulý. N. pohled, úsměv. Světz. 1894.
126. 427. a.

Nástroj. Kdo ví, pod jakým n-jem to je
— jak je to nastrojeno. Záp. Mor. Brt. D. II.
347.

Nastrojiti. Aby si dal hada n. = ustro-
jiti. Brt. D. II. 95.

Nástup = důraz. Slabika přízvučná, jež
se zvyšuje, má i n. Hněvkovský. List. fil.
1894. 165.

Nástupnictví na trůn. Čel. Pr. m. II. 447.

Nastýkati = nastrkati. Toho (pazdeří) sa
jej (lišce) do kožucha n-lo (nabralo). Phľd.
XII. 721.

Násudek, vz Návěta (3. dod.).

Nasudziť komu co = poručiti. Šaryš.
Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

Nasvál m. naschvál. Gb. H. ml. I. 462.,
Dšk. Jihč. I, 36.

Nasvětiti. N-til přílišné množství kněžstva.
Chč. S. 293.

Nasvod, a, m., míst. jm. v Nitran. Phľd.
XII. 427.

Nasycený. Dokud mozku hlavy nebudú
n-ni. GR. Nov. 158. 31. Cf. Naplněný. Posílil
se, jakoby všech krmí byl n-cen. Ib. 119. 12.

Násyp, vz Násep (3. dod.).

Nasýpáni. N. peřin. NZ. III. 11.

Nasytiti koho čeho: chleba. Ev. seit. 36.
Marc. 8. 4., Ev. vid. 92. Luc. 16. 21.

Náš. Skloňování u Letovic, Zábř., Slavk.,
Brn., Tišn., Kruml., Kunšt., Žďár., Jemnice
vz v Brt. D. II. 105., 137., 149., 172., 192.,
217., 288., 256., 272. Když dáš, jsi náš. Us.

Naščerchati = načechrati. Heršpice. Rous.
Cf. Načachóřiti.

Náščeva m. návštěva. Mor. Brtch.

Našeptati komu co. Kolc. 67.

Našeptávač, e, m., Einbläser, m. Sterz. I.
751.

Nášeti. Na smrť sě našívají. Pass. mus.
Duch božie nášeše sě nad vodami (Št. má:
vznášel se na vodách). Ze star. překl. bible.
Nášieše sě duch božie nad vodami. Bibl.
olom. — Seyk. Ruk. 18.

Našho = našeho. Straň. Brt. D. I. 37., 42.

Nášijek, jku, m. Ku krátkym saniam ko-
I niari potrebujú tak řečené n-ky, tie koňom
I na krkoch visia a na nich koně nosia oje.
i Phľd. XI. 692.

Našinec. Tohoto slova neschvaluje Bl. Gr.
88., maje je za vocem agrestem a doporučuje:
i je náš, z našich. Na str. 90. praví, že páchne
| selštinou. — N. = Slovan. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Nášivek. N. k něčemu nastaviti. Lomn.
(Wtr. Živ. c. 931).

Naškrabovadlo, a, n., Rimpler, m. Sterz.
II. 749.

Nášlapek. N. z boty, ze střevíce. NZ. III.
325. Jest každému za n. Nov. Př. 573.

Nášlík. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 150.

Našmu = našemu. Straň. Brt. D. I. 37., 42.

Našskosť. N. tohoto slova. Phľd. 1893.
349.

po našskú. Bl. Gr. 200.

Našský = naše, domácí. N. mena. Phľd.
XII. 613. Našská = kořalka. Častujú sa naš-
skú. Phľd. 1895. 25.

Náští. Zde je š m. s měkkostí — stie =
štie. Gb. H. ml. I. 512.

Naštípiti. N. kuoru stromu. Háj. Herb.
19. a.

Naštojce = neštovice. Chod. Gb. H. ml. I.
148.

Naštrbenie, n. = ostych ? Ja sa neokúňam
(neváhám) sdělit jich bez n-nia všetkým vám.
Phľd. 1893. 495.

Naštrbit co. Phľd. 1895. 310.

Našuchoriť si vlasy. Phľd. 1893. 747.

Nať. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37. N.
mají zemáky. Brt. D. II. 509.

Nátaha, natážka, y, f. = těžká práce. Brn.
Brt. D. II. 347.

Natahačky = punčochy vrapované, dlouhé, -
ze sukna ušité. Brt. D. II. 470.

Natáhlý = vychystaný. Už som bol n., že
pôjdem, ale som sa spákel. Phľd. XII. 559.

Natáhnouti. Poněvadž o statky mé se
natahují (k nim se táhnou, je sobě přivlast-
niti chtějí). 1568. L. posíl. I. 21. Nikdo naň
(statek) právem se nenaťahoval. Ib. I. 34.
(r. 1568.).

Natajkati = natýkati. N-li su vrbí na
mezi (nasadili). Arch. XIII. 245.

Natárati. N-li nám ženy (namluvili jim).
Phľd. 1895. 3.

Natážka, y, f., vz Nátaha (3. dod.).

Natemovati co kam. N. mezi stěny
(klády) mech (při stavění chalup). NZ. II.
646.

Nátěr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.

Nátchovica, e, f., cynopodium vulgare.
Slov. Mtc. 1894. 108.