229

Natiehnouti. Seyk. Ruk. 111. nn.

Natískati sa = dotírati se. Phľd. XII.
136. — co komu = vnucovati. Svoje pre-
svedčenie ďakomu n. Ib. 145.

Nátka. N. nátkoucí (při zažehnávání). Duf.
292. Vz Nádcha (i dod.). N. chodívá (sleze
celé tělo), lámavá, trhavá, pichavá, žlutá, černá,
zhnilá, krevní, žilní atd. N. bílá = rozedrané
nohy, živé maso. N. se mu složila do nohy.
Brt. D. II. 488. — N. = (vrbové) proutí?
A když jsme ty meze rozdělili, tu sú nám
nátek kázali nasekati a já je pak vytýkal
(zasazoval jako mezníky). Arch. XIII. 247. a j.

Ňatka, y, f., mňatka, mentha pulegium.
Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 156. Koní
ň. — bylin matka. Ib. 155.

Nátkovica, e, f., mentha arvensis. Brt.
D. II. 505. Léčení n-cí na Val. Vz Vck. Val.
I. 156. — N., rostl., vz Cistica (3. dod.).

Nátłač, e, f. = mozol. Val. Brt. D. II. 488.

Natláčeti nač, einen Druck ausüben. Us.
Šd.

Nátonisko, a, n. = místo, kde se dřeva
štípou. Brt. D. II. 347. Cf. Nátoň.

Nátonník, a, m., vz Střízlíček (3. dod.).

Natresnutý = narušený. Život v dome bol
n-tý. Phľd. 1896. 27.

Natriumdiethylmalonový. N. kyselina.
Vstnk III. 411.

Natriumfenylmerkaptan, u, m , v lučbě.
Vstnk. III. 409.

Natriummalonový. N. kyselina. Vstnk.

III. 6.

Natriumstearat, u, m., v lučbě. Vstnk.

IV. 18.

Natriumsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 19.

Natriumsuperoxydhydrat, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 19.

Natroutiti. Podešev (obuvi) byl již na-
troucen. Arch. XIV. 470. Kterýchž žádný vichr
natrucuje, quos nullus turbo concutit. 1418.
List. fil. 1896. 112.

Naturalistický, naturalistisch. N. ráz mal-
by. NZ. III. 243.

Natýsať, vz Nasésať (3. dod.).

Naučilosť, i, f. Poče spravovati (zemi)
n-stí otce svého (jak se od něho naučil). Štilf.
103.

Naučiti. Všetko nás naučíš. Phľd. 1896.
130

Nauka. Cf. Dob. Dur. 370.

Naukosdeľný. N. reč, Unterrichtssprache,
ť. Phľd. XII. 322., 460.

Naumíte = neumíte. Třeb. Lobk. 1517.

Náuška = zlaté n. perlové pletivo, které
krylo uši žen. XV. stol. Wtr. Krj. I. 102. nn.,
NŽ. IV. 418. Vz Záuška (3. dod.).

Náušnice, vz Záuška (3. dod.). Když šá-
tek do týla zavázaný nad ušima s obou stran
do předu polokruhem trčí, zavázán jest na
n-ce. Brt. D. II. 466.

Náušník, u, m., vz Záuška (3. dod.).

Navb. Vz Krok (nový). I. 28. a VI. 267.
Cf. o pův. slova také Grb. H. ml. I. 74., o strč.
skloň. Gb. Km. -i. 18.

Naváděcí. N. cívka stroje elektrického.
KP. VIII. 97.

Navádědlo, a, n. Magnet takový nazýváme

n-dlem, kdežto cívky s jádry nazýváme na-
vodicem či induktorem, také armaturou (stroje
dynamoelektrického). KP. VIII. 68. N. svo-
diče (u elektr. stroje). KP. VIII. 109.

Navadřiti co na koho. Vz Zvadřiti (3.
dod.).

Navara (slov. návara), y, m. = nešika,
nimra. Jevíčko. Brt. D. II. 347.

Navátina. N. písku, Dünen. Ott. VIL 194.
Cf. Duny (3. dod.).

Navatrať. Navatrali si ohňa (rozdělali).
Phľd. 1895. 3. Cf. Navatřiti.

Návaz. Nošení n-zů, ligatur, amuletů. Cf.
Zbrt. Pov. 47., 48.

Naveľa. No keď je tak, povie n. Slov.
Phľd. 1894. 679.

Naveriť si co = na dluh, na úver vzíti.
Naveril si za 30 zl. pálenky. Phl'd. 1894. 267.

Návěsek, sku, m., vz Halže (3. dod.).

Návěsť, vz Návěta (doleji).

Navésti co kam. Osnovu na vratidlo n.
Vz NZ. IV. 38.

Návěstí. Zřetedlným následovníkem du-
chův návěstích, manifestus necromanticus.
Enns. 112. a.

Návestní = signálový, Signal-. N. závěr,
Signalverschluss, m., vůz, stroj. Ptrl. 22.

Návěta, y, f. = návěst. Od r. 1853. Krok
1896. 45. Propověď hořejší a dolejší n. ho-
řejšek a dolejšek n. násudek a zásudek n.
návěsti, nověji návěty. Ib. 85.

Návidlie sena. Phľd. 1893. 607.

Navidlovadlo, a, n. = navijadlo. KP. V1II.
408.

Navidomoěi = očividně, patrně. N. šediví:
To n. škodí. Phľd. 1893. 650., 112. — 1892.
466., 1894. 237.

Navírati. Kdo má strach, tomu n-rá (na-
hání). Kunšt. Brt. D. II. 347.

Návis, u, m. = svah. V Liptově. Phľd.
1894. 254. — N. = vyvýšenina na polní ce-
stě vodou prohloubené. Han. Brt. D. II. 347.

Navjekamen = na věky amen. Oestr. Mon.
(Böhm.) I. 494.

Návladní, přelož. z něm. Anwalt. Věst.
I. 36.

Návlaky, vz Naovlaky (3. dod.).

Návní. Zažehnávání n. kosti na mor. Ho-
rácku. Vz Duť. 291. Také nácká kosť. Čern.
Př. 81.

Navodič, vz Navádědlo (3. dod.) a KP.
VIII. 17.

Návodný. N. cívka u stroje elektrického.
KP. VIII. 77.

Návoj, e, m. = část předku tkadlcovského
stavu. Brt. D. II. 455.

Navrápený, vz Nabíraný (3. dod.).

Navrátí, n. = kolna, laš. podjezd, podjízd.
Brt. D. II. 436. — N. = stříška nad vrati/.
Slov. Ib. 347.

Navrátivý. N. voda, která víříc se vrací.
V Herálecku. NZ. III. 343.

Navrchovaný. N. míra. Ev. seit, 28. Luc.
6. 38. (Mnč.).

Navroubiti něco — vruby do něčeho udě-
lati. Snm. I. 379.

Navštěviti v. navštíviti, dle Bl. Gr. 276.
obé dobré.

Návštěvna. Jdu do n-ny. Kká. Puš. 56.



	229

	Natiehnouti. Seyk. Ruk. 111. nn. Natískati sa = dotírati se. Phľd. XII. 136. — co komu = vnucovati. Svoje pre- svedčenie ďakomu n. Ib. 145. Nátka. N. nátkoucí (při zažehnávání). Duf. 292. Vz Nádcha (i dod.). N. chodívá (sleze celé tělo), lámavá, trhavá, pichavá, žlutá, černá, zhnilá, krevní, žilní atd. N. bílá = rozedrané nohy, živé maso. N. se mu složila do nohy. Brt. D. II. 488. — N. = (vrbové) proutí? A když jsme ty meze rozdělili, tu sú nám nátek kázali nasekati a já je pak vytýkal (zasazoval jako mezníky). Arch. XIII. 247. a j. Ňatka, y, f., mňatka, mentha pulegium. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 156. Koní ň. — bylin matka. Ib. 155. Nátkovica, e, f., mentha arvensis. Brt. D. II. 505. Léčení n-cí na Val. Vz Vck. Val. I. 156. — N., rostl., vz Cistica (3. dod.). Nátłač, e, f. = mozol. Val. Brt. D. II. 488. Natláčeti nač, einen Druck ausüben. Us. Šd. Nátonisko, a, n. = místo, kde se dřeva štípou. Brt. D. II. 347. Cf. Nátoň. Nátonník, a, m., vz Střízlíček (3. dod.). Natresnutý = narušený. Život v dome bol n-tý. Phľd. 1896. 27. Natriumdiethylmalonový. N. kyselina. Vstnk III. 411. Natriumfenylmerkaptan, u, m , v lučbě. Vstnk. III. 409. Natriummalonový. N. kyselina. Vstnk. III. 6. Natriumstearat, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 18. Natriumsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19. Natriumsuperoxydhydrat, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19. Natroutiti. Podešev (obuvi) byl již na- troucen. Arch. XIV. 470. Kterýchž žádný vichr natrucuje, quos nullus turbo concutit. 1418. List. fil. 1896. 112. Naturalistický, naturalistisch. N. ráz mal- by. NZ. III. 243. Natýsať, vz Nasésať (3. dod.). Naučilosť, i, f. Poče spravovati (zemi) n-stí otce svého (jak se od něho naučil). Štilf. 103. Naučiti. Všetko nás naučíš. Phľd. 1896. 130 Nauka. Cf. Dob. Dur. 370. Naukosdeľný. N. reč, Unterrichtssprache, ť. Phľd. XII. 322., 460. Naumíte = neumíte. Třeb. Lobk. 1517. Náuška = zlaté n. perlové pletivo, které krylo uši žen. XV. stol. Wtr. Krj. I. 102. nn., NŽ. IV. 418. Vz Záuška (3. dod.). Náušnice, vz Záuška (3. dod.). Když šá- tek do týla zavázaný nad ušima s obou stran do předu polokruhem trčí, zavázán jest na n-ce. Brt. D. II. 466. Náušník, u, m., vz Záuška (3. dod.). Navb. Vz Krok (nový). I. 28. a VI. 267. Cf. o pův. slova také Grb. H. ml. I. 74., o strč. skloň. Gb. Km. -i. 18. Naváděcí. N. cívka stroje elektrického. KP. VIII. 97. Navádědlo, a, n. Magnet takový nazýváme	n-dlem, kdežto cívky s jádry nazýváme na- vodicem či induktorem, také armaturou (stroje dynamoelektrického). KP. VIII. 68. N. svo- diče (u elektr. stroje). KP. VIII. 109. Navadřiti co na koho. Vz Zvadřiti (3. dod.). Navara (slov. návara), y, m. = nešika, nimra. Jevíčko. Brt. D. II. 347. Navátina. N. písku, Dünen. Ott. VIL 194. Cf. Duny (3. dod.). Navatrať. Navatrali si ohňa (rozdělali). Phľd. 1895. 3. Cf. Navatřiti. Návaz. Nošení n-zů, ligatur, amuletů. Cf. Zbrt. Pov. 47., 48. Naveľa. No keď je tak, povie n. Slov. Phľd. 1894. 679. Naveriť si co = na dluh, na úver vzíti. Naveril si za 30 zl. pálenky. Phl'd. 1894. 267. Návěsek, sku, m., vz Halže (3. dod.). Návěsť, vz Návěta (doleji). Navésti co kam. Osnovu na vratidlo n. Vz NZ. IV. 38. Návěstí. Zřetedlným následovníkem du- chův návěstích, manifestus necromanticus. Enns. 112. a. Návestní = signálový, Signal-. N. závěr, Signalverschluss, m., vůz, stroj. Ptrl. 22. Návěta, y, f. = návěst. Od r. 1853. Krok 1896. 45. Propověď hořejší a dolejší n. ho- řejšek a dolejšek n. násudek a zásudek n. návěsti, nověji návěty. Ib. 85. Návidlie sena. Phľd. 1893. 607. Navidlovadlo, a, n. = navijadlo. KP. V1II. 408. Navidomoěi = očividně, patrně. N. šediví: To n. škodí. Phľd. 1893. 650., 112. — 1892. 466., 1894. 237. Navírati. Kdo má strach, tomu n-rá (na- hání). Kunšt. Brt. D. II. 347. Návis, u, m. = svah. V Liptově. Phľd. 1894. 254. — N. = vyvýšenina na polní ce- stě vodou prohloubené. Han. Brt. D. II. 347. Navjekamen = na věky amen. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 494. Návladní, přelož. z něm. Anwalt. Věst. I. 36. Návlaky, vz Naovlaky (3. dod.). Návní. Zažehnávání n. kosti na mor. Ho- rácku. Vz Duť. 291. Také nácká kosť. Čern. Př. 81. Navodič, vz Navádědlo (3. dod.) a KP. VIII. 17. Návodný. N. cívka u stroje elektrického. KP. VIII. 77. Návoj, e, m. = část předku tkadlcovského stavu. Brt. D. II. 455. Navrápený, vz Nabíraný (3. dod.). Navrátí, n. = kolna, laš. podjezd, podjízd. Brt. D. II. 436. — N. = stříška nad vrati/. Slov. Ib. 347. Navrátivý. N. voda, která víříc se vrací. V Herálecku. NZ. III. 343. Navrchovaný. N. míra. Ev. seit, 28. Luc. 6. 38. (Mnč.). Navroubiti něco — vruby do něčeho udě- lati. Snm. I. 379. Navštěviti v. navštíviti, dle Bl. Gr. 276. obé dobré. Návštěvna. Jdu do n-ny. Kká. Puš. 56.