230

Návštěvník.. Phľd. 1895. 748.

Navštíviti. Že Buoh n-vil lidu svého. Ev.
seit. 36. Luc. 7. 16. (Mnč.). N. někoho psa-
ním (psáti mu). 1566. L. posíl. II. 74. Skrze
psaní někoho n. Kat. z Žer. I. 38., 117., 20.
a j. — O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72.

Naysem m. nejsem. Háj. 73. a.

Nazal, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
74.

Nazatím = zatím. N. bude nás dcera ži-
viti. Kld. IV. 237.

Nazdáreček, čku, m., zdrobn. nazdar.
Světz. 1895. 602. c.

Naze něco jmenovati. Chč. Mik. 493. To
na tě n. a zjevně mluvie. Ib. 415. V List. fil.
1895. 93. jsou dva doklady ze strč. uvedeny.

Nazigtať = natříti, namazati. Vz Ziglati
(3. dod.). Brt. D. II. 426.

Nazlas m. nazhlas, h odsuto. Kunšt. Brt.
D. II. 234.

Nazlomkrky. N. utekali sme za výstre-
lom. Phľd. XII. 535.

Naznati komu = převzdíti mu. Již. Mor.
Nár. list. 1896. č, 161. odp. ťeuill.

Nazpaměť. Dobrý tvar. Vz List. fil. 1894.
218. (Gb.) a Mus. 1894. 162. (Vodička).

Nazpat = nazpět. Jedlice nazpat. 1684.
L. posíl. L 74.

Nazpátek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
107.

Nazvihřeti se = nahubovati se. Dosti se
pro ně (dříví) nazvihře, než nám je dá. 1520.
Kutn. šk. 2.

Nazvotl, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd.
XII. 74.

Nazývati m. vzývati, zastr. Praví Bl. Gr.
176.

Nažachořený = nadrchaný, načechraný.
Brt. D. II. 463.

Nážitek, tku, m. = nářitek. N. trávy. Nár.
listy. 1894. č. 204. 1. odp. feuill.

Nažltkavý. N. suknica. Phľd. 1895. 214.

Nažmouchlý, vz Nadmouchlý (3. dod.).

Nažuhriť sa = nazlobiti se. Phľd. 1896.
168.

Ňc = nic. Gb. H. ml. I. 228.

nd m. n, d vsuto: ukondejšit, Anda, An-
dula, Janda, Gb. H. ml. I. 409., kalaťunda.
Dšk. Jihč. I. 16.

ndl m. nl, d vsuto: spandlivý, tendle. Gb.
H. ml. I. 409.

ndr m. nr, d vsuto: pondrava, Jindra. Gb.
H. ml. I. 408.

-ne mění n v ň v nářečích východních a
píše se ně: hrnec, klakně (klekne). Brt. D.
I. 97., 40. (Gb. H. ml. I. 370., 371.). Na Slov.
čte se ne jako ně: neduch — něduch. Nár.
list. 1896.č. 105. odp.

-ně mění se u Morkovic v -ni: do studni.
Brt. D. II. 62.

Neapulský = neapolský. V. Kal. 86. a j.

Nebe. O skloň, u Tišň. vz Brt. D. II. 189.
Gt. pl. nebij. 1418. Hymn. (List. fil. 1895.
219.). Spíná roke k nebi (směje se mlynář
na vodě mlynáři na větráku). Tvarožná. Hle-
dík. Co z neba padá, neškodí žádnému; Do
neba nepřijdu a do pekla mám ešče čas. Mor.
Ces. 1. V. 422. Co chce kdo, v tom své nebe
má. Krs. Moor. 33.

Nebelec, lce, m., vz Nebylý (3. dod.).

Neberodný. N. děva. Krs. Moor. 13. Cť.
Neberodý.

Nebesa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 19.

Nebesklon, u, m. V dálném n-nu. Cop. 41.

Nebeskosť. Krs. Moor. 33.

Nebevstoupení. Na n.místo: na na nebe
vstoupení. List. fil. 1893. 465.

Nebevzletný. N. Pegasus. List. fil. 1894.
9., Počát. čes. básnic. (Šť. Pal.).

Nebezpečenství. Kdo je v jakém n., jest
jako mezi kladivem a nákovadlem. Arch.
XII. 9.

Nebezpečí. Yn.se dobrá rada často lépe
vděčí. Vrch. Rol. XI. 123.

Nebista, y, m., pl. -sté = obyvatel, pří-
vrženec nebe. Krs. Moor. 96.

Nebluditelný. O tomto slově praví Bl.
Gr. 286., že jest špatné.

Nebo = že, poněvadž. Ale on vece: Nebo
prorok jest. Ev. víd. 65. Joh. 9. 17. (Mnč).

Nebodaj = ne Boh daj. Phľd. 1894. 257.,
274.

Neboj! hovorí sa na mnohých stranách
Slovenska a má smysel ako citoslovce. Phľd.
1896. 319.

Nebojatý. Jim (pánům) jest dáviti mocí
zpupnosťi n-tú takových hřiešníkuov. Chč. S.
143.

Nebosklon = nebesklon. Phľd. 1894. 93.,
1896. 201.

Nebozez, z sthněm. nabager. Vz Gb. H.
ml. I. 124. Hledí na n., a vidí dłáto (šilhá).
Mor. NZ. V. 545.

Nebožky = nebožtík. Phľd. 1893. 379.,
1894. 722.

Nebožský. Chč. Mud. 439.

Nebrz, nebrzo. Vz Kozelníček (3. dod.).
Bude mu nebrzo 100 let. Na Zábřežsku na
Mor. Mtc. 1893. 202., Brt. D. II. 285.

Nebylý. N. člověk = nevyvinutý, tupo-
hlavý, nebelec, budiž k ničemu. Záp. Mor.
Brt, D. II. 347.

Nebytenství = nebytenstvo. Sterz. I.
649. a.

Nebytnosť. Komužby úřad v n-sti rych-
táře poručený byl. 1597. Mtc. 1894. 153.
V naší n-sti. 1653. L. posíl. I. 65.

Ňécík, netík, u, m., láska, adianthum ca-
pillus Veneris, rostl. Brt. D. II. 499.

Necky = kolébka. N. dole ploché, do nichž
se v peřinkách děti kladou místo kolébky.
Chod. NZ. III. 13.

Nectný = nemající v sobě žádných kovů.
N. skála, taubes Gestein. Phľd. 1893. 299.

Nečača, dle Bača = nimra. Han. Brt. D.
II. 317.

Nečas. To je člověk k n-su = budiž k ni-
čemu. Han. Brt. D. II. 347. Po n-se nemáš
vóle. Slov. Nov. Př. 265.

Nečekaně = neočekávaně. Phľd. 1895. 365.

Nečilosť, i, f. N. dojmů. Krejč. Psych. 51.

Nečistec. Očistec — nečistec. 1571. Wtr.
Ziv. c. 892.

Nečkole = nyní hle. Dšk. Jihč. I. 33.

Nedakdo m. ledakdo. Brt. D. I. 14. (zlin.).

Nedancová, é, f. Slíbenec vlastní bratr
N-vé (sliby se nevyplňují). Phľd. 1893. 699.

Nedbalkyně. Kat. z Žer. I. 47., II. 193.



	230

	Návštěvník.. Phľd. 1895. 748. Navštíviti. Že Buoh n-vil lidu svého. Ev. seit. 36. Luc. 7. 16. (Mnč.). N. někoho psa- ním (psáti mu). 1566. L. posíl. II. 74. Skrze psaní někoho n. Kat. z Žer. I. 38., 117., 20. a j. — O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. Naysem m. nejsem. Háj. 73. a. Nazal, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74. Nazatím = zatím. N. bude nás dcera ži- viti. Kld. IV. 237. Nazdáreček, čku, m., zdrobn. nazdar. Světz. 1895. 602. c. Naze něco jmenovati. Chč. Mik. 493. To na tě n. a zjevně mluvie. Ib. 415. V List. fil. 1895. 93. jsou dva doklady ze strč. uvedeny. Nazigtať = natříti, namazati. Vz Ziglati (3. dod.). Brt. D. II. 426. Nazlas m. nazhlas, h odsuto. Kunšt. Brt. D. II. 234. Nazlomkrky. N. utekali sme za výstre- lom. Phľd. XII. 535. Naznati komu = převzdíti mu. Již. Mor. Nár. list. 1896. č, 161. odp. ťeuill. Nazpaměť. Dobrý tvar. Vz List. fil. 1894. 218. (Gb.) a Mus. 1894. 162. (Vodička). Nazpat = nazpět. Jedlice nazpat. 1684. L. posíl. L 74. Nazpátek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107. Nazvihřeti se = nahubovati se. Dosti se pro ně (dříví) nazvihře, než nám je dá. 1520. Kutn. šk. 2. Nazvotl, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd. XII. 74. Nazývati m. vzývati, zastr. Praví Bl. Gr. 176. Nažachořený = nadrchaný, načechraný. Brt. D. II. 463. Nážitek, tku, m. = nářitek. N. trávy. Nár. listy. 1894. č. 204. 1. odp. feuill. Nažltkavý. N. suknica. Phľd. 1895. 214. Nažmouchlý, vz Nadmouchlý (3. dod.). Nažuhriť sa = nazlobiti se. Phľd. 1896. 168. Ňc = nic. Gb. H. ml. I. 228. nd m. n, d vsuto: ukondejšit, Anda, An- dula, Janda, Gb. H. ml. I. 409., kalaťunda. Dšk. Jihč. I. 16. ndl m. nl, d vsuto: spandlivý, tendle. Gb. H. ml. I. 409. ndr m. nr, d vsuto: pondrava, Jindra. Gb. H. ml. I. 408. -ne mění n v ň v nářečích východních a píše se ně: hrnec, klakně (klekne). Brt. D. I. 97., 40. (Gb. H. ml. I. 370., 371.). Na Slov. čte se ne jako ně: neduch — něduch. Nár. list. 1896.č. 105. odp. -ně mění se u Morkovic v -ni: do studni. Brt. D. II. 62. Neapulský = neapolský. V. Kal. 86. a j. Nebe. O skloň, u Tišň. vz Brt. D. II. 189. Gt. pl. nebij. 1418. Hymn. (List. fil. 1895. 219.). Spíná roke k nebi (směje se mlynář na vodě mlynáři na větráku). Tvarožná. Hle- dík. Co z neba padá, neškodí žádnému; Do neba nepřijdu a do pekla mám ešče čas. Mor. Ces. 1. V. 422. Co chce kdo, v tom své nebe má. Krs. Moor. 33.	Nebelec, lce, m., vz Nebylý (3. dod.). Neberodný. N. děva. Krs. Moor. 13. Cť. Neberodý. Nebesa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 19. Nebesklon, u, m. V dálném n-nu. Cop. 41. Nebeskosť. Krs. Moor. 33. Nebevstoupení. Na n.místo: na na nebe vstoupení. List. fil. 1893. 465. Nebevzletný. N. Pegasus. List. fil. 1894. 9., Počát. čes. básnic. (Šť. Pal.). Nebezpečenství. Kdo je v jakém n., jest jako mezi kladivem a nákovadlem. Arch. XII. 9. Nebezpečí. Yn.se dobrá rada často lépe vděčí. Vrch. Rol. XI. 123. Nebista, y, m., pl. -sté = obyvatel, pří- vrženec nebe. Krs. Moor. 96. Nebluditelný. O tomto slově praví Bl. Gr. 286., že jest špatné. Nebo = že, poněvadž. Ale on vece: Nebo prorok jest. Ev. víd. 65. Joh. 9. 17. (Mnč). Nebodaj = ne Boh daj. Phľd. 1894. 257., 274. Neboj! hovorí sa na mnohých stranách Slovenska a má smysel ako citoslovce. Phľd. 1896. 319. Nebojatý. Jim (pánům) jest dáviti mocí zpupnosťi n-tú takových hřiešníkuov. Chč. S. 143. Nebosklon = nebesklon. Phľd. 1894. 93., 1896. 201. Nebozez, z sthněm. nabager. Vz Gb. H. ml. I. 124. Hledí na n., a vidí dłáto (šilhá). Mor. NZ. V. 545. Nebožky = nebožtík. Phľd. 1893. 379., 1894. 722. Nebožský. Chč. Mud. 439. Nebrz, nebrzo. Vz Kozelníček (3. dod.). Bude mu nebrzo 100 let. Na Zábřežsku na Mor. Mtc. 1893. 202., Brt. D. II. 285. Nebylý. N. člověk = nevyvinutý, tupo- hlavý, nebelec, budiž k ničemu. Záp. Mor. Brt, D. II. 347. Nebytenství = nebytenstvo. Sterz. I. 649. a. Nebytnosť. Komužby úřad v n-sti rych- táře poručený byl. 1597. Mtc. 1894. 153. V naší n-sti. 1653. L. posíl. I. 65. Ňécík, netík, u, m., láska, adianthum ca- pillus Veneris, rostl. Brt. D. II. 499. Necky = kolébka. N. dole ploché, do nichž se v peřinkách děti kladou místo kolébky. Chod. NZ. III. 13. Nectný = nemající v sobě žádných kovů. N. skála, taubes Gestein. Phľd. 1893. 299. Nečača, dle Bača = nimra. Han. Brt. D. II. 317. Nečas. To je člověk k n-su = budiž k ni- čemu. Han. Brt. D. II. 347. Po n-se nemáš vóle. Slov. Nov. Př. 265. Nečekaně = neočekávaně. Phľd. 1895. 365. Nečilosť, i, f. N. dojmů. Krejč. Psych. 51. Nečistec. Očistec — nečistec. 1571. Wtr. Ziv. c. 892. Nečkole = nyní hle. Dšk. Jihč. I. 33. Nedakdo m. ledakdo. Brt. D. I. 14. (zlin.). Nedancová, é, f. Slíbenec vlastní bratr N-vé (sliby se nevyplňují). Phľd. 1893. 699. Nedbalkyně. Kat. z Žer. I. 47., II. 193.