231

Nedbať. On by nedbáł sa oženiť, dyby bo
která chtěła = rád by se oženil. Val. Brt,
D. II. 347.

Něde m. někde. BI. Gr. 268. Nede. Brt, D.
II. 269., 285.

Nedele. O strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 25.
Povery o ní vz v Zbrt. Pov. 161. Neděle na
Slov. Vz Vlasť IV. 59. Šátek ,na čtyry ne-
dele' = který měl v každém robu jinou barvu
základní. XŽ. VI. 67.

Nedělňátko = dítě atd. Duf. 3.

Nedělní. N. klid. 1414. Vz Arch. XIV. 444.

Nedělský. N. den. Ev. víd. 50. Job. 5. 9.
(Mnč.).

Nedětinný, unkindlich. N. nenávisť. Černý.
Cenci. 102.

Nedílný. N. členové rodiny byli původně
ti, kteří žili v majetkovém společenství, kteří
tedy byli poutáni nejen svazky krevními, ný-
brž i majetkovými. Jakmile se některý čten
rodiny od ostatních jměním oddělil, odcizil se
rodině i příbuzenstvu a zemřel-li bez dědiců,
nedědili po něm příbuzní, nýbrž král. Také
nesměl otec synu a naopak, ani bratří bra-
trům a sestry sestrám svědčiti, pokud bvli ne-
dílní. Mus. 1894. 335.

Nědo m. někdo. Brt. I). I. 30. a j., Bl. Gr.
26S. Xedo. Brt. D. II. 269.

Nedobytý = nedobitný. Miesto bieše n-té.
Alx. Nách. k. XIV.

Nedočin. Stojíme před n-nem (před věcí
posud neukončenou). Xár. list. 1893. č. 283. 1.

Nedochodec. Za Půh. polož: V. 125.

Nedochodiť. Co na jednom nedochodí (se
nedostává, schází), to sa na druhom vynahradí.
Phľd. XIV. 194.

Nedojeveně. Ten úkaz n. tam ležel. Am.
Orb. 86.

Nedojiepie. Ku Št. přidej:: Uč. 153.

Nedokrštenec, nce, m. = nedokřtěnec.
Phľd. 1895. 29.

Nedolévek. X. pro fěrtoušek (nedolévá,
aby si mohla koupiti f.). 1550. Wtr. Krj. II.
seš. 23.

Nedolóžný = nedolužný. Brt, D. II. 348.

Nedomýkavý. D. chlopeň. Vstnk. III. 416.

Nedoperné. Reg. I. 1057.

Nedopředek, dku, m. — cucek, Fucken,
m. Sterz. I. 980.

Nedořestice, o, f., rostl. Am. Orb. 74., 93.

Nedostatek== churavosť 1529. Kutn. šk. 4.

Nedotrestaný. Bl. (Wtr. Živ. c 883.).

Nedotvárný. X. houby. Am. Orb. 75.

Nedouk. Cf. Dob. Dur. 377.

Nedověrný. Hněv boží sstoupil na syny
n-né. Břez. Font. V. 337.

Nedověšenec, nce, m. Us. Tkč,

Nedovtipně co činiti. Nár. list. 1895. č. 234.

Nedovůle, e, f. Jsou spolu v n-li = ve
zlé vůli. Záp. Mor. Brt. D. II. 348.

Nedozery, míst jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

Nedozory, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

Nedřený brambor = neloupaný. Slez. XZ.
IV. 497.

Nedružka, y, f., opak družky. Kolc. 26.

Neduha = neduh. Také mor. Duf. 295.

Nedulužnosť. Že p. bratr skrze svou n.
nás stavy hubí. 1639. L. posíl. 60.

Neduživý = neblahý, nešťastný. N. den.
Zbrt. Pov. 100.

Nedužlivý = neduživý, aeger. 1418. List,
til. 1895. 220.

Nedvižnosť v útisku. Phľd. 1895. 48.

Nedý m. nedaj. Pass. — Gb. H. ml. I. 138.

Nedzo, a, n. = vrch mezi Povazským No-
vým Mestom a Hrušovým. Phľd. 1893. 465.

Neelektrolyt, u, m. = látka elektřinu
nevodivá. Vstnk. III. 409.

Nefelinitoidní fonolith. Ott. IX. 348.

Negace, vz Zápor. Dva zápory ve větě.
Cf. Bl. Gr. 120.

Něgde m. někde. Dšk. Jihč. I. 29.

Něgdy m. někdy. Dšk. Jihč, I. 29.

Negrografie. Vz Nár. list. 1894. č. 28.

Něha, z rus. Gb. H. ml. I. 41.

Něhdy m. někdy. Dšk. Jihč. I. 30.

Nehet m. staršího nohet, stsl. nogbtb. Gb.
H. ml. I. 84., 240., 286. Pověry o něm vz
v Zbrt, Pov. 100. — N. suchý, lepidium cam-
pestre, rostl. Brt. D. II. 504. — N. ptačí =
dráp. 1487. Krok 1895. 282. — Nelity = vy-
raženina na jazyku (húsenky). Brt, D. II. 492.

Nehmota. Am. Orb. 98.

Něhně m. jehně, j v ň. Dšk. Jihč. I. 45.

Nehodník. Šml. VIL 60.

Nehorázný, h není vsuto. Krok 1893. 377.

Nehorecnatý, fieberlos. N. choroba. Vstnk.
III. 473.

Nehospodárnosť, i, f. Wtr. Živ. c 804.

Nehtík, u, m. = nohcík (3. dod.).

Nechati co čím. Chtěl to nechat vovčír-
nou. Brt. D. II. 287. — s inft. Nechal nás
buséch stát, Tišn. Ib. 286.

Nechažť jde. Bl. Gr. 108. Nyní: Nechajť,
nechať. Mus. 1895. 183.

Nechet = nehet. Slov. Pastr. L. 61.

Nechoďdomů, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Nechodom, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.
Vz předcház. a násl.

Nechojdomů, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Cf.
Nechoj.

Nechtíček, rostl. Phľd. 1894. 605.

Nechtíti. Ani vlk, nechca pes (neřkuli pes).
Han. Brt. D. II. 290.

Nechuta, y, m., vz Neomasta (3. dod.).

Nechvílečný. Žalm. 1.1. Dle Bl. Gr. 325.
vox inusitata et inepta,

Nechý m. nechaj. Gb. H. ml. I. 138.

Nechýž m. nechajž. Gb. H. ml. I. 138.,
Lomn.

nej- konc. superlativu, v Týnci ný-: ný-
větší; u Brn. mění se v né: nélepší. Brt. D.
II. 92., 165.

-liej, konc. imper. mění se u Brna v -é:
dej — dé. Brt. D. II. 165.

Nejčkodle = právě nyní. Dšk. Jihč. I. 15.

Nejčkom = právě nyní. Dač. Brt. D. II.
282.

Nejčkon = právě nyní. Dšk. Jihč. I. 11.

Nejčkot = právě nyní. Dšk. Jihč. I. 19.

Nejčkym = právě nyní. Dšk. Jihč. I. 24.

Nejčkyn = právě nyní. Dšk. Jihč. I. 11., 12.

Nejčkyndle = právě nyní. Dšk. Jihč. I.11.

Nejdu, nejdeš m. najdu, najdeš atd. (pře-
hlasováno), zastr. Později se přehláska zru-
šila. Gb. H. ml. L 135.

Nejedlý Vojt. Vz Vlč. Bás. 66., 77. — N.
Jan. Ib. 66., 92.

Nejemný = nevěřící, iiicredulus. Aby obra-