232

tyl nejemne wyery. Ev. víd. 119. Luc. 1. 17.
(Mnč.).

Nejezchleb, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Nejistota. N. horší pekla jest. Brab. 195.

Nejménkrát. Kdo při hře míčem n. po
sobě plochou palestry do výše vyhodil. ČT.
Tkč.

Někdy m. kdys. Někdy jest bývala má
živnosť, nyní již vše draho. Bl. Gr. 256. praví,
že zde má býti: kdys.

Několikadilný. N. pramen. KP. VIII. 129.

Několikadobý. N. proud elektrický. KP.
VIII. 105.

Několikapólový. N. stroj elektrický. KP.
VIII. 95.

Několikařadý. N. blána. Wtr. Krj. I. 454.

Několikerý má některé tvary jmenné. Vz
List. fil. 1895. 280.

Nekřest, u, m., rostl., vz Netřesk (3. dod.).

Nekrobiosa, y, f. N. oka. Schb. Nád. 13.

Nekrotický. N. buňka. Schb. Nád. 19.

Nekřtaltovní. N. dílo. Kabt. 15.

Nekřtěně. Pověry o něm vz Zbrt. Pov. 162.

Neksik, a, m. (lat. nec sic) = člověk ne-
upřímný, šibalský a p. (jako by řekl: Ani tak,
ani onak). Bl. Gr. 233. N., krčemné slovo. Ib.
324. Cf. Nexik (3. dod.).

Nektarný. N. nápoj. Zvič. Mlt. 90. Cf.
Nektarový.

Některý má některé tvary jmenné. Vz
List. fil. 1895. 280.

Nekysanec, nce, m. = placka, Duf. 253.

Nelhavý. N. Bůh. Kub. Rol. 83.

Nelza = nelze. Zlín. Brt. D. I. 11.

Nelzelista od tvaru nelzelo, kterého Jg.
v starších spisech často užíval = itista, pří-
vrženec Jungmannův. Zl. Jg. 195.

Nemáhati = stonati. Jejížto bratr Lazar
nemáhal. Ev. víd. 68. Joh. 11. 2. (Mnč.).

Nemále = nemálo. (Lidé) n. toniechu. Ev.
víd. Luk. 5. 7.

Nemanský m. Nemanický. Vz -ice.

Němci = německá země. Z Němec. V. Kal.
333. V N-cích. Ib. 32. a j.

Němcovati = němčiti. Ster/. L. 669. b.

Němčica, e, f. = miclena (han.) = červe-
nobílá, vlněná čepice plátěná s dlouhým třap-
cem v zimě pod klobouk. Brt. D. II. 469.

Němčin, a, m., míst. jm. v Tekovsku. Phľd.
XII. 159.

Němčinář, e, m. = kdo učí němčině. Blý.

Německočeskopřízvučný. N. potvora.
J. J. Kolár. List. fil. 1896. 11., Počát. čes.
básn. (Šf. Pal.). 24.

Německý. N. právo. Cf. Pras. Těš. 35.
Němečtí úředníci v Cech. Vz NZ. III. 513.
N. tanec, vz Tanec slov. (3. dod.).

Němeček, čku, m., houba, vz Kozák (3.
dod.).

Němečský. N. vrata (v němčině = jem-
čině). Gb. H. ml. I. 379.

Neměnný. Žili n. život. Světz. 1895. 10.

Neměřitelnosť, i, f., immensurabilitas. Jg.

Nemeškavě. N. někoho obeslati, unver-
züglich. Arch. XIV. 47.

Nemetený. Poslal ho n-nou cestou (za-
hnal ho). Phľd. 1894. 442.

Němič, e, m. = mutus, němý. Ev. seit.
17. Luc. 11. 14.

Nemilec. Chč. S. 278.

Nemilobohu běží do břlohu (udeřený pes).
Phľd. 1895. 290.

Némit si = najmouti si. Némo si = najmu
si. Tišn. Brt. D. II. 195.

Nemluvně. Nemluvňátka vypovídají se
z Cuclavic přes Mlíkojedy do Mladej ova. NZ.
III. 230.

Nemoc. Strč. skloň, vz v Gb. Km. -i. 42.
Výčet nemocí lidu mor. Vz Brt. D. II. 486.
nn. Dětské nemoci a hojení jich na Mor., vz
Duf. 23. nn., na Slov. Vz Mtc. 1894. 102.
Zlá n. = vřed. Mtc. 1894. 106. N. prichodí
klasom, odchodí vlasom. Slov. Zátur. Pově-
rečné hojení nemocí. Vz Zbrt. Pov. 157., 162.
Na Slov. Vz Phľd. 1895. 90. nn. Na Val. Vz
Vck. Val. I. 134. nn., NZ. VI. 84. N. sobě
léčiti chce jsa od ní složen (pozdě). Tov. (Vlč.
Lit. 215.).

Nemocný = ne mocný, slabý, nepatrný.
N. služba. Kat. z Žer. I. 302. Můj pán svý
nemocný služby vzkazuje. Kat. z Žer. I. 100.,
108. a j. Bídný a nemocný způsob mého pána.
Ib. 107. — N. = churavý. N. na kámen. Kat.
z Žer. I. 25.

Nemoct' = nemocným býti. Vých. Mor. Brt.
D. II. 348.

Nemodlák, a, m. = nemodlenec. Záp. Mor.
Brt. D. II. 348.

Nemoresník, a, m. Phľd. 1896. 257.

Nemšová, obec v Trenčín. Phľd. XII. 157.

Nemudroch. Vz Fifiidlo (3. dod.).

Nemujce = nemuč se. Zábř. Brt. D. II.
131.

Němý bolestí, Vrch. S. b. 40., poděšením.
Pokr. Mrt. z. 85. — Cf. Gb. H. ml. I. 128.

Nenáberný. Vreco kňazovo je vraj nena-
syté, n-né. Čím to? Vz Phľd. XII. 724.

Nenabytek, tku, m. = nemovitá věc. GR.
Nov. 241. 50.

Nenabytý. N. škoda. O tom praví Bl. Gr.
320.: ,Lépe: nenapravitelná, nenabytelná; mo-
hlo by se říci i: nenabytná, ale toho slova
se neužívá.'

Nenadátý. Z nenadáté = z nenadání. Vých.
Mor. Brt. D. II. 348.

Nenádoha. Z n-hy. Vck. Val. I. 129.

Nenadžganec, nce, m. — nenažranec, ne-
syta. Phľd. XII. 316., XIV. 258. Vz Nesyta
(3. dod.).

Nenáchodčivosť, Unzuvorkommenheit, f.
Phľd. 1893. 45.

Nenapitný = kdo má pořád žízeň. Cf.
Nenasytný. Val. Brt. D. II. 348.

Nenávisť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i.
41. Hněv pomine, ale n. v srdci ostane. Phľd.
1893. 700.

Nenazdajky. Phľd. XII. 233., 665.

Nenažebraný. N. chudoba = která dosti
nenažebrala a tedy dosti nemá k dobrému
živobytí. Chč. S. 260.

Nenčkodle = právě nyní. Dšk. Jihč. I.
11., 16.

Ne-ne-ne! Tak se přivoláva kůň. Phľd.
1893. 634.

Neničké = nyní. 1653. L. posíl. I. 65.

Neničkom = nyní. Žďár. Brt. D. II. 260.

Neničky = nyní. Dač. Brt. D. 282.

Nenie = nynie. Jid. 11., Ž. klem. 141. a.
a ). — Gb. H. ml. L 284.

Neobrata. Světz. 1894. 380. c.