234

Nervovstvo, a, n., das Solargeflecht des
Gangliensystems. Am. Orb. 52.

]Ves = dnes. Brt. D. I. 88.

Nesborně == ne pohromadě, ne spolu, jed-
notlivě. AlxBM. 15.

Nesetky, pl., f. = borůvky. Brn. Brt. D.
II. 349.

Ňeska = dnes. Lepší ňeska edom vrabec,
ako zajtra túzok. Slov. Phľd. 1894. 744.

Nesklidný lid, ingens. 1418. List, fil. 1895.
222.

Nesklonný, ungebeugt. Stůj n. Kká. Puš.
Roz. 87.

Neskoro. Trvalo to půl hodiny n. Na Zá-
břežsku na Mor. Mtc. 1893. 202., Brt. D. II.
285. My o čtrnáct dní neskôr (později) žneme.
Phľd. 1895. 426.

Neskorý příchod = pozdní, Phľd. 1895.
366.

Neskrovnosť. Chč, m. s. III. 113.

Neskrytý = veliký, jehož nelze skrýti. N.
hněv. radosť. Hněvá se n-tě = velice. Třešť.
Brt. D. II. 349.

Neslaný. N. boží dar (hlupák). Nov. Př.
567. ' .

Neslítovnosť. Dle Bl. Gr. 322. vox inepta.

Neslulmý. N. dítě = nemanželské. NZ.
VI. 39. Cf. Slubný (3. dod.).

Neslýchalý. Do Finnie, n-lé hlaholů če-
ských. List. til. 1894. í).

Neslyšilo. Téměř n. táhnou v noci divoké
husy. Mtc. 1896. 20.

Nesměrno, a. n. Váňa 59.

Nesměrnosť. Vrch. Rol. XVII. XXII. 18.

Nesměrný, N. osoba (Kristova). Chč. Mik.
494.

Nesmířitelník, a, m. Literarní n. Vlč.
Lit. 227.

Nesmírný = bez míry. Vz Nezměrný.

Nesnaha, y, f., negligentia. 1416. List. fil.
1894. 226.

Nesnáz. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 44.

Nesnený, ungeahnt, N. štěstí. Cop. 16.

Nesnesno. Žít v světě n. a trpko. Kolc.
141.

Nesousedství. Jakési n. k nám pronáší.
1614. Kutu. skol. 142.

Nesporo. (Bez ženy) všetko ide n. Phľd.
XII. 233.

Nestateč. U strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

Nestatečenství. Dle Bl. Gr. 322. lépe:
nestatečnosť.

Nestatečný. N. na zdraví. Kat. z Žer. I.36.

Neste jnoičlenec, nce, m., anisodactylus,
brouk. N. černorohý, a. atricornis, dvojjamký,
binotatus, hajní, nemorivagus, lemovaný, si-
gnatus, zdobníkový, poeciloides, žlutotlapý,
spurcaticornis. Klim. 63.

Nestejnorodosť, i, f., heterogeneitas. Jg.

Nésti. O pův. slova, cf. Gb. H. ml I. 83.
Cť. Nášeti (3. dod.). Co neseš V Co nemôže
samo íci. Phľd. XII. 697.

Nestkorn,u,m. = předivo z kopřiv, z Nessel-
garn. Wtr. Krj. 1. 366.

Nestl, n, m. = svinutí Ielíku. Vz Vck. Val.
I. 32.

Nestlér, e, m. 1580. Pras.Řem. 22.

Nestojte! Vz Nastojte (3. dod.).

Nestovky v 2. dod. oprav v: Neštovky. Flš.

Nestudný = nvstoudný. N. žena, Phľd.
1895. 224.

Nestvůrne. A pak přeohyzdných věcí smě-
sice se shlukla hustě, n. Krs. 136.

Nestydatý. N-tí vypovídají se ze Smilkova
přes Čistou do Všestud. NZ. III. 229.

Nestydlevosť = nestydlivosť. Ev. ol. 164.

(Gb.).

Nestydlivý. N. žebrání. Chč. S. 243.

Nesvár m. svár utvořeno nadbytečnou zá-
porkou ne. Vz Mtc. 1893. 199. (Brt,).

Nesvojský. Sotva shodí huňku, už hned
je n. = odrodilec. Phľd. 1891. 101.

Nesvorélivec, vce, m. = nesnášenlivec.
Han. Brt. D. II. 349.

Nesvorčlivý = nesnášelivý. Han. Brt, D.
II. 349.

Nesvorný. N-ní vypovídají se ze Svárova
přes Oupor do Jednoty. NZ. III. 229.

Nesyta, y, m. = žrout. N. ohnivá by po-
hltal, klince by požuval, čerta by zjedol. Slove
take nenažranec, vlkolak, vlčie črevo. Phľd.
1894. 258. — N., Viclfrass, ssavec. Cf. násl.

Nesytový. N. kožešina (z nesyta). Wtr.
Krj. I. 366.

Nesytý. N. nepotáhne. Kutn. šk. 154.

Neščasčie = vred (nemoc). Vz Vřed i v dod.
a Mtc, 1894. 106.

Nešikura, y, m. = nešika. Brušp. Hledí-
ková.

Neškodilo = obstojně. N. sa učí. Myjava,
Phľd. 1895. 444. — Tam si může fojt osaditi
pekaře atd., n. (unbeschadet) výsadám měst-
ským. Věst, op. 1893. 34.

Neškolený. X. člověk. Nár. list. 1896. č.
107. feuill.

Neškuli m. neřkuli. Chod., Doudl. Kts. 19.

Neškulic m. neřkuli. Chod., Doudl. Kts. 15.

Nešní = dnešní. Brt. D. I. .111.

Nešpidrný. N. improvisace. Phľd. 1895.
365.

Nešpor. Okolo n-ru v. okolo n-rů. V. Kal.
3., 173. a j.

Nešporovy — nešporní. N. oděv = nedělní,
sváteční. Nár. list. 1896. č. 254. feuill.

Nešťábený = nešťápený, nešťastný. Kld.
II. 168.

Nešťastník = psotník. Teu n. bol na ňom
(lomcovalo jím). Phľd. 1894. 493.

Nešťastný. N-ní vypovídají se z Křížku
přes Trpín do Dobrovic. NZ. III. 229. N. dni
na Val. Vz Vck. Val. I. 137.

Neštěstí. Znamení n.: objevení se baby,
kněze, jeptišky. Vz Zbrt. Pov. 100., 101. Keď
psa počuť pri dome vyvýjať a sliepku kikirí-
kať, hrozí nejaké nešťastie v dome. Phľd. 1894.
132. Nikde není vítán s n-tím kdo kluše. Kolc.

88. Jdeš jako desatero n. — pomalu. Vck. Val.
I. 111. V štěstí přátel na tisíce, v neštěstiu,
jak by jich vodum vypařil. Slez. Nov. Př. 169.

Neštovice. Hojení jich na Mor. Vz Mtc.
1894. 335. Cť. o hojení jich také Zbrt. Pov.
51., 93., Vck. Val. Í. 128.

Netamorný. Také v Podkrkonoš. Čern. Př.

89. Cf. Netomorný.

Netanky = hnětynky, h odsuto. Dšk. Jihč.
I. 33.

Netáta, y, f., rostl. Vz Dastihlav (3. dod.).

Netbave. Léně a n. (po tom) stojí. Št. Kn.
š. 144,