235

Netečný. K ctnosti n. Vrch. Hol. XVII.
až XXII. 80. — N.. pásmo magnetu (střed),
které železa nepřitahuje. KP. VIII. 20.

Netelík. 1525. Mus. 1894. 515.

Netesanec, nce, m. = neotesaný, hrubý
člověk. Nár. list. 1896. č. 64. feuill.

Netík, u, m., rostl., vz Ňécík (3. dod.).

Neto, neznámá rostl. Biele n. Phľd. XII.
209.

Netomorný m. nemotorný. V Krkonš. Šb.
D. 31. Cf. Netamorný.

Netopýr: nedopýr, latopýr, latomyš. Čern.
Př. 53. — N. Plášť s n-rem = s límcem dolů
svislým, ne příliš dlouhým a střihem některak
rohatým. Wtr. Krj. I. 451.

Netřesk (netík), eapillus Veneris. 1440.
List. fil. 1893. 393. Cf. Xécík. X., semper viva.
1440. List. fil. 1893. 396., sempervivum tecto-
rum, hromotřesk, hromostřech, nekřest, rojník.
Brt. D. II. 507.

Netrizňavý = nedotklivý? Dakto je velmi
n. Phľd. X. 77.

Netrlillk, u, m. = netrlík. Věst, opav.
1894. č. 4. 44.

Netrpělivý = nesnesitelný). Ta věc byla
by škodná a n. Arch. XII. 204. Z jámy smrad
n-vý vycházel. GR. Nov. 30.

Nertý. N. cesta. Bibl. Vz Uvírý.

Netržený. X. hrnec (nesmlouvány, koupil
se bez smlouvání). Vck. Val. I. 100.

Netvárný. N. rukavice. Světz. 1894. 126.

Netvor. V svou brlohu nes' tento n. nás.
Vrch. Rol. XVII.—XXII. 16.

Netvrdošíjný. Br. na Jak. 3. 17. (Flš.).

Netyja = kaše uvařená v mléce, do níž
se nadělaly díry, jež se zasypaly žitnou mou-
kou; vše smíchané dalo se na brutvan (Brat-
pfanne) a na oleji n. másle se peklo. Slez.
NZ. IV. 498. Cf. Šusterka (3. dod.).

Neu-: neudatný, odsutím e: nudatný, ne-
umělý — númělý. Vz Gb. II. ml. I. 153.

Neúčinný. N-í vypovídají se z Minic přes
Úmyslovice do Cinova. XZ. III. 228.

Neumělý. X. k vojně. AlxV. 521. Dle
psaní v Kroku 1892. 345.

Neuměřice, lid vyslovuje Nouměřice. Gb.
H. ml. I. 153.

Neumětely, lid vyslovuje Xoumětely. Gb.
H. ml. I. 153.

Neumytka, y, m., os. jm. Arch. XIV. 217.

Neunositelný. N-ná věc. Chč. m. s. III. 54.

Neupřímě. Mnohá slova n. vyložil. Filo-
mat. Bl. Gr. 166. kára tuto větu jakožto ne-
jasnou a chce míti: nevlastně, neuměle, ne-
peřlivě, negranimaticky a p.

Neupřímý. Všecken n. co jho, křivé dřevo,
křivé lučiště. Bl. Gr. 296.

Neuptalý = nesmyslný. Ta služba jest
velmi n. Chč. S. 255.

Neuroglia, e, f. = pojivá látka centrál-
ního nervstva, Schb. Nád, 3.

Neúrupný= úrupný, tvořeno nadbytečnou
záporkou ne. Vz Mtc. 1893. 201. (Brt.).

Neurvalý = urvalý, utvořeno nadbytečnou
záporkou ne. Vz Mtc. 1893. 200. (Brt.).

Neustavičnost'. Tak jest pln n-sti. Chč.
m. s. III. 96.

Neustavičný. Neustavičen, čna, o. List.
fil. 1895. 292.

j Neutomice, lid vyslovuje Noutonice. Gb.
H. ml. I. 153.

Neuvaditi, non nocere. Ev. seit. 25. M.
16. 18.

Neuvádzaný. N. žena = neuvedená (do
kostela po porode). Phľd. XII. 642.

Neuvážlivě. X. s někým o něco se sdě-
lovati. Světz. 189b. 14. a. X. s někým o něco
se sdíleti. Wtr. St. Pr. 105.

Nevarovčivý = nešetřivý. Phľd. 1896. 289.

Nevážník, a, m. 1687. Věst. op. 1892.18.

Nevděčný čeho. Lid n-čný jeho mnohých
milostí. Chč. S. 86. Všech milostí nevděčný.
Chč. S. 109.

Nevděk. Je-li n. nejčernější hřích. Vrch.
Rol. XXXII. 87. N-kem se ti svět odvděčí.
Slez. Nov. Př. 50.

i Nevdojak. V Liptovsku. Phľd. 1892. 705.,
: 1893. 579._; 1894. 254.

Něvěč. Rádi bychom, by to mezi vámi v n.
dobrého bylo uvedeno. Arch. XIV. 42.
Nevedeckosť, i, f. Jg.

Nevedno = neznámo. Ale kade pôjde, že
n. Phľd. 1896. 21.

Nevědný. N. přítomnosť. Slád. Mak. 26.

Nevěra, Unglaube. Lepši n. ež důvěra.
Slez. Nov. Př. 255.

Nevěsta. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI.
3. 4. Heft. 404. Vykupování nevěst na Plzeň-
sku. Vz Škar. 54. nn. Uvádění n-sty. Vz Vykl.
Svat. 89. Vypadala mezi družicemi vždy jako
n. (pěkně). Sá. Kř. u pot. 53. Jak se citová
n. po sobáši v dome a jiné povery o sobáši,
vz v Phľd. 1894. 133. Veselá n. —zarmoucená
žena. Vykl. Svat, 48. — N. poslední kus lnu
z pazderny ku tření přinesený; předposlední:
ženich. U Humpol. NZ. II. 564.

Nevěstčinec, nce, m. = hampejz, Bordell,
n. Sterz. 536. b. Cf. Nevěstinec.

Nevěstinský. N. šat = jaký mívají ne-
vesty, Wtr. Krj. L 44., stůl (při svatbě). Vykl.
Svat. 43.

Nevěstka. Oděv n-stek v XV. stol. Vz
Wtr. Krj. I. 297. Co dělá slečna N.? Co dělá?
Sadí na kapitulu a žije z interessů (řekl kdosi
o známé n-stce).

Nevěstuška, y, f. Krs. Moor. 96.

Nevhodný = nehodný, rozpustilec. Dšk.
Jihč, I. 28.

Nevidělec, lce, m. = kdo nevidí n. nechce
viděti. Am. Orb. 109.

Nevidomý = neznámý. Tělo se obrátí
v popel času nevidomého. GR. Nov. 130. 21.

Nevinný. Mnohem lépe jest vinného pu-
stiti bez pomsty (trestu) než nevinného odsú-
diti. Lobk. 86.'

Nevládný = slabý, churavý. Stará som a
u. Phľd. 1894. 76.

Nevlastenectví, n. Jg. (ZI. Jg. 39.).

Nevlastnosť. Bl. Gr. 58.

Nevlezlo, a, n., vz Obcházka (3. dod.).

Nevlídný. N-dní vypovídají se z Potvorova
přes Jemníky do Lidic. XZ. III. 229.

Nevodpleja = neodbyta. Heršpice. Rous.

Nevola. Zlá n. Vz Zrádnik (3. dod.).

Nevolník. N-ci vypovídají se z Otročina
přes Bezděčín do Prostějova. NZ. III. 229.

Nevolno, dědina v Tekovsku. Phľd. 1895.
440.