Předchozí (234)  Strana:235  Další (236) |
|
|||
235
|
|||
|
|||
Netečný. K ctnosti n. Vrch. Hol. XVII.
až XXII. 80. — N.. pásmo magnetu (střed), které železa nepřitahuje. KP. VIII. 20. Netelík. 1525. Mus. 1894. 515.
Netesanec, nce, m. = neotesaný, hrubý
člověk. Nár. list. 1896. č. 64. feuill. Netík, u, m., rostl., vz Ňécík (3. dod.).
Neto, neznámá rostl. Biele n. Phľd. XII.
209. Netomorný m. nemotorný. V Krkonš. Šb.
D. 31. Cf. Netamorný. Netopýr: nedopýr, latopýr, latomyš. Čern.
Př. 53. — N. Plášť s n-rem = s límcem dolů svislým, ne příliš dlouhým a střihem některak rohatým. Wtr. Krj. I. 451. Netřesk (netík), eapillus Veneris. 1440.
List. fil. 1893. 393. Cf. Xécík. X., semper viva. 1440. List. fil. 1893. 396., sempervivum tecto- rum, hromotřesk, hromostřech, nekřest, rojník. Brt. D. II. 507. Netrizňavý = nedotklivý? Dakto je velmi
n. Phľd. X. 77. Netrlillk, u, m. = netrlík. Věst, opav.
1894. č. 4. 44. Netrpělivý = nesnesitelný). Ta věc byla
by škodná a n. Arch. XII. 204. Z jámy smrad n-vý vycházel. GR. Nov. 30. Nertý. N. cesta. Bibl. Vz Uvírý.
Netržený. X. hrnec (nesmlouvány, koupil
se bez smlouvání). Vck. Val. I. 100. Netvárný. N. rukavice. Světz. 1894. 126.
Netvor. V svou brlohu nes' tento n. nás.
Vrch. Rol. XVII.—XXII. 16. Netvrdošíjný. Br. na Jak. 3. 17. (Flš.).
Netyja = kaše uvařená v mléce, do níž
se nadělaly díry, jež se zasypaly žitnou mou- kou; vše smíchané dalo se na brutvan (Brat- pfanne) a na oleji n. másle se peklo. Slez. NZ. IV. 498. Cf. Šusterka (3. dod.). Neu-: neudatný, odsutím e: nudatný, ne-
umělý — númělý. Vz Gb. II. ml. I. 153. Neúčinný. N-í vypovídají se z Minic přes
Úmyslovice do Cinova. XZ. III. 228. Neumělý. X. k vojně. AlxV. 521. Dle
psaní v Kroku 1892. 345. Neuměřice, lid vyslovuje Nouměřice. Gb.
H. ml. I. 153. Neumětely, lid vyslovuje Xoumětely. Gb.
H. ml. I. 153. Neumytka, y, m., os. jm. Arch. XIV. 217.
Neunositelný. N-ná věc. Chč. m. s. III. 54.
Neupřímě. Mnohá slova n. vyložil. Filo-
mat. Bl. Gr. 166. kára tuto větu jakožto ne- jasnou a chce míti: nevlastně, neuměle, ne- peřlivě, negranimaticky a p. Neupřímý. Všecken n. co jho, křivé dřevo,
křivé lučiště. Bl. Gr. 296. Neuptalý = nesmyslný. Ta služba jest
velmi n. Chč. S. 255. Neuroglia, e, f. = pojivá látka centrál-
ního nervstva, Schb. Nád, 3. Neúrupný= úrupný, tvořeno nadbytečnou
záporkou ne. Vz Mtc. 1893. 201. (Brt.). Neurvalý = urvalý, utvořeno nadbytečnou
záporkou ne. Vz Mtc. 1893. 200. (Brt.). Neustavičnost'. Tak jest pln n-sti. Chč.
m. s. III. 96. Neustavičný. Neustavičen, čna, o. List.
fil. 1895. 292. |
j Neutomice, lid vyslovuje Noutonice. Gb.
H. ml. I. 153. Neuvaditi, non nocere. Ev. seit. 25. M.
16. 18. Neuvádzaný. N. žena = neuvedená (do
kostela po porode). Phľd. XII. 642. Neuvážlivě. X. s někým o něco se sdě-
lovati. Světz. 189b. 14. a. X. s někým o něco se sdíleti. Wtr. St. Pr. 105. Nevarovčivý = nešetřivý. Phľd. 1896. 289.
Nevážník, a, m. 1687. Věst. op. 1892.18.
Nevděčný čeho. Lid n-čný jeho mnohých
milostí. Chč. S. 86. Všech milostí nevděčný. Chč. S. 109. Nevděk. Je-li n. nejčernější hřích. Vrch.
Rol. XXXII. 87. N-kem se ti svět odvděčí. Slez. Nov. Př. 50. i Nevdojak. V Liptovsku. Phľd. 1892. 705.,
: 1893. 579.; 1894. 254. Něvěč. Rádi bychom, by to mezi vámi v n.
dobrého bylo uvedeno. Arch. XIV. 42. Nevedeckosť, i, f. Jg. Nevedno = neznámo. Ale kade pôjde, že
n. Phľd. 1896. 21. Nevědný. N. přítomnosť. Slád. Mak. 26.
Nevěra, Unglaube. Lepši n. ež důvěra.
Slez. Nov. Př. 255. Nevěsta. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI.
3. 4. Heft. 404. Vykupování nevěst na Plzeň- sku. Vz Škar. 54. nn. Uvádění n-sty. Vz Vykl. Svat. 89. Vypadala mezi družicemi vždy jako n. (pěkně). Sá. Kř. u pot. 53. Jak se citová n. po sobáši v dome a jiné povery o sobáši, vz v Phľd. 1894. 133. Veselá n. —zarmoucená žena. Vykl. Svat, 48. — N. poslední kus lnu z pazderny ku tření přinesený; předposlední: ženich. U Humpol. NZ. II. 564. Nevěstčinec, nce, m. = hampejz, Bordell,
n. Sterz. 536. b. Cf. Nevěstinec. Nevěstinský. N. šat = jaký mívají ne-
vesty, Wtr. Krj. L 44., stůl (při svatbě). Vykl. Svat. 43. Nevěstka. Oděv n-stek v XV. stol. Vz
Wtr. Krj. I. 297. Co dělá slečna N.? Co dělá? Sadí na kapitulu a žije z interessů (řekl kdosi o známé n-stce). Nevěstuška, y, f. Krs. Moor. 96.
Nevhodný = nehodný, rozpustilec. Dšk.
Jihč, I. 28. Nevidělec, lce, m. = kdo nevidí n. nechce
viděti. Am. Orb. 109. Nevidomý = neznámý. Tělo se obrátí
v popel času nevidomého. GR. Nov. 130. 21. Nevinný. Mnohem lépe jest vinného pu-
stiti bez pomsty (trestu) než nevinného odsú- diti. Lobk. 86.' Nevládný = slabý, churavý. Stará som a
u. Phľd. 1894. 76. Nevlastenectví, n. Jg. (ZI. Jg. 39.).
Nevlastnosť. Bl. Gr. 58.
Nevlezlo, a, n., vz Obcházka (3. dod.).
Nevlídný. N-dní vypovídají se z Potvorova
přes Jemníky do Lidic. XZ. III. 229. Nevodpleja = neodbyta. Heršpice. Rous.
Nevola. Zlá n. Vz Zrádnik (3. dod.).
Nevolník. N-ci vypovídají se z Otročina
přes Bezděčín do Prostějova. NZ. III. 229. Nevolno, dědina v Tekovsku. Phľd. 1895.
440. |
||
|
|||
Předchozí (234)  Strana:235  Další (236) |