2'ifi

Nevolný. N. drevo, Schlingpflanze, f. Phľd.
XII. 695.

Nevrátivý. N. voda, která pořád dále
proudí. Cf. Navrátivý. V Herálecku v Čech.
NZ. III. 343.

Nevražditi, nevražiti, utvořeno as nad-
bytečnou záporkou ne, dle obdoby nenáviděti
někoho. Vz Mtc. 1893. 199., 200. (Brt.), Ne-
úrupný, Neurvalý.

Nevříti, zanevříti na koho místo vříti na
někoho. V/ Mtc. 1893. 200. (Brt.).

Nevrlý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
79., 65.

Nevšímač, e, m. = nevšima. N. světa. Am.
Orb. 8.

Nevyčtený. N. úředník. Půh. V. 281. Cf.
Nevyčtlý.

Nevyčtlý = nevyčtený, nevy četlý. Půh. III.
613.

Nevydovný. Jako n. vůl (o tvrdošíjném,
neobbitém). Bl. Gr. 297.

Nevyhnutně = nevyhnutelně. Phľd. 1895.
303.

Nevyhnutnosť = nevyhnutelnost. Phľd.

1894. 755.

Nevyhnutný. Phľd. XII. 515. N. v VI.
1188. polož před: Nevyhnutosť.

Nevyhnutý = nevyhnutelný. Osoba pri
svadbe n-tá, Phľd. 1895. 665.

Nevylíšeně, nicht differenziert. Ten úkaz
n. tam ležel. Am. Orb. 86.

Nevýměrnosť, i, f., Indefinität. NZ.

Nevzmožno v Rkk. Vz List. til. 1896.336.

Nexik, a, m., vz Neksik (3. dod.). Bl. Gr.
324. praví: Krčemné slovo.

Nezaleklý. N. řečník. Vlč. Lit. 218.

Nezažitý. N. krmě. Dle Bl. Gr. 320. v ji-
stém smyslu šp. m.: nezáživná (které nelze
dobře zažiti).

Nezbadané = nepozorovaně. Phľd. XII.
720. Zem zaujali ukradomky a n. Phľd. XII.
72. N. vkročila. Ib. 1895. 274.

Nezbaven. Parmenio bieše postaven, po-
žitý muž, však nezbaven = nezdržen, ne zazší,
ne horší než mladí dříve jmenovaní. AlxV.
1466. (Krok 1893. 7.).

Nezbeda, y, f. — nezbednosť. N-dy ty jsou
nového datuma. Phľd. 1895. 361.

Nezbedka, y, f., zaniklá ves na Mor. Mtc.
1896. 117.

Nezbedničiti. Slov. NZ. IV. 508.

Nezbývat' se = nepříti se. Brušp. Hledí-
ková.

Nezra, e. f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
74.

Nezda. N. tento jest, jenž sedával žebře
(zdali není to ten); N. (není-liž) psáno jest
v zákoně vašem; N. ty z Galileo jsi?; N. mu-
sil trpěti Kristus?; N. (zdali) můž slepý sle-
pého vésti?; Kto z vás otce prosí chleba, ne-
zda-li (zdali) jemu dá kámen? Ev. vid. 65.,
74., 75., 78., 95., 87.

Nezdara, y, f. Cim většo n., tim většo vy-
dara. Slez. Nov. Př. 156.

Nezdařilec, lce, m. Jg. (Z1. Jg. 38.).

Nezdavený. Aby n-né a neřádné lidi (v dě-
dině) netrpěli. 1597. Mtc, 1894. 150.

Nezdravý. Bola na smrť nezdravá. Phľd.

1895. 390.

Nezdržalý = nezdrželý. 1457. Hoš. exc.

Nezez, a, m., hora v Nitran. Phľd. XII.
74., 427.

Nezhledný. N. síň. Vrch. Rol. XLIII. 50.

Nezlomný. N. jsi v potrestání viny. Váňa.
44.

Nezmeky, les u Žarošic. Mtc. 1S96. 268.

Nezměrno, a, n. N. vinmých. Slád. Mak.
91.

Nezmetnosť. Pričitujúc (přičítaje) smutný
osud bratův vlastnej n-sti. Phľd. 1894. 95.

Nezmorně. Tvrdý beran buší n., až na-
chýlí se v pád (věž). J. Goll v Baudel. 41.

Neznámo, a, n. = neznámý svět po smrti.
J. Goll. v Baudel. 81.

Neznosný = nesnesitelný. N. tento pomer.
Phľd. 1893. 85.

Nezpůsobný = náramný, přílišný. N-bně
tlustý. Vých. Mor. Brt. D. II. 349.

Nezrada. Ozval se z nezrady (náhle). Phľd.
1892. 708. Dievčatá z n-dy sa rozchichotaly.
Ib. 1894. 45.

Nezvihanka, y, f. = dýmka sádrová n.
porculánová. Heršpice. Rous.

Nezvolnosť = obtížnost. N. času. Kat.
Žer. I. 104.

Nezvyčný = neobvyklý. Slov. Phľd. 1896.
292.

Nezvyklý. N. myšlénky též skutky rodí
n-lé. Černý. Cenci. 104.

Nežebraně. Aby se prostě n. spustili se
všemi věcmi Chč. S. 242.

Něžgarati. Něžgarej na to = nesahej na
to; něžgarej do toho = nemíchej se. Ostrava.

Nežid m. nežit. Dšk. Jihč. I. 18.

Neživec, vce, m. = ne živý, mrtvý. Kub.
Rol. 78.

Neživok, a, m. = nerost. Ztk. 7. (3. vyd.).

Nežľevá = nežli. Kojet. Brt, D. II. 55.

Nežlivá = nežli. Žďár. Brt. D. II. 260.

Něžný, z rus. Gb. H. ml. I. 41.

Nežť m. nechžť, ch odsuto. Gb. H. ml. I.
462.

ng. Za cizí ng bývá ňg. Vz Gb. H. ml. I.
376.

Ňgdy (dvojslab.) = nikdy. Brt. D. I. 6.
(zlin.).

nch. Za cizí nch bývá nch: Melaňchton.
Bl. 359.

Nic. Bába ti řekla: Budiž k ničemu a dej
pozor na nic (o hloupém). CT. Tkč. Lepší
malé něco než veliké nic. Smi. VIII. 47. Nic
se samo nerobí; Z ničeho nic něuděloš; Blaze
týmu, kdo nic nimo, nestaro se, kaj to schovo.
Slez. Nov. Př. 129., 175. Kdo nic nemá, na
toho lidé málo dbají. 1504. Vlč. Lit. 256.

Nicce. N. (= nic se) jom (jemu) stat ne-
smi. Svojanov. NZ. V. 563.

Ničení, n. = silné niti, které kšafty n.
činky tkadlcovského stavu spojují. NZ. IV. 40.

Ničí z nitjb. Gb. H. ml. I. 384. O jmenném
sklonění vz List. fil. 1895. 324. A padše nicí
poklonichu se jemu. Ctení zimn. času. Matth.
II. 11.

Nicjehlanec, nce, m., suda ploch vodo-
rovná, wagrechtes Flächenpaar. Am. Orb. 89.,
92.

Nicosť. Am. Orb. 88.

Nicplocha u hlatí. Am. Orb. 90.

Nic to = o to nic, das macht nichts. Nic