238

Nizkokolový. N. vůz. Nár. list. 1891. č.
253. i inser.

Nízkorodý. N. sen. Slád. Žen. 14.

Nízkostřechý. N. dům. Zvič. Mit. 78.

Nizojehlanec, nce, m. Am. Orb. 91.

Nizozemský. N. doutník = se země se-
braný (slavík). V mluvě praž. Pepíků. Herm.
Bod. Praž. 39.

Nižádný. N. nevie. Hus. (List. til. 1896.
60.). Chč.. má všude n. místo žádný.

Nížbor, z něm. Misemburg t. j. hrad nade
Mží. Čern.. Př. 34. Vz násl. '

Nižburk, Nížburk: Čel. Pr. m.. II.45. a j.,
I. 18. a j. Vz předcház.

nj mění se v ň, vůně z pův. vonja, raněn
z ranjen. Gb. H. ml. I. 369. (529.).

nk. V nk mění se n v ň v Háj. Herb, a
V. Kal. Hist. často: cyňk na oku, hadruňk,
poboňk. Vz List. til. 1894. 212. Za cizí nk-
bývá ňk: Blaňka, cyňk, daňk. GB. II. ml. I.
375.

-nlivý: netbalivý — netbanlivý, mlčelivý —
mlčenlivý. Vz Nedbanlivý (3. dod.) a Gb. H.
ml. I. 381.

nn. Obě n vyslovují se správně: vonný,
súkenný, panna. U Litov., Konic, Jevíčka.
Brt. D. I. 30., 51., 112. Místy jako jedno-
duché n: nádeník, kameník atd. Gb. H. ml.
I 374. -- n n se rozlišuje v dn u Kunšt., na
Žďár.: padna (panna), Hadna (Anna), ka-
mednej. Brt. D. II. 232., 248.

no m. neo: nostávaj m. neostávaj, Pass.,
notvrátil m. neodvrátil. Alb. 7. b. atd. Vz
Gb. H. ml. I. 153.

Nobilitirovati koho = do stavu šlech-
tického povýšiti. 1649. Čel. Pr. m. I. 606.

1. Nobl, peníz. 1483. Půh. V. 83., Wtr.
Krj. 1. 184. Zlaté dukáty a nobly. Arch. XI11.
337. Noble groše, Arch. XIII. 177., 279.. noble
prsteny. Ib. 439.

Nobř = nýbrž. Bl. Gr. 227.

Nóbřezán stažené z neobřezán. Gb. II.
ml. 1. 232., 564.

Noc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20.
O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 42. Ráno do
kostola, ob deň do roboty, večer k priateľovi.
v noci spát. Phľd. 1894. 197. N. ma svoju moc.
Slez. Nov. Př. 347.

Nocľažný = nocležný. N. dom. Phľd. 1893.
402.

Noclehovati koho. Nechtěl bohatý n.
chudého. Vck. Val. L 128.

Nocležník. Čch. Kand. 30., Vck. Val. I.
128..

Nocní strč., nč. noční. Gb. H. ml. 1. 499.

Nocovati koho. Hospodyň chudého n-la.
(noclehovala). Vck. Val. l. 128. — kde.
V hospodě n.; Když sem u něho n-val. GR.
Nov. 147. 28., 49. a j. U biřice n. 1409. Čel.
Pr. m. II. 19.

Nočně = v noci. Chodila tam n. Arch. XII.
70.

Nodpočinu m. neodpočinu. Alx. H. 8. 32.
(Gb.).

Nodvrátiti m. neodvrátiti. Alb. 7. b. (Gb.).

Noëtika, y, f. = díl logiky, jehož před-
mětem jest stanoviti povahu a ocenění lid-
ského poznání. Vstnk. IV. 52. N. = badání
o poznání a o původu poznání. Krok. 1895.
368.

Ňogdo = někdo. Opav. (ib. II. ml. I. 150.

Noha. O skloň, na Kunšt. vz Brt. D. II.
237. Má nohy jako braca, jako hůlky. Nov.
Př. 605. Hojení bolestí v nohách na Mor. Vz
Mtc. 1894. 333. Na Slov. Vz Phľd. XII. 506.
Nemá to ani rúk ani nohú (o věci nezdarené).
Ib. 56. Hľaď si pod nohy. Ib. 1893. 703.
Všecko jde, jen když tomu umíme dáti nohy.
Šml. VII. 179. Dbá o něho jako pes o pátou
nohu. Vck. Val. I. 108. Vem nohy na ramena
a hlavu pod pažu (ponáhli se); Poobědva a už
je nožka pan (ten tam). Mor. Čes. 1. V. 422.
Svil hrach, spalil bůty, ukazal piaty, vzal
nohy na ramena = utekl. Slez. Nov. IV. 587.
Přidává na nohy (jde rychleji). Mor. NZ. V.
542. Není n. na dvé (není tak zle). Ib. 546. —
N. míra. Kapia zdýlí 35 noh. Pref. (Mus.
1894. 520.). — N. = rukověť pluhu, vz Kleč
(3. dod.). — N. vlčí, rostl. Vz Stříly (3. dod.).

Noháč, e, m., tachypus, brouk. N. světlo-
nohý, t. pallipes, žlutonohý, flavipes. Vz Klim.
18.

Nohál, a, m., nohatý = hřebec. Ve švihá-,
čině. Brt. D. II. 520.

Nohavice v XV. a XVI. stol. Až do konce
XV. stol. panují n., jména kalhot ještě ne-
znali. Vz Wtr. Krj. l. 32., 55., 69., 159 , 473.
N. valašské a) na taléř mají jen jediný šev
(paspulku, šňůru) a to vzadu, b) na vidličku
jsou sešity dvěma švy obyčejnými. Vz Vck.
Val. I. 28. Hore n., ideme cez mesto (kdy bý-
valo v městech mnoho bláta), Phľd. 1894. 318.
Vytriasol by ho z n-vic (o hubeném). Slov.
Nov. Př. 604.

Nohavičky = punčochy, Phľd. 1895. 26. —
N., rostl., vz Stračí nožka (3. dod.).

Nohcík, u, m., rostl., vz Słunečko (3. dod.).

Nohet = nehet, zastr. Bhm. m. Vz Nehet
(3. dod.).

Noch = nech. Opav. Gb. H. ml. I. 150.

Nokať. Čože ešte nokáš (skuhráš) Phľd.
1894. 233.

Nola, y, f. nulla, nicka. Tak říkávali
starší učitelé. Čern. IV. 86.

Nomdlévati m. neomdlévati. Modl. 55. b.
Vz No, Gb. H. ml. I. 564.

Nomenklator, a, m. = pedell, sluha n.
písař četnějšího sboru literatů. Vz Wtr. Živ.
c. 960.

Nopíreň, rně, f., v přádelně, kde pracují
vyšivačky. Duf. 164. Cf. Nopovati.

Nopířka, y, f., pracovnice v přádelně u vy-
šivaček. Duf. 164. Cf. Nopovati.

Norberčice, e, f. = kytle, jakou nosívali -
formani jezdící do Norimberka. Mus. 1894.
507. Cf. násl. Norberk.

Norberk, a, m. = Norimberk. V. Kal. 106.

Norc = kožešina z norka, Nurz. Wtr. Krj.
I. 366.

Norcový. N. čepice. Wtr. Krj. I. 387. Cť.
Norc (3. dod.).

Norec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

Nořík, u, m., norium, prvek. Am. Orb. 59.

Nořiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

Nos. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 22.
Krávy umírňují, nosy přidávají (počíná hodně
mrznouti). Us. (Gb. H. ml. L). Nezarikaj sa
ničoho, iba nosa si odhryznúť; Nedvíhaj si
vyššie nos, ako hlavu (o pyšném). Slov. Zátur.
Ani já si nedám dierky do nosa vŕtať, ja ich