240

n. stračí, n. paprčá, rostl., vz Stračí nožka (3.
dod.).

Nožnice = pochva. N. s nožem (visela na
pásech). XV., XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 175.,
179., 513. — N. = nůžky (na stříhání ovcí).
Phľd. 1895. 230.

Nožnový. N. punčochy = s kapsou na nůž.
XVI. stol. Wtr. Krj. I. 486.

]Vrav = mrav. Cf. Gb. H. ml. I. 33., 373.

Nravisko m. mravisko. Pass. 352.

Nravišek v 2. dod. oprav v: nravisko. Flš.

Nřieti, strč. vynzřieti = vynořiti se, z nerti.

nsk mění se v nck: plzencký, berouncký,
Šb. D, 22., koncký, koňcký, žencká, pohancký.
Gb. H. ml. I. 480.

nš se mění v nč: menčí, tenčí, jinčí, kon-
čel, punč. Gb. H. ml. I. 513.

nt. V nt mění se n v ň v Háj. Herb, a V.
Kal. hist, často: kveňtijk. List. fil. 1894. 212.

Nu m. dnu. Vz dn, Phľd, 1893. 306.

Nuaž, e, m. = nůž. U Štítníka v Gemer.
Phľd. 1895. 355.

Nucellus Václ. V Jg. Hist. lit. str. 604.
a v Jir. Ruk. II. 58. chybně r. 1731. m. 1631.
Vz Mus. 1895. 512.

Nucený. N. řepa = nákyslá. N. Hříše. Brt.
D. II. 350.

Núčil m. neučil. Gb. H. ml. I. 564.

Nudlplet, u, m., z něm. Nudelbrett, n. Brn.
Brt, D. II. 511. b.

Nuhlat = huhňati. Kotk. 49.

Ňuhňat — huhňati, h v ň. Dšk. Jihč. I. 32.

Ňuchati z n-j-a.chati. Gb. H. ml. I. 47.

Núkanie, n. = nucení. Phľd. 1895. 294.

Núkati co komu = nabízeti. Phľd. 1895.
41. Núkujú mu, čo on nesmie prijať. Phľd.
XII. 685.

Nukleinový. N. kyselina. Vstnk. IV. 27.

Númělý m. neumělý. Gb. H. ml. L 153.,
564. (Dor. 82., Pam. 3. 134.).

Numera, y, f. = numero. Zábř. Brt. D.
II. 284.

Numulit = čočkovitá n. penízkovitá zka-
menělina. Mtc. 1895. 319.

Nuňuriti. Keď našinec dlhé časy ň-rí doma
ako pencel (dřepí). Phľd. 1896. 290.

Nuosl, vz Nusle (3. dod.).

Nusle m. Nusle, pův. Ne-o-svbt-li, mělo
tyto tvary: Neosuetl, Neosel, Neosli, Noztu-
leh, Nostli, Nosl, Nosly, Nuosl. Cť. Gb. H.
ml. L 153., 232., 547. Nůsle, nikoli Nusle.
Krok. 1894. 28.

Nůše. Nosí živú nošu (o hrbatém). Phľd.
XII. 56..

Nůštky, t vsuto. Gb. H. ml. I. 396.

Nuter. Poď n., komm herein. Pastr. L.
109. Cf. Nutro (dod.).

-núti. Slovesa v -núti mívají v novoč. sla-
biku kořennou dlouhou, v jazyce starším

krátkou: sládnouti a sladnouti. Gb. H. ml. I.
598.

Nutnosť. N. ruší sľuby i zákony. Phľd.
XII. 673. Neb nad člověkem n. zvítězí. Vrch.
Rol. XLIII. 35.

Nuveský = novoveský. Tišn. Brt, D. II.
187.

Nuzník. Vyjebený n-ku! Arch. XIII. 411.
Kdo je letos Stuchlíkem, bude na rok nuzní-
kem. NZ. V. 543.

Nuzný. Nuzní se vypovídají z Chudenic
přes Darov do Netřeb. NZ. III. 228. A jeho
vojsko počne býti nuzno (míti nouzi). Alx.
Nách. k. XIV. — Mluvíš stydce bez nuzné
potřeby. Bl. Gr. 223. — N. = hubený, bídný.
N. tele. Kat. z Žer. I. 19.

Nuzovati se oč. 1520. Kutn. šk. 2.

Nůž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.
Nôž sa k chlebu najde. Phľd. 1894. 197. Nuž
se už,najde, jenom když je chléb. Čes. 1. V.
232. Co na nôž, to za groš (= pokrm stojí
peníze). Phľd. 1892. 591. Prodal chleba a
koupil nůž (špatně si věc rozmyslil). Šml..
VII. 215.

Núžil m. neužil. Gb. H. ml. L 565. (AlxB.
8. 43. a j.).

Nůžky od nůž, gt. nužtěk. Us. Dělat nůžky
(hra). Vz NZ. III. 25. — N., pták, vz Vidlák
(3. dod.).

Nvaž, e, m. = nôž, nůž. U Vel. Revúce.
Phľd. 1893. 554. Cf. Nuaž (3. dod.).

Ny — nás, udrželo se v Hontě. Pokr. Pot.
II. 240., Pastr. L. 104.

Ny- m. ni- v Doudl.: nýskej m. nízkej.
Kts. 17.

Nýbř= nýbrž. Bl. Gr. 227.

Nycze. I pokloni sě jemu n. XIV. stol.
Mus. 1895. 300. Cf. Nicí.

Nyčkon = nyní.

Nyčkot = nyní. Dšk. Jihč. I. 11., 19.

Nýka, y, f., vz násl. Nýšna.

Nymburk z Neuenburg. Čern. Př. 37.

Nynčkon = nyní. Dšk. Jihč. I. 11.

Nynčky, nynčkum = nyní. Tišn. Brt,
D. II. 197.

Nyní. Cf. Gb. II. ml. I. 42. Cf. Níčkodlejc,
Níčkohlejc, Níčkojc, Níčkom, Níčkrle, Nyčkon,
Nyčkot, Nynčkon.

Nyno, a, n. = perníkové děcko. Žďár. Brt.
D. II. 350.

Nýsný. N. slepice = plodná. Na Blatech.
Vykl. Svat. 110.

Nýšna, nýka, y, f., v stavit., Nische, f.
Sterz. II. 434.

Nýti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

Nytrle, e, n. = matiční šroub, z něm.
Mütterl. Čern. Př. 75.

Nytrová, é, f., stráň hory Slaviče ve Frý-
decku. Věst. opav. 1893. 11.

Nyž m. než. Kruml. Brt, D. IT. 200.