24 3

sruby příkopem okopati a zdí z země a z ka-
mene o. Břez. Font. V. 385.

Obklíčí, enklava, Einschlussgebiet, n.
Sterz. I. 774.

Obkreslovaeí papír. Sterz. II. 8.

Obkríknuť sa = rozkřiknouti se. Ako
to macocha počula, hneď sa o-kla. Sal. P.
344.

Obkročák = tanec u Nimb., s nohy na
nohu. NZ. III. 436.

Obkřtaltovati. Někoho okasati a o. Bl.
Gr. 312.

Obláč, oblacz, oblaczeg, alias pondera
stuppae. Eml. Urb. 483. O. = 1/12 žemničky
lnu. 1748. NZ. III. 406., Kat, z Žer. II. 40.

Oblak m. obvlak. Gb. H. ml. I. 488. 0 pův.
cf. ib. 79. O-kov se chytá (lapá), Phľd. 1894.
440. A čo by sa o-ky zo zemóv biľi, ňepóm
za ňu. Ib. 744. — O. = množství. O. svatých.
Bezd. Bibl. I. Předml. 1.

Oblapek, pku, m. = oko u prední Ušně
u vozu. U Frenšt. Brt. D. II. 446.

Oblaskať koho. O-la ťa? Phľd. 1893. 400.

1. Oblasť. O. držeti. Chč, Mik. 415.

Oblášční m. obvlášční. Gb. H. ml, I. 438.

Oblášť, al. zvlášť. Zlatníci jsou oblášť a
mají své místo. Kbtk. 27.

Óbláště = zvláště. 1398. List. fil. 1894.
108. Ač se v něm nejmenují každý o. Chč.
m. s. 80. Prostranně a o. mluvie o tom. Chč.
Mik. 477.

Obláští = zvláštní. O. znamenie. Chč.
Mik. 482. Aby v jednu věc položil i dvě o. Ib.

Obláštně = obzvláštně. Byť o. na chléb
obrátil tu řeč. Chč. Mik. 441.

Obláštní = zvláštní, obzvláštní. Chč. m.
s. III. 104. Aby každý květ byl o. Bl. Gr.
361. (262.).

Obláštnosť, i, f. = zvláštnosť. Chč. S.
242.

Oblátek. Jeho srdce je tvrdé jako oblázek.
Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill.

Obľavknouť koho = obalamutiti. Us.
Také na Mor. Brt. D.. II. 351.

Obléci m. obvléci. Gb. II. ml. I. 438.

Oblec. Hus. Post. 123. a.

Obleček, čku, m. = oblek. Slez. Věst, op.
1894. č. 4. 7.

Oblečka, y, f., vz Oplečí (3. dod.).

Oblékárna. Váňa 48.

Oblepšiti co. Chč. Mik. 431, 499.

Oblesknouti koho. Sláva Páně obleskla
je. O tomto slově praví Bl. Gr. 207.: slovo
mrzké, hiulcum et ineptum m. osvítila.

Oblesky, trať ve Frýdecku. Věst. op.
1893. 11.

Oblévačka prvního máje. Vz Zbrt. Pov.
54.

Obleviti. Jest se jim postyděti, že sou v té
věci tak šeredně o-li. Bl. Gr. 342.

Oblevka. Chodiť na o-ku (na oblévání
mladoženichov vodou). Phľd. 1896. 122.

Obleženec. GR. Nov. 125. 9.

Obličej, přehlas. z obličaj. Gb. H. ml. I. 99.

Oblička = ledvina. Phľd. XII. 564.

Obliečka = povlak, cícha. O. na peřinu.
V Hontě. Phľd. 1894. 311. Cf. Oblečka.

Oblina koflíku = kraj. Světz. 1895. 495. b.

Obliterace = ucpání, zarostění. Schb.
Nád. 50.

Oblízce. Poněvadž tam začastý býváš a
o. tu máš. Kat. z Žer. II. 22.
Oblný = obilný. Ž. kl. 121. b.
Obločný = okenní. O. stena. Slov. Phľd.
1894. 103.

Oblok = okno. Slov. Tajomné zabúchanie
na o., pri čom Domáci nikoho nevidia, je
znakem blízkej smrti. Phľd. 1894. 713.

Oblomiti co komu jak. Oblámal mi
sad moci. Půh. IV. 154.

Oblomovština, y, f., slov. oblomovčina,
z rus. dle Oblomova, hlavního hrdiny v Gon-
čarově románu. O. —- touha po stálé činnosti,
ale spojená s nedostatkem energie, aby čin
se provedl. Glos. U nás je mnoho o-činy, no
pri tom na dobrej vôli nechybí. Phľd. 1891.
188. — Světz. 1894. 115.

OBloštítec, tce, m., ophonus, brouk. O.
černoštítý, dvojbarvý, hlavatý, hnědoštítý,
hnědý, modrý, obutý, kosmatý, plsťnatý, rudo-
rohý, sítoštítý, skalní, skrytý, tečkoštítý, tečko-
vaný, význačný, žlutorohý. Vz Klim. 54.-56.
Obloštítník, a, m., laemosthenes, brouk.
Klim. 31.

Oblota, v, f. = oplatka. Slez. NZ. IV.
499.

Oblouče, ete, n. = menší ryba. Cel. Pr.
m. I. XLVI.

Oblouček, čku, m. = loubek, na nějž
byly květiny vázány, aby byl věnec. Wtr.
Krj. I. 375.

Obloukový. Světlo (elektrické) o-vé. Vz
KP. VIII. 137., 71.

Oblounník, u, m., Rundstabhobel, m. Ott.
XI. 420. a.
Oblouzení. Vrch. F. II. 302.
Obložiti. Kdo by přípovědky neobložil
(nesložil, nezaplatil), nemá po celý rok volnici
bíti (dobytek). 1633. Věst. opav. 1894. č. 4.16.
Vz Volnice (3. dod.).

Obluda. Noční o. = polluce. Hus. (List. -
hl. 1890. 70.).

Obludně. Ne o. vzal jest na se bolesti
naše. Št. N. 142.

Oblúpiti les = oloupati dříví (k stavení).
Arch. XIV. 57.

Oblý m. obvlý. Gb. H. ml. I. 433.
Obmazati co. Ktož jejé kurevství obma-
zují (zaličují). Chč. S. 170.

Obměkčivý. O. léky, emollientia. Vz Ott,
VIII. 587.

Obmezivosť, i, f., limitatio. Mark. (Krok.
1896. 9.)

Obmysl. O. jest bystré a vtipné vymyšlení
cesty k něčemu, třebas k oklamání bližního.
Bl. Gr. 281.

Obmyslně. O. něco učiniti. Krist. 67. a.
Obmýšlať sa = rozmýšleti se, rozpako-
vati se. Pútnik prosil princa, aby jeho pustil
do tej chyže nocovať. Princ by sa nič nebol
obmýšlal k tomu privoliť. Sal. P. 344.

Obmýtnosť. O. lesů, Schlagbarkeit, f. Vz.
Chdt. v Nár. list, 1893. č. 306.

Obnaditi m. obvnaditi. Gb. II. ml. I. 438.
Obnárod. Am. Orb. 109. Cf. násl.
Obnárodství, n. = sílení národu jinoná-
rodem a národů jinonárody. Am. Orb. 109.
Obnažení, denudatio. Vz Ott. VII. 306. b.
Obneskorenie, n. = opozdení. Phľd. 1895.
42.