244

Obneskorený = opozděný, Phľd. 1893.
612. a j.

Obnieř, o, m., strč. = kamnář, topič, ze
střhněm, ovenaere, b m. f., ofníř. Gb. II. ml.
I. 441.

Obnitkovati látku. NZ. IV. 407.

Obnovnosť. Vetchosť o. pudí, vetustatcm
novitas fugat. 1418. List. fil. 1895. 438.

Obnožek, žku, m., cf. Obnož. Brt. D. II.
351.

Obňuchati co = očuchati (o psu), Phľd.
XII. 169.

Oboc m.. ovoce. Gb. H. ml. I. 430.

Obodriť koho čím. Phľd. 1893. 178.
(1892. 105.).

Obohnatý = obehnaný. Phľd.1896. 131.

Oboječník, a, m. = utrakvista, kdo mluví
česky i německy. Doubravník. Brt. D. II. 351.

Obojek = límec přes ramena přehozený.
. Wtr. Krj. I. 403. O. — úzký límec rukávů
valašských. Brt. D. II. 463.

Obojetnictví, n. = cvikéřství. Ott. XI.
175.

Obojetnina, y, f., indifferenter Stoff. Arn.
Orb. 68.

Obojňáctví, u. = cvikerství. Ott. XI. 175.

Obojsečnice, e, f. = dvojsečná zbraň.
Wtr. Krj. I. 617.

Obojúdnosť, i, f. = cvikéřství. Ott. XI.
175.

Obok teho = přes to, na vzdory tomu.
Laš. Brt. D. II. 351.

Oboklín, u, m., v hlatenství. Vz Am. 91.

Obor. Nebudu-li jich (takových peněz)
bráti, tehdy jich oborem (vůbec) lidé bráti
nebudou. Arch. XIV. 203.

Obora. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.
O. královská u Prahy (vz Stromovka). Vz Tk.
X. 152. Plete Voboru s Blanskem (mluví páté
přes deváté). Mor. NZ. V. 541.

Oborati. Na krátce sebú obora = zdržel
se, zastavil, zarazil se. AlxV. 1651. (Krok.
1893. 263.).

Oborňa, ě, ť., trať ve Frýdecku. Vést, op.
1893. 11.

Obostranně. 1441. Arch. XIV. 440.

Obouručí, n. Wtr. St. nov. 217.

Obr, ober, bra, obir, a, m., Ž. wit. 18. 16.,
slov. obor, gt. obra. — Gb. H. ml. I. 163. O.,
z got. obrs silný. Gb. H. ml. I. 432.

Obrácený. O. zvon = přelitý. 1580. Hrš.
Nách. I. 365.

Obrácivý = co lze obrátiti. Cf. Obrtčivý.
GR. Nov. 19.

Obraněný. Strachem o-ný. Alx. Nách. k.
VIII.

Obraniti. Cf. předcház. Obraněný.

Obrániti koho čeho. O-ně ženy své této
j.zdy. Arch. XI. 138. -- kdy. By viery o-li
v času pokušenie. Chč. S. 262.

Obranka, y, f. = rázporok, poklopec
kalhot. Slov. NZ. III. 403. O. na nohaviciach,
rozpárok na konci s háčkami, slimáky reče-
nými. Phľd. 1894. 518.

Obránsko, a, n. = planina mezi Pavlo-
vicemi a Hlinskem. MzO. 1891. 19., Našinec.
1893. č. 82.

Obrat m. obvrat. Cf. Gb. H. ml. I. 34.

Obrátiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.

34. Peníze na dluhy o. (dluhy splatiti). Pub.
V. 214.

Obrátivý = obracen býti mohoucí. GR.
Nov. 169. 28.

Obrátka. V sněhu vidět o-ku = místo,
kde povozy obrátili k odjezdu. Kolc. 41. -
O., ophioglossum, rostl. Mtc. 1895. 249.

Obrazec či zrcadlo v knihtiskárně = se-
znam práce od přelamovače sazečům uložené.
Na něm poznamenáno jest první a poslední
slovo rozdaného rukopisu a jméno příjemcovo
(sazeče). Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

Obrázek = zlatka (bankovka). Phľd. XII.
287.

Obraziti se več. Dobrosť v zlobu se o-zi
= se přetvořila, zvrhla, AlxV. 1923. (Krok.
1893. 15.). O-zil jsem se v bolavý prst. Brt.
D. II. 488. — koho kde. Obráželo mne v ža-
ludku (bolelo). Ib.

Obřemeniti koho čím: daněmi. Nár.
list. 1894. č. 150. 1.

Obrín, a, m. = obr. Phľd. 1893. 30.

Obříslo = povříslo. Brt. D. II. 438.

Obrněnec = obrněná loď. Cť. Ott. IX.
666.

Obrobiti = okrásti. O-bil svojho gazdu.
Phľd. XII. 358.

Obrostlý, verwachsen. O. brada, Pass. 399.

Obrostnatý, besetzmündig. Sterz. I. 464. b.

Obrovnávka. Staví se jako žaba na o-ku.
Cejč. Hledík.

Obrovskobuněční karcinom. Hlav. Obrz.
23.

Obrtačka. O. na krosně. Vz Prosest, Krosno
(3. dod.). Phľd. XIV. 85.

Obrtčivý. O. káď = obrácivá. GR. Nov.
19.

Obrtel. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.,
SO.

Obrtlivě = naopak, obráceně. GR. Nov.
16.

Obrtnúti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 80. Místo obvrtnúti. Ib. 438.

Obrubník, a, m., perileptus, brouk. Cf.
Klim. 24.

Obrubovací stroj, Bördcltnaschine. Sterz.

I. 536. b. Vz násl. slovo.

Obrubovač, e, m. = náčiní při šicím
stroji. Vz předcház. Obrubovací.

Obruč. Natahovat vobruč (hra mor.). Vz
NZ. III. 26. — O. kolesa = ráf. Phľd. 1893.
609. — O., cf. Halže (3. dod.).

Obručno, a, n., statek v Šariši. Phľd. XII.
336.

Obrúčok, čku, m. = prsten. Na Zvolen.
Phľd. 1894. 254.

Obrus — plátěná pokrývka beder za dob
smutkových (dříve). Slez. Věst. opav. 1894.
č. 4. 9. Ú Přer. = žen. šátek na krk; slov. a
val. = plachta, šátek na hlavu (před 30 léty).
Brt. I). II. 465., 466., Vck. Val. 1. 36.

Obrúsek, sku, m., vz předcház. Obrus.

Obrv, fusciculus, m. obvrv. Gb. H. ml. I.
438.

Obsahově. Jest to o. zbarvené. Krejč.
Psych. 36.

Obsažitelnosť či contentum. 1725. NZ.

II. 656.

Obsedno. I na koni obsedí, a čo by bol
šarkanom bájok kadejakých, na ňomž černo-