245

kňažníku je dost neobsedno (kde nelze po-
hodlne seděti). Slov. Phľd. X. 2.

Obsehýnati. Oči mu neobschýnaly od
sĺz (neusychaly). Phľd. XII. 255.

Obsmrdač, e, m. = človek dotěrně úslužný.
Vých. Mor. Brt. D. II. 351.

Obsnovaný. Místo o-né pověstmi (obe-
tkané). Phľd. 1895. 29. Oddavky sú o-né po-
verami. Ib. 667.

Obsnovati co čím. O. akt smrti rozma-
nitými myšlienkami. Phľd. 1894. 712.

Obstanovka, y, f., Vorstellung, f., Ein-
richtung. Znovu okrúžila ho známa o. Phľd.
1892. 757. Fantastická o. samého jezera;
Jednoduchá o.; Takú o-ku nachodil sem i v Že-
neve; Keby o., ktorá ju okružovala, nebola
jej dodávala zvláštního pôvabu. Ib. 1854.
729., 490., 455., 79. (1895. 235.). O. izby. Phľd.
1896. 279.

Obstarač, e, m. O. pohřbu. Ztk. 18. (3.
vyd.). Vz Obstarávač.

Obstatý = obstoupený. Vatra o-tá dva-
nácti pacholky. Phľd. 1892. 613.

Obstavný. O. právo. 1597. Mtc. 1894. 155.

Obstýskati se. Kterýmž so obstýskávalo
(občas stýskalo). Wtr. St. Pr. 147.

Obšata, y, f., vz Šativo (šatstvo). Brt. D.
II. 462.

Obščibraný = ohlodaný s ozubeným okra-
jím. Salát od kur o-ný. Výcli. Mor. Brt. I).
II. 352.

Obščibrati. Vz předcház. Obščibraný.

Obščiliř = oštrľejz, oběrky, paběrky. Han.

Obšit, u, m., z něm. Abschied, m. = list
propouštěcí. Us.

Obšiti. Obšívala otca i deti (= šila na ně).
Slov. Phľd. XII. 163. Začal žida haluzou
obšívati po hlavě (šibati). Phľd. 1895. 387.

Obšitoš, e, m. = propuštěný vojín? Hu-
sarský o. Phľd. XII. 38.

Obtáčky (otáčky) = sláma, jíž se v zimě
noha otočí, než se obuje. Brt. D. II. 469.

Obtiežný. Farář měl dvě kuchařky, a
jedna byla o-ná (zbytečná?). Arch. XIII. 421.

Obtkati něco, umspinnen. Vrch. F. I. 37.

Obtloustlý. O. knížečka. Wtr. Krj. I. 22.

Obud, a, m., území v Turci. Phľd. XII.
427., 74.

Obudzati koho = obuzovati. Slez. NZ.
IV. 315. Cf. Obuditi.

Obucb. Cf. Obušek, Valaška (sekérka).

Obušk, a, m., území v Turci. Phľd. XII.
427., 74.

Obutí, n. = obuv. Ev. víd. 115. Luc. 9.
3. (Muč.). Děti potřebujou nový o. Dšk. Jihč.
I. 28.

Obuv. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 18.
O. lidová v XV. a XVI. stol. (střevíce, škorně,
dřeváky či trepky). Vz Wtr. Krj. I. 97., 159.,
484. Mor. obuv. Vz Brt. D. II. 469.

Oblízati, vz Obúzeti. Súseda lstivě oblízal.
Hrad. 118. b.

Obv. Z obv se v odsouvá: obal m. obval,
obáslo m. obvaz-slo, oběť m. obvět, Gb. II.
ml. I. 438.

Obvalení. O. kamenné. NZ. III. 76.

Obvejšný. O. zeď. Pref. — Mus. 1894.
524.

Obvěniti. Věno ženě o. Arch. XIII. 118.

Obveselitel, e, m. Nár. list. 1894. č. 6
Příl.

Obvinatka či pasoman na ženském klo-
bouku. Wtr. Kr j. I. 388.

Obvláštně. Rúd. 19. b. (List. fil. 1895
108.).

Obvod. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84.

Obvodní lékař, Districtsarzt, m. Sterz.

im. a.

Obyčej m. obyčaj. O pův. slova cf. Ob.
II. ml. I. 99., 312. Ďetinná obyčaj (f.). Phľd.

1895. 734. Koľko domov, toľko obyčajov; Čo
dom, to iná obyčaj. Slov. Nov. Př. 343. Co se
proti o-ji děje, tomu se každý směje. Wtr
Krj. I. 9. O-je a pověry sebrané r. 1892. Vz
NŽ. IV. 152. nn. O-je a pověry. Vz Čes. 1. V.
190., NZ. V. 579. nn.

Obydlí. Typy o. českého lidu. Vz NZ. V.
588.

Obylo. Pravil na o-lo (leda bylo). Brt.

Obylý = obvyklý, obyčejný. V rybníčkách
lesních nasazovali nevídanou, neobylou rybu.
DSt, I. 70.

OByť sa. Já se bez toho obudu = obejdu;
Já o tom obudu = přestanu, stačí mi to.
Laš. Brt, I). II. 352.

OByvatel na poč. XVII. stol. na Mor. =
osoba svobhodná příslušející k některému stavu;
proti o-lům staven lid n. poddaní. Mus. 1894.
259.

OByvatelský. O. kontribuce (z obchodu a
řemesel). NZ. III. 218. Cf. předcház. Obyvatel.

Obyvatelstvo Europy. Vz Ott. VIII, 909.
nn.

Obzískati co při něčem. 1653. L. posíl.
I. 65.

Obzorka, y, f., vz Obzorek. Hlas nár.
20./5. 94.

Obzůrek, rku, m., zdrobn. obzor. Brab. 25.

Obžero, egulo, jest zvíře pozemské. Kosmo-
grafie. 500. a.

Obžinkový. O. průvod. NZ. III. 311.

Ocas. Tahal kočku za ocas (kdo nemá
trefnou ruku); Čerte, dej pryč o. (říkají, když
nemohou něco najíti). ČT. Tkč. Točil se okolo
nich, jako pes za svým ocasem. Nár. list.

1896. č. 48. odp. feuill. Dyž nechytne za rohy,
za ocas neudrží (o lidech marnotratných, kteří
by hospodařili, když už není z čeho). NZ. V.
542. — O. = pentle při pentlení nevěsty
vzadu visící. Horněmčí na Mor. NZ. IV.
437. - O., ocásek, otri, — konec rozvory
vzadu vyčnívající. Brt. D. II. 444. — O. Vá-
zati šátek na o. Vz Skybka (3. dod.). — O.
liščí, vlčí, koňský, rostl. Vz Vlčí ocas (3. dod.).
O. kohútí, rostl., vz Vraní oko (3. dod.). —

O. beraní = merlík. Č. Brod. Nár. list. 1896.
č, 244. odp. feuill.

Ocasatosť. O. opic nového světa (Ameriky).
Am. 107.

Ocasatý. O. sukně = s vlečkou. Wtr. Krj.

1. 307. O. kožich (končící se v předu i v zadu
ocasem, bez rozporku, obléká se přes hlavu),
Brt. D. II. 468.

Ocásek = cop. Brt. D. II. 467. — O., vz
Ocas, Cop (i dod.). — O. = úponka révy,
rúčka. Brt. D. II. 440.

Ocasnáľ = pulec. Val. Brt. D. II. 352.

Ocavaď m. odsavaď. Gb. II. ml. I. 407.

Ocec = otec. Ve Spišsku. Phľd. 1893. 432.