24?

Oddavač = ženichův starosvat. Phľd. 1895.
96. Dle Čes. 1. V. 244. zastává o. úřad pro-
středníka se strany nevěst a ženichův.

Oddavky. Pověry k o. se táhnoucí vz
v Duf. 356.

Oddrapek, pku, m. = kousek. Phľd. 1895.
113.

Oddŕhať = odmlouvati. Čo by nemal, od-
dŕhal rychtář. Slov. Phľd. 1893. 647.

Odduriť= odmítnouti, odehnuti. Azda ma
neodduria. Phľd. XII. 239.

Odecpati = odhraditi. Sterz. I. 652. b.

Oděditi. Mají v Zubří 40 lánu osaditi a
o. 1462. Dml. List. 11. aj.

Odedza, odiedzka, vz Pála, Pôlka (3. dod.).
V druhé řádce článku O oprav v O.

Odehráti. Cos prohrál, neodehrávej. Lerm.
II. 62.

Odekolon, u, m. V koči bolo Dusno a ra-
zilo o-nom a prachom (eau de Cologne).
Phľd. 1893. 201.

Odelektrisovati co: hmotu (elektřiny ji
zbaviti). KP. VIII. 29.

Odemknouti. O tvarech otmek, otmekl,
odmekl atd. Vz Gb. II. ml. I. 173.

Odenně. Aby lhali odenněji lidu. Che. S.
14.

Odepříti. Kdož o. chce, marně mnoho
mluví, neb druhý ze všeho jen slyší ,ne'.
Quis Ifig. 24. — se čeho. Pakli se toho roz-
umu (smyslu písma) odpieráš.. Chč. Mik. 422.

Oděřiny = ze sena drť. Čejč. Hledík.

Oderka, y, f. = dýmka. Brt, D. II. 57.

Oděrový. O. mouka (mletá z otrub). Brt.
D. II. 478.

Oděry = otruby. Brt. D. II. 478.

Odespati = uspati. Toto šlehnutí prutem
všecky (potvory) odespí. Vck. Poh. 36. Často
odspím ju pri práci (usnu, ana ještě pracuje).
Phľd. 1896. 277.

Odestati se. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
159. O. se, infectum fieri. Aby se nám škoda
odestala. ML. 85. b.

Oděv. O. moravský. Vz Brt. D. II. 462. nu.

Oděvací. O. šuba. Arch. XIII. 222.

Oděvačka, y, f. uzavřitá sukně choděcí
s rukávy. Wtr. Krj. I. 405., 439.

Oděvadlo, a, n. = plachta kolem beder
přepásaná. Vck. Val. I. 37., 41. Brt. D. II.
466.

Oděvák, u, m. = šátek na hlavu. Brt. D.
II. 466., Vck. Val. I. 36., 43.

Ode zdi ke zdi = bílé šatky prací s mříž-
kami barevnými, s třásněmi. NZ. VI. 66.

Odhaněti. Odpíral mu a odhanieval. Arch.
XI. 552.

Odhozovačka, y, f. O. v Dolech = lopata.

Odhliviti se. Bl. Gr. 323. praví: rarum
in usu, obyč. nakloniti se, milostiv býti, ob-
měkčiti se.

Odhněděti, se odhněditi = hnědosti po-
zbyti, abbraunen. Sterz. I. 8.

Odhnísti. Když kůň odhněť se v rohu.
1585. Hrš. Nách. I. 447.

Odhoditi se čeho = sříci. Vlastnej sestry
o-ly sa jej. Slov. Phľd. 1892. 584.

Odhopkovati, weghüpfen. — kam. O-la
na své místo = hopkem odešla. Světz. 1893.
398. (NZ. III. 32.).

Odhříti. Ondřej to odhřeje (zimu zlomí).
CT. Tkč.

Odhrkávati = hrkávkou klepati. Mor.
a slov. Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

Odhrnouti. Odlhŕnajúc od seba zodpoved-
nosť (odmítajíc). Phľd. XII. 394.

Odhvězdí, n.= délka vzdálenosti první
stálice od naší země. Am. 17.

Odchtadek, dku, m. = ochlazení vzduchu
z jara, když před tím už bylo teplo. Val. Brt.
D. II. 352.

Odchlebáč, e, m. = koláč z chlebového
těsta. Brn. Brt. D. II. 479.

Odchlípenina, y, f. O. sítnice. Vz Schb.
Nád. 6.

Odchodné obci dáti. Čel. Pr. m. I. 528.
Vz Odchodný.

Odchýliti odkud. (Ta) zřiezení nemohú
z něho ničímž odchylována býti. Chč. S. 130.

O. = odvaliti. Kamenná vrata o. Phľd. 1895.
325.

Odiedzka, y, f., vz Odedza, Odívka. Phľd.

XII. 317.

Odiračka, y, f. = draní peří. Han. Brt.
I). II. 352.

Odiv. Učinil (král) odivu mnohú, vstúpil
jí (královně) na hrdlo nohú. XIV. stol. Jag.
Arch. XIV. 4.

Odiva, vz Odiv.

Odívačka, y, f. = veliký vlněný šátek.
Ostrava. Vz Chůvka (3. dod.).

Odjeti koho. Jak jste nás odjeli; Můj
bídný způsob, v kterým ste mne odjeli. Kat.
z Žer. II. 199., 200.

Odjezda, y, f. = odjezd. Aby ponechal
o-dy své do Prahy. 1460. Arch. XIV. 100. Cf.
Příjezda.

Odjíti koho. Kdybys nás (gt.) odešel.
Vck. Val. I. 141. Odešel ho za mrtvého. Arch.

XIII. 541.

Odkalupovati. Někam o. Světz. 1894.
104. c.

Odkapati. Dyby už rači o-pál v pekly
(= odešel). Brt. D. II. 326. Vz Pokapati
(3. dod.).

Odkapavadlo, a, n., Abtropf, m. Sterz.

I. 74.

Odkelsi = odkudsi. Vck. Poli. 133., Vck.
Val. I. 106.

Odkládati s inft. Dlouho o-dal špíží je
opatřiti. Břez. Font. V. 435.

Odkládavosť. Bl. Gr. 304.

Odkleti. Král kázal bochnec (chleba) o.
XV. stol. Mus. fil. 1896. 186.

Odkliditelnosť, i, f., Amovibilität, f. Sterz.
I. 142.

Odkloniti koho odkud. To neodkloní
papeže od běhu zákona. Černý. Cenci. 42.

Odkolébati se = odejíti kolébavě. Světz.
1893. 481. c.

Odkor, u, m. = odkorek, krajina polena.
Dřevař nasadí sekeru na okor a usekne o.
Laš. Brt. D. II. 353.

Odkorák, u, m. = chléb od kůrky od-
padlý. Brt, D. II. 479.

Odkorek, rku, m., vz předcház. Odkor.

Odkouřiti. Odkúril ho od seba. Slov.
Nov. Př. 648.

Odkročiti. Na levo o. 1583. Mus. 1896.
134.