Předchozí (247)  Strana:248  Další (249) |
|
|||
248
|
|||
|
|||
Odkryt. Zeměpisný o. Mus. 1893. 594.
Odkryti co. Knihu tu odkryl N., překlad
dle němčiny (m. našel, objevil a p.). Krok. 1893. 76. Odkryvka, y, f. = roznos, mělké kutání,
Abraumarbeit, Tagebau. Ott. XL 596. b. Odkundes, a, m. = každý cizí příchozí.
U Vel. Revúce. Phľd. 1893. 373. Odkväcnouti. Hlava odkväcla (padla) na
hlavnici (podušku). Phľd. 1892. 582. Cf. Za- kvačkovati. Odkvačiti. Druhý ju o-čil (obesenou).
Phľd. 1895. 29. Odkydati. Kázání jen odkydal (ledabylo
odbyl). Wtr. Živ. c. I. 128. Odleczy. To uslyšav kázal vojště o. Machb.
11. 23. Odlehnut (odleviti; o nemocném). Jak se
napil, odlehlo mu. Us. Také mor. Brt. D. II. 353. Odlétavosť, i, f. = odstředivosť. Am. 22.
Odležený = proležený. Byla (nemocná)
celá o-ná. Mor. NZ. VI. 85. Odlikovač, e, m. = zobrazitel. Sterz. I. 7.
Odlišně. Bilance nevypadla príliš o. Krok.
1893. 52. (Stč.).
Odliterárniti. Aby se literatura o-la, Zá-
krejs. Osv. 1896. 370. Odliv. N. mořský. Vz Ott. VIL 690.
Odluéovadlo, a, n., Abscheidungsmittel,
n. Sterz. L 53. Odlundati se = odejíti, vzdáliti se. Hou-
sata se daleko o-la. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 127. odp. feuill. Odmagnetovati co: železo. KP. VIII. 40.,
84. Odmachnout si = odpočinouti si. Od-
machlo = ulevilo (o zimě). Han. Brt. D. II. 353. Od maly m. od mala. Gb. H. ml. I. 123.
Odměkati. Poněvadž o-ká, ty husy zsmradí.
Kat. z Žer. 11. 35. Odmeň, č, m. = podhozené dítě. Phľd.
1895. 90. Cf. Priemeň, Priemenča. Cf. násl. Odměna = podvržené dítě. Cf. Vískanica,
Odmeň, Premien, Podhodek. Mtc. 1894. 105. Odmendičiti. Co zjedol (snědl), to o-čil.
Phľd. 1893. 538. Odminouti se s úkolem vědy. Krejč.
Psych. 3. Odmíšení, n., abstractio. Jg.
Odmítati = snopy s vozu do přístodůlku
házeti. Toto házení sluje odmítka. Vých. Mor. Brt. I). II. 357. Odmítka, y, f. = odmítnutí. Lerm. II.
64. Cf. předcház. Odmítati. Odmluviti. Než jeden o-vil (domluvil) a
jiný přišel. Arch. XI. 178. Odmodliti co komu: ženě hriech. Phľd.
1894. 342.
Odmodřeti, odmodřiti se (vymodrati) =
modrosti pozbyti, abblauen. Sterz. I. 8., Nár. list. 1895. č, 218. 3. Odmoknouti. Barva ze škatul o-kla. Kat.
z Žer. I. 284. Odmontovati. Buben stroje o. KP. VIII.
76. Odmotayadlo, a, n. = moták, Abhaspe-
lungsmaschine. Sterz. I. 29. |
Odmrt = odmrť. Statek spadl o tem na
p. X. Věst. op. 1892. 44. Odmrznutý = odmrzlý. Mtc. 1894. 335.
Odmysliti si co. Mus. 1894. 567.
Odnepadnouti. (Paní) od některýho dne
hrubě zase odnepadla; Na ty těžkosti odne- padáme a ležeti musíme; Zase na předešlý nedostatek odpadla. Kat, z Žer. I. 9., 23., 28. Vaši jsou zdrávi, krom p. Barbora odnepadla podlí svýho obyčeje na hlavu. Ib. II. 340. (25.). Odníti, n přisuto. Vz Gb. H. ml. I. 380.
Odobierek, rku, m. = odobierka, odchod.
Na o-rku odvolala ho na stranu. Phľd. 1894. 332.
Odobierka = loučení se se světem při
pohřbu. Vz Phľd. 1894. 715., 1895. 22. a j. Odobrat. Nevesta odobierá sa od rodičov
(loučí se). Phľd. 1895. 96. Odobriť co = schváliti. Superintendent
výrok tento o-bril. Phľd. 1894. 665. (54.), 1892. 458., 693., 1893. 13., 454. Ododíti se = oblek svléci. Brt. D. II. 462.
Odohlaviti koně, abhalftern. Sterz. I. 27.
Odol, u, m. = prostředek k čištění zubů.
Us. Odolati komu čím. Světu odoláte myslí
svornou. Quis. Třš. 6. — proti komu. Tuto vazbu kárá Bl. Gr. 319. doporučuje: komu. Odoleti v Rkk. Vz List. fil. 1896. 330.
Odolky, okolky = sukně. NZ. VI. 27.
Odolně. Umuč. 1. b. II. - List, fil. 1895.
108. Odpadati. Že ste velmě pravdy o-dli. Hus.
L. 63. Neodpadni řeči, dokudž ... (neprestaň mluviti). GR. Nov. 27. Odpadkový. O. jáma, Vz NZ. III. 267.,
461. Odpáliti co čím. Čásť těla galvanokau-
stickým nožem o. (odstraniti). KP. VIII. 213. Odpalovačka = odrážení míče n. špačka.
Tkč. Odparek, rku, m. = odpařená tekutina.
Vstnk. IV. 170. Odpařovák, a, m. = odpařoval. Hlas.
nár. 20./5. 1894. Odpařovna, y, f. = odpařovací prostor,
Abrauchraum, m. Sterz. I. 48. Odpěk, u, m. = oddech, pokoj, odtich,
odpočinek. Nedala mu o-ku. Brt. D. II. 353., 354 Ódpěra. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.
Odpierač. Jestli o. svú nevinu okáže.
XV. stol. Cel. Pr. m. II. 74. Odpis = opis, přepis. O. protokollu. Phľd.
1894. 667. Senický kancional je o. tarnov- ského kancionalu. Ib. 1892. 474. Odpiti co. Odpil pol pohára. Phľd. 1894.
734. Odplakati si co: požehnání (nevěsta ne-
smí po svatbě při hodech plakati, pozbyla by požehnání). Vykl. Svat, 58. Odplata. Bozi nemstí zlé činy otců nikdy
na synu, každý sobě béře s svým činem o-tu. Jen požehnání lze podědit, ne kletbu rodičů. Quis. Ifig. 35. Odpočinouti. O pův. slova cf. Gb. H.
ml.I. 71. — koho. Odpočívaly ženicha = očekávaly. Ev. víd. 134. Mat. 25. 5. (Mně.). Odpočnouti chyb. m. odpočinouti. Gb. H.
ml. I. 130. |
||
|
|||
Předchozí (247)  Strana:248  Další (249) |