249

Odpolek, lku, m. Hokynářce dobrým od-
polkem byla Červenková. DSt. I. 102.

Od poly m. od pólu. Gb. H. ml. I. 257.

Odporný komu čeho. A oni jemu toho
o-ni jsú. Arch. XIII. 93. — proti čemu. Vy-
rčení proti zákonu božímu o-né. Břez. Font.
V. 334.

Odporučiti. (Matka) jej ode všeho ná-
padu svýho o-la (staršího syna) a mladšímu
všecko odkázala (tedy staršího vydědila, z dě-
dictví vyloučila). Kat. z Žer. II." 323.

Odporuměr, u, m. Skříňový o. = přístroj
k měření odporu proudovodičů (elektrických).
KP. VIII. 46.

Odpoutaný, entfesselt. O. síla. Čch. Otr.
74.

Odpoutati. Co mohlo by ho (ode mne)
odpútať (odloučiti)? Phľd. 1894. 145.

Odpověď. Dáváš rozsochaté otázky, a žá-
dáš kuľaté odpovědi. Mor. NZ. V. 541.

Odpovédavý — odpovídající. O. sloveso.
Phľd. 1892. 253.

Odpověděti. Na psaní sem o-la. Kat. z Žer.
I. 164. — se čeho. Jestli se neodpoví všeho
(nesřekne se). Ev. v. 132. Luc. 14. 32. (Mně.).
O-děl se zlých milostí toho světa. Chč, S. 302.

Odpozorovati co komu. NZ. III. 28.

Odpratať sa odkud: z Pešti = odebrati
se. Phľd. XII, 391.

Odpravenec, nce, m. Kká. Puš. 32.

Odpraviti koho odkud: ze služby =
propustiti. Vých. Mor. Brt. I). II. 353. — Ot-
praví sě poznat, v Rkk. Vz Mus. 1896. 273.

Odprávniti. Aby se státní právo o-lo. Zá-
krejs. Osv. Ib96. 370.

Ódpřisežení, n. = odpřisahnutí. Břez.
Font, V. 443.

Odprošování = píseň pohřební, kterou
zpívají vynášejíce mrtvolu z domu a ve které
místo nebožtíka zpěváci lid odprošují, aby
odpustil, v čem komu ublížil. Us. Tkč.

Odprysknouti. KP. VIII. 123.

Odpustiti. Odpusti nám naše viny, jako
my odpouštíme svým dlužníkom. Jag. Arch.
XV. 527. Odpusť nám naše viny, jako i my
odpúštime svým vinníkom. Chč. Š. 192.

Odpustný list. Chč. (Vlč. Lit. 172.).

Odpuštění. O. úředníku dáti. Snm. I. 634.

Odpytačka, y, f. = odprosba. Phľd. XII.
668.

Odrábaný. Člověk o. = upracovaný. Kld.
III. 236.

Odratať si co = odpočítati, Phľd. 1896.
261.

Odrátkovati, entkorken. Sterz. I. 810.

Odraz, a, m. = chlupatá housenka. Vck.
Val. I. 135.

Odraziti. O-zil = odešel. Us.

Odraženice, e, f. = uražení nohy, rána,
bolák. Sá. Kř. u pot. 125.

Odřečiti. Když se odřečil hrdosti. GR.
Nov. 74. 31.

Odřek = odřeknutí. O. něčí v desky ve-
psati. Půh. V. 136., 494.

Odřekovati se = odříkati se. GR, Kov.
230. 22.

Odřezanství, n. Kor. (Vlč. Lit. 219.).

Odrhati. Peří odrhovati = dráti. Nár. list.
1894. č. 349. odp.

Odrina, y, í. = tenčie drevo na vôdry
v stodole. Slov. Phľd. XII. 174.

Odrobek, bku, m. Idú na o-bky (na malou
hostinu a p.). Phľd. 1894. 520.

Odrobiti teľa (tele) = stáhnouti. Phľd.
1896. 217.

Odrodilý. O. syn. Jg. (ZI. Jg. 268.).

Odroň = trulant. Phľd. 1893. 16.

Odrys, u, m., Ektyp. Dk. (Krok. 1895.
370., 1896. 10.)

Odsek, u, m. = odstavec, Abschnitt, m.
Slov. Tu následoval dlhý o. nových napome-
nutí; O. patentu. Phľd. XII. 284., 395.

Odsekávací náčiní, odsekávadlo, a, n.,
Abhauwerkzeug, n. Sterz. I. 29.

Odsekavý. O. odpověď. Ml. Hüb. 124.

Odsitnění. Kamy o-ním na den vystupu-
jíce se okysličují (vystupováním ze země na
povrch její). Am. 90. Cf. Sitno.

Odsitnenský. O. proměna, Vz Am. 90. a
předcház.

Odskočiti. O-čil brávek (vepřík odrostl.).
Čejč. Hledík.

Odslinek, nku, m., vz Oslinek. Pri pra-
denie si zahrýzajú oslinke, sušené hrušky,
jablka, materáčike (koláčky), slúke. V Honte.
Phľd. 1894. 310.

Odsloužiti se komu jak čeho. Někomu
něčeho podle možnosti se o. Kat. z Žer. I. 123.

Odslunek, nka, m., os. jm. Brt. D. II. 353.

Odsmáti koho od čeho. Wtr. Živ. c. I. 170.

Odsněmiti. Aby se sněm odsněmil. Zákrejs.
Osv. 1896. 370.

Odsotit co komu kam: na bok = od-
strčiti. Phľd. 1895. 84.

Odsouvání v Kosmogr. (1554.). Vz List.
fil. 1893. 455. O. samohlásek na Slov. Vz
Pastr. L. 111. nn.

Odstonati. V tom spaní těžce odstonával
= oddychoval. Wtr. St. Pr. 30.

Odstoupiti. Pták o-pil = odpudil se, opu-
stil hnízdo. Mor. Mtc. 1893. 308. — od čeho.
O-li od úmysla božieho. Chč. m. s. 14. — co.
Cf. Odběhnouti. — O. v Rkk. Cf. List. fil.
1896. 287., Mus. fil. 1896. 233.

Odstoupnosť neskončená. Am. 9.

Odstředivka Fescova = přístroj k oddě-
lování smetany od mléka sbíraného silou od-
středivou. Ott. IX. 142. b. Cf. KP. VIII. 408.

Odstupce, Cedent, m.

Odsudek. A tu o. proti němu vydán jest.
Břez. Font. V. 343. (337.).

Odsypati co nač. Deset hřiven peněžitej
pokuty na zdi městské o-pal. 1724. Pras. Řem.
44.

Odskriačiť sa. Kôra (kůra) sa súverila,
odškriačila (odprýskala, odloupala). Slov. Phľd.
1893. 13.

Odškriepiti co komu = upříti. Phľd.
1893. 474. To se nedá o. Phľd. 1895. 288.,
440.

Odškriepný. To je neodškriepným doka-
zem (nezvratným). Slov. Phľd. XII. 71.

Odšomrati. Mne (mně) všetko odšomre.
Phľd. XII. 197.

Odšourati se. Žebrák se o-rá. Bráb. 138.

Odštěkati. Psům odštěkoval. Słow. 94.

Odštipek. NZ. III. 264., Mtc. 1894. 20.
Vz Odštěpek.