252

Ohřešit' sa = omluviti se. Slez. Nov. Př.
619.

Ohřívárna zimní. Čel. Pr. m. II. 391.,
1248.

Ohřivý = parný. O. slunko. Zlín. Brt, D.
II. 354.

Obrošilý. Dšk. Jihč. I. 42.

Ohroziti se = osměliti se. O-ziv se pušku
otevřel. GR. Nov. 52.

-ohu-. Z -ohu- se h odsouvá: Bouslava
z Bohuslava. Gb. H. ml. I. 466.

Ohvězdičkovaný pán = mající na límci
uniformy hvězdičku, důstojník, úředník. Nár.
list. 1895. 8./6. odp.

Ohýbačka. Len na o-čce třeli. NZ. III.
406. — O. = část troubele. Také na Žďársku.
Nár. list. 1894. č. 74. odp.feuill.

Ohýrale hrdají všemi. Št. Kn. š. 125. a j.

Ohýrati. O akých nikdy neohýrala. Phľd.
XII. 669.

-och, příp. jmen osoh.: Baroch, Janoch,
Běloch, Černoch, Zloch. Kbrl. Sp. 12., Khrl.

Dmžl. 14.- och v lok. pl. na Mor. Cf. Brt.

D. II. 2., 19. — -och m. -ových: céra For-
mánkoch. V nářečí záhorském. Brt. D. I. 27.,
List. fil. 1895. 278.

Ochabovný. O. vliv. Ztk. 62. (3. vyd.).

Ochechule = sirena. Třetí o. na střmen
hudla jest. GR. Nov. 138. 7.

Ochkati = říkati och, diviti se. Phľd. 1895.
154., 232.

Ochlebiti se komu = zalíbiti se. U Žleb.
NZ. II. 695.

Ochlemka m. ochmelka. Dšk. Jihč. I. 48.

Ochlovnisko, a, n. = část vochle, na níž
se sedí. Brt. D. II. 441.

Ochľuditi. (Lakomá) hleděla, do by kcho
o-la. Vck. Poh. 133.

Ochmeliti koho: svět. Chč. Mik. 498. O.
koho čím = udeřiti. Vz Chmeliti (3. dod.).

Ochmelovitý. O. rostliny, loranthaceae.
Ott, VIII. 956.

Obchod, stagnum. K. cap. 106. 305. — O.,
vz Obchod (3. dod.).

Ochochrňák, u, ochrňál, u, m. = veliký
vdolek pečený v peci, pomazaný povidly, tva-
rohem n. hruškami n. posypaný skořicí a cu-
krem. Val. Vck. Val. I. 23.

Ochotně = spěšně, kvapně.Poče se (snad
ni. je = vojíny, Krok 1893. 5.) stavěti o. AlxV.
1434.

Ochoz = lesní okrslek.V ochozi několik
zajíců zabil. Arch. XI. 500.

Ochozné, ého, n. Eml. Urb. 95., 96., 98.

Ochoznik, a, m. Vezouce tenata stáli jsme
na silnici čekajíce o-ka. Arch. XIII. 216.

Ochrákaný. O. prapor. Phľd. 1893. 587.
Cf. Chrákati.

Ochříplý. Také na Slov. Hlas ochríply,
jakoby od silnej pijatiky. Phľd. 1894. 232.

Ochrňál, u, m. (pl. -le), vz Ochochrňák
(3. dod.).

Ochrnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 31., 85.

Ochromnouti na oko = oslepnouti. Zábř.
Brt, D. II. 355.

Ochtěnka, y, f. = mlékařka z vesnic na
pravém břehu Něvy u Petrohradu. Pušk. 27.

Ochtiná, é, f., děd. v Gemer. Phľd. 1895.
349.

Ochvat, u, m. = rýma. Na uher. pomezí.
Brt, D. II. 489.

Och víti. Temné křídlo noční můry ochvívá
tvou líc. Čch. Otr. 20.

oj. Kmenové oj substant, a imperativů se
u Kroměř., Přer. a Kojet. drž': stoj, pokoj,
loj, aneb se mění v uj: stuj, pokuj. Brt. D.
II. 13., 44. Vz O (3. dod.).'Tam se dlouží
v uj (dial. uj), když jest dvojhláskou; pakli
jí není, nedlouzí se: odkrojek, odkrojit. NZ.
VI. 71. — oj se dlouží v ój ve slovesech dójit,
hójit atd.; ale: zvoniť, honiť atd. Vz ib. 45.
a O (3. dod.). — -oj m. -ův pro všecky rody:
chłapec Tomečkoj, pole súsedoj, Marýna To-
mečkoj. Val. Brt.D. I. 70., List, fil. 1895. 278.
(výklad).

-oja staženo v d: moja — má. Vz Gb. H.
ml. I. 557.

Ojánit stavení = ozdobiti haluzím a věnci
z polního kvítí na letnice. Cf. Jánka. Brt, D.
II. 355., Vck. Val. I. 85.

Oje. Kade oje, tade kolesa (představení a
podřízení). Phľd. 1894. 256.

-oje staženo v é: dvoje — dvé. Gb. II. ml.

I. 557.

Ojedinelosť, i, f., isolatio. Mark. (Krok
1896. 10.).

-ojej staženo v éj: mojej — méj. Gb. H.
ml. 1. 558.

Ojelověti = ojalověti. Slepice o-la, Alxp.
9. (Gb.).

Ojko, a, n. O. pluhu = přední čásť. Brt.
1). II. 447.

-oju, -ojú staženo v ú: moju — mu. Gb.
H. ml. I. 558.

Okabnosť rostlin, pericorollie, peripetalic.
Am. 96.

Okádzať sa, okaďovati, frequent. k oka-
diti. Mtc. 1894. 108. O. klokočem chalupu
(když je bouřka). Mtc. 1895. 250.

Okadziť = okaditi. Podušku česnekom o.
Mtc. 1894. 104.

Okál. Má okále ako jezvec (bystré). Phľd.
1892. 588.

Okaľa = oká}', člověk velikých očí. Brt, D.

II. 355.

Okalek = malá roda v řece. Val. Vck.
Val. I. 16.

Okaličiť strom = oklestiti. Phľd. XII. 548.

Okaliti řezanku = spařiti. N. Hříše. Brt.
D. II. 355.

Okasati, vz Okřtaltovati. A když ty hřiechy
kněz okasuje, řieká jim: Toť jest váš řád.
Chč. S. 223.

Okatý = veliké oči mající; skoupý. Phľd.
1895. 444.

Okázati, nyní obyč, ukázati. Vz Mus. 1895.
185.

Okénce v helmici. Wtr. Krj. I. 632.

Okenník, u, m., Bandeisen, n. Sterz. I.
386. O., drážuík na tmel, Kittfalzhobel. Ott.
XL 418. b.

Okepní rostl. = omateční, perigynae. Vz
Am. 96.

Okiadzaní. Upotrebují sa pri o. opuchlín
a statku (dobytka). Phľd. 1894. 132.

Okiepiť = očistiti, Phľd. 1892. 56.

Oklackovaný = klackem opatřený. Nár.
list. 1894. č. 316. odpol.

Okladiny nože. Brt. D. II. 417.