255

Vz Brt. D. II. 2., B., 99., Pastr. L. 55. —
-o)n m. -ovým n. -ovům: k Novákom. Vz List,
fil. 1895. 276.

Omachnateť = machem, mechem zarůsti.
Phľd. 1893. 699.

Omajčka, y, f., j přisuto m. omáčka. Dšk.
Jihč. I. 47.

Omákovaný = mákem posypaný. Nár.
list. 1896. č. 12. feuill.

Omál'iť = ne málo ničeho činiti. Kat.
z Žer. II. 128. Když udeří, neumálí (hodně
udeří); Von neomálí = neukrojí si malý kou-
sek, nepřestane na mále. Jevíčko. Brt. D. II.
355.

Omanina, y, f. = měkký, vodou podběblý
plusgier. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. 1894. 334.

Omar, a. m., obec v Nitran. Phľd. XII. 427.

Omasilý. Skrzye slovo své o-lé, per ver-
bum suum incarnatum; varianta: vtělené.
1438. List. fil. 1895. 151.

Omateční, vz Okepní (3. dod.).

Omatek = omastek, s odsuto = otruby,
jimiž mastí se pití dobytku. Dšk. Jihč. I. 41.

Omätý = otlačený. Noha od čižmy o-tá.
Phľd. 1894. 334. Má o-té prsty (omlé, omnuté,
ohnětené). Ib. 1893. 635.

Ombrický. O. růže pro deštivosť. Stč. P.
př. 86.

Ombrometrie, e, f., řec, = dešťoměrství.
Cf. Hyetometrie. Stč. P. př. 40.

Omdletý = omdlelý. Phl'd. 1895. 491.

Omechovatěti = mechem obrůsti. Až tu
o-tím (sestárnu). Osv. 1896. 418.

Omějec, jce, m., Acotinsäure, Am. 69.

Omela, y, f. Suchá o., čo vyrastá na stro-
moch. Phľd. 1893. 131.

Omelinka. Phľd. 1893. 81.

Omerovati. Kdo vidí prvý raz na jar z rána
na lačný život kukačku atd., omeruje ho. Phľd.

1895. 492. (Co toto slovo znamená, neví ani
red. Phľdů.)

Oměřiti, oměrovati = měrami opatřiti, co-
tieren, mit Masszahlen versehen. Ptrl. 11.

Omešený = omšený. O. chata. Vrch. F.
II. 283.

Omezenec, nce, m. Světz. 1894. 494. a.

Omich. Phľd. 1893. 468. Vz Omih.

Omilostiti koho na doživotní žalář. Phľd.

1896. 298.

Omíňat = mrzeti. Čes. 1. V. 36. Cf. Při-
kvačkovaný (3. dod.), Omnouti (3. dod.).

Omiral, strč. z humerale. Gb. H. ml. I.
264., Alx. Nách. k. XV.

Omlacok, cku, m. = došek: Nahotovenými
o-cky stajne pošívať. Phľd. XII. 202.

Omlád = ratolesť. Vck. Val. I. 98., 170.

Omladěti. Zdálo se, že tou školou o-děl.
Jg. (ZI. Jg. 155.).

Omladina, y, f. = mladá chasa, mladý
lid. Nár. list. 1894. č. 156. odp. feuill. O. dě-
vic. Kká. Puš. Roz. 54. Vz Strana (3. dod.).

Omladinář, e, m. = člen omladiny. Nár.
list. 1894. č. 40.

Omladinářský. O-ská anarchizna. Šípy.
1895.

Omladinista, y, f., Omladinist, m. Sterz.
I. 468. Cf. Omladinář.

Omladnice. Horečka o-nic. Vz Horečka
v Ott. XI.

Omlatkávati = ohmatávat? Slov. Čes. 1.
V. 176.

Omlazový. O. les, Ausschlag-, Niederwald,
m. Sterz. I. 351.

Omľganý = slzký. O. koláč. Zlín. Brt. D.
II. 356.

Omlknouti m. omrknouti. V Krkonš. Gb.
II. ml. I. 300.

Omlova, y, f. = omluva. Vz Stejnění samo-
hlásek, Gb. H. ml. I. 287.

Omluvený. Měj mě o-na. Hus Post. 116a,

OmJuvisko, a, n. = reptání, pomluva. Dał
to, ale ni bez o-ka. Laš. Brt, D. II. 356.

Omluviti = pomluviti. Kde můž, nás
omlúvá, že jich mnoho spálíme. 1520. Kutn.
šk. 2. Proti tomu (namítali), že sou omylně
omluveni. 1586. Ib. 41. — O. = obžalovati.
Neroďte věřiti, bych já o-vil vás u otce mého
(accusare, diffamare). Ev. víd. 55. Joh. 5. 45.;
61. J. 8. 6.; L. 16. 1.

Omluvný = omluvený. Abyšte mne v tom
u sebe o-nou měly; Že mne ráčíte o-nou míti.
Kat. z Žer. I. 28., 39., 59. — O. = ochotný,
affabilis. O. zpovědlník. 1416. List. fil. 1894.
228.

Omlý, vz Omätý (3. dod.)

Omlywe. Ne omlywe, ale jsa zdráv a przi
dobrém rozuma dal siem gym tu odmrth.
1465. Dml. List. 3. Vidimus jičínský píše: ne-
omlywe; pamětní kniha Fučíkova: ne omluvu;
obnovení výsad krasenských císařovnou Ma-
rií Teresií má: neomilnie. Ib.

Omnouti. Čižmy ho omínajú (hnětou). Phľd.
1892. 589. Ale ho omínalo čosi (hnětlo, rmou-
tilo). Ib. 1894. 205. — se nač. Smrť omnula
se na orech (ohlédla se?). Ib. 1892. 647.

Omonoklovaný = monokl mající. Stč.
Kou. 29.

Omořiti co:měď atd. KP. VIII. 221.

Omráčený. Človek na duši o. Phľd. 1894.
328.

Omraz. K Šml. přidej: VIL bl.

Omrazkovitý. O. pěšinka, Světz. 1895.
218. a. Cf. Omrazek.

Omrknouti. Já sem na púšči omrkla, nox
me comprehendit, Otc. 90. b. Na pól ceste
omrkel (noc ho prikvačila). Phľd. XII. 57.

Omrvina, y, f. = drobek, Phľd. 1894. 132.
Je istá, že Mišov vzdor polárne sa na o-ny.
1b. 1892. 709.

Omrvinka, y, ť., zdrobnělé omrvina. O.
chleba = drobeček. Phl'd. XII. 362., Čes. 1. V.
176.

Omrzač, e, m. = náledí. Zábř. Brt, D. II.
356.

Omrzeti. O omyrzala jest jej dědina jeho,
et abominatus est hereditatem. Ž. wit. 105.
40. V Ž. klem.: i potupil jest, Čeho moc, to
omrzí. Kld. IV. 120.

Omrzlina, y, f. = zmrzlý dé,šť. Val. Brt.
D. II. 356.

Omrzlosť, i, f. = omrzelosť. Phľd. 1894.
432.

Omrzlý = omrzelý. Je o. Phľd. 1894. 440.

Omur, a, m., míst. jm. v Nitran. Phľd.
1892. 74.

Omurka, y, f., vz Okurka (3. dod.).

Omykati. Keď omkne (otlačí) čižma nohu.
Mor. Mtc, 1894. 334. Dzesi si to omkél (odřel,
ohnětl. Phľd. XII. 697.