.257

Opatkyně. Cel. Pr. m. II. 950., 1021.

Opatová, é, f., míst. jm. v Komárnsku.
Phľd. 1892. 99., 153.

Opatovati. Sal. Louň. 5.

Opatovce, míst. jm. v Tekovsku. Phľd.
1892. 153.

Opatřiti = spatřiti. Aby opatře běžal pryč.
Chč. m. s. 29. O. obraz; Toho boha tváří
v tvář opatříš. Alx. Nách. k. XVI., II. Když j
ji císař o-třil. GR, Nov. 148. 3.

Opatrnosť. O-sti ještě nikdo nelitoval. Šml.
VIL 163. O. jsou kameny, přes které se ni-
kam nedojde. Světz. 1895. 512. a.

Opatrný, opaterou. Cf. Gb. H. ml. I. 1G4.

Opatůvka, y, f. = louka v Stříteži u Tře-
bíče. CMr. V. 239.

Opava, y, f. = zaječí řepka, brassica nap.,
Brt. I). II. 500., zaječí řepa, pupava, řepica,
carlina acaulis, rostl. Ib. 501.

Opažení, tabulatum, Tafelwerk. Bibl. Dob.
Dur. 286.

Opažovač, o, m., Beschaler, m. Sterz. I.
457. a.

Opeček, čku, m. = opečená švestka, bram-
bora, Ktk. 77. Cf. Opečka.

Opeka. Aby vzaly (úřady) majetok do svo-
jej o-ky. Phľd. 1893. 728.

Opekance. K Vck. přidej: Val. I. 18.

Opěknéti (opekneť). Phľd. 1892. 48., 93.,
198., 531. a j.

Opěkniti co čím. O-nil jej (chrám) ko-
žemi rozličných barev. Chč. S. 35. O-niv ji
Kristem. Ib. 273.

Opelirovati z operieren. List, fil. 1893.
467.

Opendiť koho = ošiditi. Laš. Brt. D. II.
356.

Opera. Ty o-ro operovitá = troubo! Laš.
Brt, D. II. 517.

Operkulit, druh plžokamů, Operculit.
Sterz. II. 469.

Opeřovač, e, m., Ausschaler, m. Sterz. I.
348.

Operovitý. Vz Opera (3. dod.).

Opeslailt, a, m. = kdo pořád nalézá, aby
něco dostal. Záp. Mor. Brt. D. II. 356.

Opeslice, e, f. Ta o. (nadávka). Světz.

1893. 54. b. Cf. Opeslík.

Opěšełý. O. křídla = svěšená. Han. Brt.
I). 11. 356.

Opěšky = prosné šupky. Litovel. Brt. I).
II. 357.

Opět. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107.

Opetlisko, a, n. = nepořádná ženština.
Záp. Mor. Brt, D. II. 357.

Opětovanina, y, f. O. jiných soustav. Am.
Orb. 102.

Opěty. Pročež o. svou žádost obnovuji. 1613.
Kutn. šk. 140.

Opice. Častá o., prázdná truhlice. Nov. Př.
144.

Opicháč. Moc o-čóv a málo bráčóv. Čes.
1. V. 159.

Opilec. O-lci se vypovídají ze Žitné přes
Bumbalku do Pivovan. NZ. III. 229. — O.,
lolium tumulentum, rostl. Phľd. XII. 317.

Opilý. O-mu sám Boh s cesty vyhne. Phľd.

1894. 196. O. jako štěně. Nov. Př. 598. Cf.
Ten ji má, až ho po zemi válí. Nov. Př. 598.

O. zavadí střízlivý odsadí (si trest). Ces. 1.
V. 26.

Opinista, y, m. = domnívač. Arch. XIV.
356.

Opis = popis. O-sov prírody je u neho
málo. Phľd. 1896. 256.

Opit = opět. Jaká nám o. od ní supplikací
dodána. jest. L. posíl. I. 34.

Opiti. Opil se na víně. Dšk. Jihč. I. 21.

Opity = opit, opět. Jaké nám psaní o. pan
Jan z Vrbna činí. L. posíl. I. 11., 12., 41.
(r. 1568.).

Opium, z řec. onng = šťáva. Čern. Př. 60.

Oplach, u, m., Abwäsche beim Kehrherd.
Sterz. I. 76.

Oplachovadlo, a, n., Ausschwenkmaschine,
f. Sterz. 1. 354.

Oplátka. Voplátka chodí plačky dom
(půjčováním se vše poškodí). Mor. NZ. V. 541.

Oplatllice = forma na oplatky. U Hořic.
NZ. IV. 442.

Opleči. Také: oplecka, oblečka, roblečka.
Cf. Opléčko (3. dod.).

Opléčko, a_; n. = hořejší čásť rubáše, po-
sud na Mor.; tam oplecko, oplečí, opleček
(v XVI. stol.) = prsník a rovná se rukávcům
ženským. Wtr. Krj. I. 93. Také: oplétačka
(Záhoří), podsádka n. podnáramek (Příbor),
stonek n. stánek (Místecko). Brt. I). II. 463.
Cf. Oplečí (i dod.).

Oplecní košile. Wtr. Krj. I. 499. Vz Opleči.

Oplechavěti = oplechatěti. Mtc. XVIII.
213.

Oplentat se domom = šukati. Phľd. 1895.
150.

Oplesněti někde = dlouho pobyti. Phľd.
1894. 434.

Oplésti co čím: plotem. Ev. olom. Matth.
21. 33.

Opletací stroj = opletadlo (kterým se něco
opletá). KP. VIII. 128.

Oplétačka = vyšívaná a pevně utažená
část šatu, jímžto zakrývá se prázdné místo
mezi krátkými rukávci a sukní. Nosí je ženské
na Záhorsku. Našinec 1893. č. 86. Cf. Opľéčko
(3. dod.).

Opleti koho čím. Oplel ho palicou =
udeřil; obral ho ve hře, v koupi. Phľd. 1894.
373.

Opletka, y, f., polygonum convolutum, rostl.
Brt. D. II. 506.

Opletník, u, m., rostl., vz Sladec (3. dod.).

Oplchavosť. Háj. Herb. 105., 67. b.

Oplchavý. O. místo. Háj. Herb. 163. b.

Oplížiti se. Kolem vsi se o-žím. Kolc. 77.

Oplodniti. Jenž naší matky lůno o-nil.
Vrch. Rol. XXXVI. 236. — Mus. 1894. 559.

Oploštělý = zploštělý. O. pahýl glikomu.
Schb. Nád. 47.

Oploštění. O. bulbu očního. Schb. Nád. 47.

Oploták, u, m. = kužílek při plotu ku-
želny postavený, jinde sedlák n. baba. N. Mě-
sto. Brt. D. II. 357.

Oplotek, tku, m., vz Přístodůlek (3. dod.),
Páreň (3. dod.).

Oplzlý. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 78.

Opoka. O pův. cf. Gb. II. ml. 1. 83.

Opolčenec, nce, m. = domobranec. Phľd.
1893. 573. Vz násl.