258

Opolčenie, n. = domobrana, bulhar. Phľd.
1893. 573.

Opole, n. = sousedstvo, čásť (okres) župy.
Vz Pras. Těš. 29.

Opomenouti, ve smyslu opominouti chybně.
Gb. H. ml. I.
Opona. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

Opoňka, y, f., rostl., vz Vopenec (3. dod.).

Opornice, e, f. = oporná kolejnice, An-
schlagschiene. Sterz. I. 200.

Oportášit = ošiditi, obelstíti. Laš. Brt. D.
II. 357. Cf. Portáš.

Opouzdřený; -en, a, o. O. abscess. Hlav. 5.

Opouzdřiti. O-ní druzočkovaných. Hlav. 8.

Opovázati se. 3000 tol. zaplatiti se o-li
(zavázali). 1675. L. posíl. L 72.

Opovrhnouti co. Pakli byste naše slušné
poddáváme o-hli. Arch. XI. 405.

Opozditi s inft. Ale o-li přijíti, neglexere.
Ev. seit. 38. Mat. 22. 5.

Opportunita je planou (špatnou) zárukou.
Phľd. XII. 388.

Opřádaci stroj = opřádadlo. KP. VIII. 128.

Opřáhnouti co na koho: meče. Pass.
626. Stran tvarů cf. Gb. H. ml. I. 107.

Oprašovák, u, m., Abstäuber, m. Jeř.

Oprať. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 38.

Oprati. Opierať známé = pomlourati. Phľd.
1896. 291.

Oprava = správa, vláda, moc. Že již veš
svět jmám v svéj o-vě. AlxV. 1000.

Opravářský. O. směr. Nár. list. 1896. č.99.

Opravce, podle Panoše. Gb. Km.-a.28.nn.

Oprávka. Dar za o-ku dobytka (uzdra-
vení). NZ. IV. 290.

Oprliti = spáliti. Kopřivv ho o-ly. Nár.
list. 1896. č. 48. odp. feuill.

Opršanec, nce, m. Prezýval ho o-ncom.
Phľd. XII. 197.

Opryskyi'iti, resinieren. Sterz. II. 686.

Optati se CO = doptati se čeho. Optal
jsem kuoň mladý ve čtvrtém létě. Arch. XIV.
64.

Optický. O. sklo. Mrš. 76., 100., 106. a j.

Optofonie, e, f., řec. Vz KP. VIII. 378.

Optografonie, e, f. Vz KP. VIII. 378.

Opúch, u, m., rostl., vz Vodní růža (3. dod.).

Opucheľ. O. na nohe, jak se na Slov. hojí.
Vz Phľd. XII. 566.

Opuchlina (oedem). Hojení jí na Mor. Vz
Mtc. 1894. 331.

Opuchlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.
O. jak papuč. Mor. NZ. VI. 84.

Opuka. O-ky (potrae, kameny) z oblakuov
padaly sú. Alx. Nách. k. V.

Opulentný z lat. O. hostina (skvostná).
Phľd. 1895. 686.

Opust, u, m. Pred žlebami pre odrážku
je úpust, v Turci upust. Phľd. XL 766.

Opustěti. Všeliké království v sobě dělené
opustí. Ev. víd. 56. Luc. 11. 17. (Mnč.).

Opustilý = opuštěný, desolatus. Otec o.
1418. List. fil. 1895. 441.

2. Opustiti. Aby všeho jako kobylka slep-
tala a opustila (zpustošila). Chč. S. 127.

Opuštěný = spuštěni). Měl o-nú bradu
(dlouhý vous) a černý klobouk. Arch. XII.
442.

-ora, příp. jm. osob.: Levora. Kbrl. Sp. 12.

Oračina. Bieda do dediny prielohami chodí |

a na o-ne majetnost sa plodí. Phľd. 1894.
684.

Oráčiti. Tak ho o-čil, že ... Phľd. XII. 697.
Jak se mu oráči vstáti (zráčí). Nár. list. 1896.
č. 254. feuill.

Orandaný = otrhaný. Myjava. Phľd. 1895.
446.

Orandať sa = otrhať se. Myjava. Phľd.
1895. 446.

Oraniště, ě, n. Světz. 1894. 226. b.

Orati. Orá, jako když kanec štije (křivě).
ČT. Tkč. Cf. Choď voľe, kady choď, všady
zem Páně. Mor. Ces. 1. V. 421.

Orava. Phľd. XII. 72., 74., 725.

Oraziti. Pec aspoň v zimě mrazivý vzduch
(v komoře) oráží. Chod. NZ. III. 393.

Orčvan, a, m., hora v Turci. Phľd. 1892.
74., 427.

Ordějovský. O. sopka na Mor. Mtc. 1895.
110.

Ordeka, y, f., z Rohrdecke. Laš. O. z de-
sek = strop. Brt. D. II. 511. b.

Ordinario, a, n. = daň pozemková či
gruntovní. Vz NZ. III. 217.

Ordov, u, m. = sud. IJ Sielnice na Slov.
Phľd. 1893. 304.

Ordza, y, f. = rdza. U Vel. Revúce. Phľd.
1893. 374.

Ordzovany, míst. jm. ve Spiši. Phľd. XII.
177.

Ořech. Věštění z ořechů. Vz Phľd. 1894.

714. Taková řeč jest o. bez jádra; To jsou

pro mne prázdné oříšky (špatná útěcha). Šml.I.

83., VII. 188. Ten tomu dal, Jako žába

j ořechu. Us. Hledík. — Hádania: Čtyre bratři

v jedné bečulence k sobě dojíť nemožú (ořech).

Brušp. Hledíková.

Ořechál, a, m., pták. Vz Ořešník (3. dod.).
Ořechůvka, y, f., polyporus umbella, rostl.
(roste na pni ořechovém), houba. Brt. D. II.
512.

-orek, příp. jm. osob.: Pavlorek. Vz Kbrl.
Sp. 12.

Orel = orloj, zastr. Slov. orel a orol. Gb.
H. ml. I. 59.

Ořešák, a, m., pták, vz Ořešník (3. dod.).

Ořeší, n., lathyrus tuberosus, rostl. Brt.
D. II. 504. — O., vz Vraní oko (3. dod.).

Orešiany, obec na Slov. Phľd. 1895. 88.

Ořešník, a, m., pták; na Hané: ořechál,
ořešák. Mtc, 1893. 302.

Organogenní. O. hornina (původu orga-
nického). Ott. XL 612.

Organy = varhany. 1621. Věst. opav. 1893.

22.

Oriešik, a, m. = králík (pták), troglodytes
parvulus. Phľd. XII. 560. Cf. Oříšek.

Oříkať = hořékať, hořekovati. Brt. D. I. 88.

Oříšek. O. = kozí brada, houba. ČT.
Tkč. — O. z kýty — výřizek, fricandeau. Ott.
IX. 694.

Orkaf, u, m. = střižné zboží, z Warkauf.
1658. Mtc. 1896. 130. — Brt. D. II. 517.

Orliján, u, m. = orleán. U Císařova. NZ.
VI. 76.

Orlík (mince). Arch. XIV. 203.

Ormánka (hora manca) = opakovací ho
dina nedělní. Brt. D. II. 517. Cf. násl.

Ormankář, e, m. = žák ze školy vyšlý, -