259

ale chodící ještě na opakovací hodinu nedělní.
Brt. D. II. 517., 458.

Ormcajk (orinczayg), u, m., z Armzeug.
Arch. XIII. 217. Vz násl.

Ormcát, u, m. Vzal tři o-ty, nákolenky
atd. Arch. XIII. 407. Vz předcház.

Ormesin, u, m. = hedvábná látka, od per-
ského ostrovu Ormusa. Wtr. Krj. I. 112 , 336.

Ormezin, vz předcház. Ormesin.

Ormis Samuel, slov. spis. Phľd. 1895. 354.

Ormpantový. O. pás (aurumpantum) =
drobného, brněného, pancířového díla (vypadal
tedy jako pletivo na košili brněné). Wtr. Krj.
I. 51..

Orodovati m. orudovati. Gb. H. ml. I. 259.,
286., 287. Cf. Stejnění. O., strč. orudovati, hat
mit dem lat. orare nichts zu schaffen. Von-
drak's Spuren der altkirchenslav. Evangelien-
Übersetzung in der altböhm. Literatur. 1893. 7.

Orol, vz předcház. Orel. — O., vrch v Hontě.
Phľd. XII. 336.

Orovnica, e, f., dvůr v Tekove. Phľd. XII.
336.

Orsej, ficaria, rostl. Cf. Ott. IX. 163.

-orský, příp.: chotěborský. Gb. H. ml. I.
335.

Oršava, y, f., míst. jm. v Hranici na Slov.
Phľd. XII. 177.

Oršavce, ves v Šariši na Slov. Phľd. XII.
.177.

Ortel, z stněm. urtel, Urtheil. Gb. H. ml.
I. 264.

Orthoamidofenylmethan, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 16.

Orthodiamin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 16.

Orthogonalní geodetické souřadnice. Vz
Vstnk. III. 381.

Ortholátka, y, f., v lučbě. Vstnk. III. 327.

Orthonitranilin, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 327., IV. 11.

Orthotoluidokyselina, y, f., Vstnk. III. 5.

Ortute, ves na Zvolensku, kopali tam rtuť.
Vz Phľd. XII. 177., Ortúty, Ortuť (dod.).

Orubaňka, z řec. lat. orobanche. Čerň. Př.
56.

Orubník, u, m. = hlavník, porubník,
Stemmkopfhobel, m., hoblík. Ott. XL 420. b.

Orudí. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

Orudovati. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 47. Cf. Orodovati (3. dod.).

Orumovati punč = rumu do něho naliti.
NZ. IV. 446.

Oruží, n. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

Orůžiti něco = růžemi obložiti. Us.

Oružnatý. O. mechovky, chilostomata. Ott.
VIII. 745. b., IX. 326.

Os, osa, axis. O pův. slova cf. Gb. H. ml.

1. 22., 311., 31. O strč. sklonění cf. Gb. Km.
-i. 44.

2. Osadní = osadník. O. kostela Matky
boží. Arch. XIII. 317.

Osahati. Až osáhnu množství věncích. Chč.
S. 10.

Osáchnouti = osáhnouti. Tu o. musíme.
Kat. z Zer. I. 250.

Osamotič, e, m. O. v stroji elektrickém.
KP. VIII. 97.

Osazon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 9., 10.

Osedlání. O. v stavitelství. Vz Ott. VIII.

2. a.

Osedlati ve smysle osidlati omylem m.
osidlati (od osidlo, toto od sedlo). Staré osi-
dlati zapomenuto a nové osedlati kladeno m.
něho. Gb. H. ml. I. 219.

Osekati. O-kal mi dva měšťany. Arch. XI.
179.

Osel, slov. osel a osol. Gb. II. ml. I. 59.
Huď voslu na loutnu, osel slyší teď, ale žád-
ného kochání z toho nemá. Rokyc. (Vlč. Lit.
192.). Bys vedl osla do Paříže, komoří z něho
nebude. Sterz. I. 1001. Leze z něho o. = še-
diví. Šml. II. 17. Bič sluší na koně, ohlav na
osla a prut na hřbet blázna. Nov. Př. 213. —
O. = mučící nástroj, 1—8 loket dlouhý, 5 lo-
ket vysoký, bráněný. Vz NZ. III. 510. nn. —
O. Krov na osla, Hängebalken. Chod. NZ.
IV. 207.

Oselka, vz Bramor (3. dod.). Vyšívání na
o-lku. Vz Vck. Val. I. 43.

Oseník, Osník, též Podílí, přítok Morávky.
Věst. opav. 1893. 11.

Oset, vz Ščrbák (3. dod.), rostl.

Osevadlo, a, n. Dšk. Jihč. I. 27.

Osičák, u, m., houba, vz Kozák (3. dod.).

Osičňák, Osičnák, u, m., houba, vz Ko-
zák (3. dod.).

Osidľí, n. = sídlo. Přer. Brt. D. II. 357.

Osidlo = provaz. Jidáš osidlem se oběsil.
1482. Mus. 1894. 87.

Osihotenie, n. = osamocení. Úplné o. Ra-
kúska. Phľd. XII. 329.

Osihotěnosť = osamelosť, osamocenost.
Maloměstská o. Phľd. 1893. 491.

Osihotený = osamocený. Rakúsko ostalo
o-né. Slov. Phľd. XII. 385.

Osihotiti. On o-til sa tu s ňou. Phľd. 1895.
401.

Osim = osm. Šb. D. 82., Sš. P. 341.

Osinatý. O. ústa. Phľd. 1894. 202.

Osinečumná, é, f., trať u Pazderné na
Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

Osíplý. O. hlas. Světz. 1894. 195.

Osívati koho = pomlouvati. Val. Brt. D.
II. 357.

Oskákati. Tak ho sekal, až s něho všecko
oděnie o-lo. Štilf. 199.

Oskobiti = skrbliti, šetřiti. Vck. Poh. 133.,
Vck. Val. I. 48., Brt. D. II. 157.

Oskobrh, hora. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 403.

Oskominka, y, f. = odrobinka. Brt. D.
II. 357.

Oskový m. voskový. Lobk. 35.

Osľa, vz Bramor (3. dod.; brousek).

Oslabiti = uvolniti, laxare. Oslabtež síti
vaše na lov. Ev. seit. 29. Luc. 5. 4. (Mnč.).

Osladčiti co komu. Arch. XIV. 343.,
348.

Oslár, a, m., obec v Honte. Phľd. XII. 336.

Oslavený. Každý o-ný deň mosí íci do
krčmy (deň jak deň). Phľd. XII. 697.

Oslavný. Hus. L. 13.

Oslep, blindlings. Taká vec nemôže sa len
tak na oslep trúsiť medzi svet (na slepo, bez
důvodů); Kóň obrátil sa v letku, ale tak strmo,
ako sa hovorí, oslep. Phľd. 1892. 594., 1893.
102.

Oslepitelne. Riečka o. ligotajúc sa na
slnci. Phľd. 1893. 281.

Osličný = osličí. Bibl. Math. 18. 6.