261

Ostratice Vol., ves v Trenčan. Phľd. 1894.
61.

Ostrava, y, f. = sítí, scirpus, rostl. Brt.
I). II. 507.

Ostředek = místo, prostora mezi dvěma
kolejemi. Us. Quis.

Ostřeš (Podluží), ryba, vz Ševcovina (3.
dod.).

Ostrev. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 63.
Ostrevem také dva nebo více úlů od zadu
spojovali a zavírali. 1591. Dml. List. 27.

Ostřeženie. O. hriechov, fuga nequitiae.
1416. List. fil. 1894. 225.

Ostříž. Vz Krahulec (3. dod.), Poštolka
(3. dod.), Stříž (3. dod.).

Ostŕkati. Ostŕka ma v nohy = pichá ma.
Z Lokce u Orav. Phľd. 1895. 443.

Ostrnka, y, f., vz Stonek (3. dod.).

Ostrobarvý. O. kukla. Ml. Hüb. 447.
Ostrohrotý. O. oštěp. Mtc. XVIII. 236.

Ostrohvězdý. O-dé či sněžinkové pořadí
(v hlatenství). Am. Orb. 89.

Ostromyslnosť, i, f. Puch. — Zl. Jg. 97.

Ostropes, lapium Veneris. 1440. List. fil.
1893. 395.

Ostroumno. Doložil o. Phľd. 1894. 16.

Ostroumný. Phľd. 1894. 730.

Ostrov. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 75.
O., porticus. Ev. víd. 49. J. 5. 2. (Překladatel
četl asi chybné porticus m. portus. Dob. Dur.
372.)

Ostrovský. O. pásmo. Mus. 1894. 525.

Ostrož. Tam hrad čněl na o-ži tak vysoké
a skalné. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 55.
Ostrožina = ústí (řeky), Werder, Werde.
Čern. Př. 35.

Ostrožka, y, f. Vyšívání na o-ku. Vz NZ.
IV. 222.

Ostrožník. Čel. Pr. m. I. 774., 97.

Ostruha ryt. v XV. a XVI. stol. Cf. Wtr.
Krj. I. 461., 601.

Ostrúhaný. Ani o. vlas by sa mu nevme-
stil. Phľd. 1894. 315.

Ostružina, ostružlina = malinník ojíněný,
rubus caesius. Phľd. XII. 420. Jak se máte?
Ako o stružlina, oběma konci v zemi. Phľd.
XII. 420.

Ostružka, y, f., rostl., vz Stračí nožka
(3. dod.).

Ostrya. XV. stol. Mus. 1893. 435.

Ostrý = trať u Malenovic ve Frýdecku.
Věst. opav. 1893. 11. — O. Hora u vsi Li-
deča u Vsetína, Vz NZ. IV. 272. — O., hora
v Šumavě, lid ji nazývá: Prsy matky boží
(skládat se ze dvou špicí půl hodiny od sebe
vzdálených). Šml. I. 22.

Ostuda. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.

Ostýchavec, vce, m. Světz. 1894. 84. c.

Ostýchavý k čemu. Cudná je a k cizím
o-vá. Vrch. Rol. XLU. 202.

Osud. O. má splašené koně, neobrátíš jich.
Šml. VIII. 25.

Osudek, dku, m., sententia. Počiješ o. náš
nad sebú vydaný. 1487. Krok 1895. 46.

Osudí. Vyberú .. . dobré v o. Matth. 13.
48. V praž. biblí: Vybrali dobré v nádoby
své. Osudí i jinde. Cf. Vondrálk´s Spuren. 15.

Osuhle. Ó. odpovídati. Mill. 39. b.

Osuch = koláč z chlebového těsta (uh.);
nemazaná placka (Jicko). Brt. D. II. 479. O.

= jídlo pečené z lepší mouky a kobzolí. Slez
NZ. IV. 498.

Osuknouti se na koho = osopiti se.
Arch. XIII. 219. Vz Osukovati.

Osůvka, y, f. (Osový), potok u Bruzovky
ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

Osvětář, e, m. Nár. list, 1894. č. 200. 1.

Osvětitel, e, m. 1398. List. fil. 1894. 110.

Osvícenský. O. názor. Vlč. Bás. 73.

Osvitnouti. Kde zamrkol, tam osvitol (kde
ho večer zastihlo, tam ho ráno našlo). Phľd.

1894. 314.

Osvoboditi koho čeho. Své lidi za to
(tím) smrti (= od smrti) o-dí. Vrch. Rol.
XVII.—XXII. 135.

Osyka. Zachvěla se jako list na o-ce. Šml.
VIII. 151.

Osykovice. V O-cích = paseka na Vy-
zovsku. MzO. 1890. 127.

Osypánie = zesnutí, smrť (strč.). Gb. II.
ml. I. 76.

Osypanina = osýpka po vetší části těla.
Brt. D. II. 489. Cf. Vržanica (3. dod.).

Osypati koho čím. Nebo Antikrist kaž-
dého svatého ospe takú svátostí a mocí. ..
Cbč, S. 330.

Osýpky. Cf. Phľd. XII. 723.

-oš, příp. jm. osob.: Bedroš, Janoš. Kbrl.
Sp. 12. Dluhoš, Strakoš, Drahoš. Kbrl. Dmžl.
14.

Ošaľ, šiaľ = zdávrať. Zátur. Má o. (šiaľ)
v hlave. — Kone a rožný statok mávajú šiale
(pl.) = zatvrdlinu na nohách, kone nad ven-
com, rožný statok nad raticiami. Phľd. 1894.
491.

Ošarpať = oklestiti a p. Strom o. Phľd.
XII. 547. Hniezdočko, chalupu o. = otlouci,
porouchati. Ib. 163.

Ošatkovaný = kosinoví). O. vôz. Phľd.

1895. 706.

Ošátkovati koně = při svatbě šátky je
o/dobiti. Phľd. 1895. 658.

Ošatkovatý. O. klobouk (jako ošatka).
Světz. 1895. 565. a.

Oščádati, vz Poščiediti (3. dod.).

Oščahlisko, a, u. = suchý konec ulomené
větve. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 161. odp.
feuill.

Oščubrat, vz Očubrat (3. dod.).

Ošebelit = ošiditi. Dšk. Jihč. I. 25.

Ošefránit = ošafránit. U Císařova. NZ.
VI. 74.

-ošek, příp. jmen osob.: Černošek. Kbrl.
Dmžl. 14.

Ošeľka, y, f. = ocielka. Phľd. 1894. 307.

Ošemeť. V omylné o-ti; Jakús o-tí a lstí
jdou v tom. Chč. S. 289., 33.

Ošemrati co komu. Phľd. XII. 165.

Ošiheľ, hle, f. = švihel, prut. Přer. Brt,
D. II. 358.

Ošinúť = udeřiti. — koho čím. Phľd.
XII. 560., NZ. III. 390.

-oska, příp.jm. osob.: Dlohoška, Kratoška,
Vz Kbrl. Dmžl. 14.

Oškéřať sa = vysmívati se šklebě se. Val.
Klob. Hloušek.

Oškloudlý = zastrašený. CT. Tkč.

Oskrd. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 62.

Oškváriť = oholiti. Aby se mu (holiči)
dal o. Phľd. 1896. 257.