262

Ošľahovať, vz Šibati (3. dod.).

Ošlejch, ošlých, z strhnem. Aschlauch. Gb.
H. ml. I. 139., 256., Čern. Př. 57.

Ošmejděný. Kabát o. v kancellářích. Světz.
1893. 38. b.

Ošmidlati = ostříhati. O. komu hlavu
(vlasy). Světz. 1894. 290. c.

Ošmourati = ušpiniti, usmoliťi, Když se
to (světlý oblek) o-lo. Světz. 1894. 290. c.

Ošraňkovat lúku. Štilf. 191.

1. Ošťara. Posádka byla by obyvatelstvu
ťarchou (obtíží) a robila by mu velkú o-ru.
Phl'd. 1894. 602. Máte teda s tím svadbiskem
ošťaru. Slov. Čes. 1. V. 159.

Oštarák, a, m. = četník. Ve šviháčině.
Brt, D. II. 521. Cf. Lepuška, Strnad (3. dod.).

Oštastniti koho. Phľd. 1894. 145.

Oštať sa. Čia hŕbka soli na štedrý večer
sa oští (zvlhne; pft. ošťala), ten do roka umre,
Phľd. 1894. 714.

Oštěp = krátké kopí, zvl. to, kterým se
házelo; O. s vidlicemi, s ušima (partisana).
Wtr. Krj. I. 276., 617.

Oštěra. Já mám s ním o-ru. Vck. Val. I.97.

Ošterný. O. nemoc = zimnice. Hojeuí jí
na Val. Vz Vck. Val. I. 129.

Oštrlíz, oštrlejz (slov., val.), obščiliř (han.),
vostrliz (Brn.) — oběrky, paberky. Brt. D. II.
350., 517. Z Ostrlese. Cf. Ostrlejze (VII. 137.).

Oštrlejzovati = paběrkovati. Vz Brt. D.
II. 517. a předcház.

Oštulhávať. Může byť ráda, že se kol
domu o-vá. D. St. I. 62.

Ošúchat škorně = očistiti. Phľd. 1895.113.

Ošuleť = ošáliti, U Císařova, NZ. VI. 74.

OŠUŠňati CO = nedbale udělati. U Žleb.
NZ. II. 695.

Ošvacnouť koho kopřivami = ošlehnouti.
Čas 1896. 90. příl.

Ot = otec. Pan Vilém, jeho ot vysoce uro-
zený. 1515. Seyk. Ruk. 21.

-ota, příp. osob. jm.: Mladota, Strachota,
Janota, Kbrl. Sp. 12.

Otáčedlo, a, n. Elektrické o. KP. VIII.
408., 421.

Otáčka = balení nohou slamou. Noha se
obalila vonucí a potom o-čkou; potom se obuly
boty. Vz Duf. 196. Cf. Obtačky (3. dod.).

Ótáhlice = sukně mužská úzká. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 134. Vz Otáhlý (násl.).

Otáhlý. O. suknice = dlouhá, Chč. Síť 157.
Suknice o. málo zadku kryje. Chč. S. 227.
O. kožíšek barchanem podšitý. 1572. Kutn.
šk. 15. Cf. Odtáhlý (3. dod.).

Otáleti. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI.
3. 4. Heft. 388.

Otaňky = otajky. Kotk. 114.

Otázka. O-ku činiti nač. Chč. m. s. 78.
Bez o-ky = jistě. Phľd. 1894. 550.

Otazník. Brab. 47.

Otázný. O. prst = dotčený, jmenovaný.
Phľd. 1894. 681. O. pôvod, fraglich. Ib. 1893.
496. Je velmi o-né, či by ... Ib. 1895. 524.

Oťaželý = otížený, těžký. O. hlávka (ka-
šky). Phľd. 1893. 129. Cf. Oťažalý.

Oťažený = otížený. Hlava o-ná snem, ná-
pojem. Phľd.1895. 582.

Oťažieť. Žena (na jeho zádech) vždy viac
oťažievala. Phľd. 1896. 258.

Otčenáš, čím viac detí, tým viac o-šov,

čím viac o-šov, tým viac chleba. Slov. Zátur.,
Phľd. XIV. 195. Srdce mateřské nezná jiného
o-še než štěstí dítěte. Šml. VII. 165. — O.,
cf. Tanec čes. (3. dod.), NZ. V. 497.

Otéestvo, a, n., meno po krstnom mene
otcovom, patronymicum. Phľd. 1894. 290.

Otčim, vitricus, kostelník, Kirchenvater .
(ve starším smysle). Věst, op. 1893. 48.

Otčisko, otisko, a, n. Vz Botka (3. dod.).

Otdatvy, pl., f. Brig. F. 140. Vz Oddatve.
Gb. H. ml. I. 234.

Otec. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 22. Pan otec -
= farář. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 590. Jaky
život taky čin, jaky otec taky syn, jaky ko-
min taky dym, jaky tata taky Franta, jaka
mama taka Hana. Slez. Nov. Př. 408. Jaký
oheň taký dým, jaký otec taký syn. Mor. Ib.

Otečestvý. O. meno = otcovské. Phľd.

1893. 668.

Otejniti = ohraditi, 1748. NZ. III. 406.
Ótěk = útěk. V Chromči na Mor. List. fil.

1894. 84.

Otěkať = utíkati. Týnec. Brt. D. II. 96.

Otep. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 18.

Otépky, vz Zavianky (3. dod.).

Otěr, u, m. = profit, zisk. Měł z toho do-
brý o. Zlín. Brt, D. II. 358.

Otěrky, pl., m. O. v mléce zavařené (strou-
hánek). Brt, D. II. 475. — O., vz Oklepiny
(3. dod.).

Otesávac. O. dříví (teslicí), Deichsler. Sterz.
I. 659.a.

Otěžeti = těžkým se státi, Velmi mu o-žea
(smrť). Phľd. 1894. 718.

Otiežiti v 2. dodatcích oprav v: otázati.
Slovesa otiežiti není. Lze položiti: Otiež, vz
Otázati.

Otíralka, y, f. O. u solivarnického črenu,
Abschlagwisch, m. Hr.

Otisko, a, n., vz Botka (3. dod.).

Otiskovací. O. válec v knihtiskařství. Nár.
list. 1894. č. 88. odp. lenili.

Otiskovatel. Mtc. 1896. 2.

Otíti (= utíii) u mor. Kruml. neznámo,
tam říkají: oseknót. V Radošově. Brt. D. II.
219.

Otížati, vz Stranovati (3. dod.).

-otka, příp. os. jmen: Jirotka. Kbrl. Sp. 12.

Otka, y, f., vz Botka (3. dod.).

Otlacisko = kuří oko Laš. Brt. D. II. 489.

Otlak. Hojení ho na Mor. Vz Mtc. 1894.
334.

Otloukačka, y, f. = žena, která ozna-
muje po vsi úmrtí a pohřby. ČT. Tkč.

Otmavěti. O-la step. Phľd. 1895. 647.

Otmíti. Obraťme, abychom se na moři ne-
otměli. Kld. IV, 28.

Otmrť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37.

Otnouti se. Kůň, když se otne, nepotáhne,
radše někam v stranu skočí. Bl. Gr. 298.

Otocník, heliotropium. Vz Oit. XI. 66.

Otomnosť, vz Odtomnosť (3. dod.).

Otomný, vz Odtomný (3. dod.).

Otop. Čel. Pr. m. II. 1053.

Otopený. O. mléko = zvařené. Kat. z Žer.
I. 94.

Otpadnouti, vz Odpadnouti.

Otpovec = odpověď. Ve Spiši. Phľd. 1893.
433.



	262

	Ošľahovať, vz Šibati (3. dod.). Ošlejch, ošlých, z strhnem. Aschlauch. Gb. H. ml. I. 139., 256., Čern. Př. 57. Ošmejděný. Kabát o. v kancellářích. Světz. 1893. 38. b. Ošmidlati = ostříhati. O. komu hlavu (vlasy). Světz. 1894. 290. c. Ošmourati = ušpiniti, usmoliťi, Když se to (světlý oblek) o-lo. Světz. 1894. 290. c. Ošraňkovat lúku. Štilf. 191. 1. Ošťara. Posádka byla by obyvatelstvu ťarchou (obtíží) a robila by mu velkú o-ru. Phl'd. 1894. 602. Máte teda s tím svadbiskem ošťaru. Slov. Čes. 1. V. 159. Oštarák, a, m. = četník. Ve šviháčině. Brt, D. II. 521. Cf. Lepuška, Strnad (3. dod.). Oštastniti koho. Phľd. 1894. 145. Oštať sa. Čia hŕbka soli na štedrý večer sa oští (zvlhne; pft. ošťala), ten do roka umre, Phľd. 1894. 714. Oštěp = krátké kopí, zvl. to, kterým se házelo; O. s vidlicemi, s ušima (partisana). Wtr. Krj. I. 276., 617. Oštěra. Já mám s ním o-ru. Vck. Val. I.97. Ošterný. O. nemoc = zimnice. Hojeuí jí na Val. Vz Vck. Val. I. 129. Oštrlíz, oštrlejz (slov., val.), obščiliř (han.), vostrliz (Brn.) — oběrky, paberky. Brt. D. II. 350., 517. Z Ostrlese. Cf. Ostrlejze (VII. 137.). Oštrlejzovati = paběrkovati. Vz Brt. D. II. 517. a předcház. Oštulhávať. Může byť ráda, že se kol domu o-vá. D. St. I. 62. Ošúchat škorně = očistiti. Phľd. 1895.113. Ošuleť = ošáliti, U Císařova, NZ. VI. 74. OŠUŠňati CO = nedbale udělati. U Žleb. NZ. II. 695. Ošvacnouť koho kopřivami = ošlehnouti. Čas 1896. 90. příl. Ot = otec. Pan Vilém, jeho ot vysoce uro- zený. 1515. Seyk. Ruk. 21. -ota, příp. osob. jm.: Mladota, Strachota, Janota, Kbrl. Sp. 12. Otáčedlo, a, n. Elektrické o. KP. VIII. 408., 421. Otáčka = balení nohou slamou. Noha se obalila vonucí a potom o-čkou; potom se obuly boty. Vz Duf. 196. Cf. Obtačky (3. dod.). Ótáhlice = sukně mužská úzká. XV. stol. Wtr. Krj. I. 134. Vz Otáhlý (násl.). Otáhlý. O. suknice = dlouhá, Chč. Síť 157. Suknice o. málo zadku kryje. Chč. S. 227. O. kožíšek barchanem podšitý. 1572. Kutn. šk. 15. Cf. Odtáhlý (3. dod.). Otáleti. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 388. Otaňky = otajky. Kotk. 114. Otázka. O-ku činiti nač. Chč. m. s. 78. Bez o-ky = jistě. Phľd. 1894. 550. Otazník. Brab. 47. Otázný. O. prst = dotčený, jmenovaný. Phľd. 1894. 681. O. pôvod, fraglich. Ib. 1893. 496. Je velmi o-né, či by ... Ib. 1895. 524. Oťaželý = otížený, těžký. O. hlávka (ka- šky). Phľd. 1893. 129. Cf. Oťažalý. Oťažený = otížený. Hlava o-ná snem, ná- pojem. Phľd.1895. 582. Oťažieť. Žena (na jeho zádech) vždy viac oťažievala. Phľd. 1896. 258. Otčenáš, čím viac detí, tým viac o-šov,	čím viac o-šov, tým viac chleba. Slov. Zátur., Phľd. XIV. 195. Srdce mateřské nezná jiného o-še než štěstí dítěte. Šml. VII. 165. — O., cf. Tanec čes. (3. dod.), NZ. V. 497. Otéestvo, a, n., meno po krstnom mene otcovom, patronymicum. Phľd. 1894. 290. Otčim, vitricus, kostelník, Kirchenvater . (ve starším smysle). Věst, op. 1893. 48. Otčisko, otisko, a, n. Vz Botka (3. dod.). Otdatvy, pl., f. Brig. F. 140. Vz Oddatve. Gb. H. ml. I. 234. Otec. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 22. Pan otec - = farář. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 590. Jaky život taky čin, jaky otec taky syn, jaky ko- min taky dym, jaky tata taky Franta, jaka mama taka Hana. Slez. Nov. Př. 408. Jaký oheň taký dým, jaký otec taký syn. Mor. Ib. Otečestvý. O. meno = otcovské. Phľd. 1893. 668. Otejniti = ohraditi, 1748. NZ. III. 406. Ótěk = útěk. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 84. Otěkať = utíkati. Týnec. Brt. D. II. 96. Otep. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 18. Otépky, vz Zavianky (3. dod.). Otěr, u, m. = profit, zisk. Měł z toho do- brý o. Zlín. Brt, D. II. 358. Otěrky, pl., m. O. v mléce zavařené (strou- hánek). Brt, D. II. 475. — O., vz Oklepiny (3. dod.). Otesávac. O. dříví (teslicí), Deichsler. Sterz. I. 659.a. Otěžeti = těžkým se státi, Velmi mu o-žea (smrť). Phľd. 1894. 718. Otiežiti v 2. dodatcích oprav v: otázati. Slovesa otiežiti není. Lze položiti: Otiež, vz Otázati. Otíralka, y, f. O. u solivarnického črenu, Abschlagwisch, m. Hr. Otisko, a, n., vz Botka (3. dod.). Otiskovací. O. válec v knihtiskařství. Nár. list. 1894. č. 88. odp. lenili. Otiskovatel. Mtc. 1896. 2. Otíti (= utíii) u mor. Kruml. neznámo, tam říkají: oseknót. V Radošově. Brt. D. II. 219. Otížati, vz Stranovati (3. dod.). -otka, příp. os. jmen: Jirotka. Kbrl. Sp. 12. Otka, y, f., vz Botka (3. dod.). Otlacisko = kuří oko Laš. Brt. D. II. 489. Otlak. Hojení ho na Mor. Vz Mtc. 1894. 334. Otloukačka, y, f. = žena, která ozna- muje po vsi úmrtí a pohřby. ČT. Tkč. Otmavěti. O-la step. Phľd. 1895. 647. Otmíti. Obraťme, abychom se na moři ne- otměli. Kld. IV, 28. Otmrť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37. Otnouti se. Kůň, když se otne, nepotáhne, radše někam v stranu skočí. Bl. Gr. 298. Otocník, heliotropium. Vz Oit. XI. 66. Otomnosť, vz Odtomnosť (3. dod.). Otomný, vz Odtomný (3. dod.). Otop. Čel. Pr. m. II. 1053. Otopený. O. mléko = zvařené. Kat. z Žer. I. 94. Otpadnouti, vz Odpadnouti. Otpovec = odpověď. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.