263

Otrap. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.,
79.

Otrapa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.,
79., 34.

Otrapný = strastný. Bylo o-né to jejich
živobytí. Zlín. Brt. D. II. 358.

Otřásti se z čeho: z prachu. Pror. 39.
b. — CO odkud. Já otřesu s sebe prach. Št.
Ř. 132. — se jak. Otřásl se jak mrcha pes,
když z vody vyleze. Mor. Nár. list. 1896. č.
174. odp. lenili.

Otrava. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

Otrávenina. Proti o-ně. Vz NZ. III. 526.

Otráviti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

Otrč, e, m., vz Ocas (3. dod.).

Otrčiti, vz Osrkati (3. dod.).

Otrepat'. Parobok otrepal dievku do pro-
stred do vody. Phľd. 1894. 201.

Otřesutý. O. obojek. 1464. Wtr. Krj. I.
171.

Otreščený. Cf. Otřeštěný. Chodzí ako o.
Phľd. XII. 560.

Otrezveť = vystřízlivěti. Phľd. 1896. 184.

Otrlý. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65.

Otrnkaný = trnkami (povidly) namazaný.
Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuill., č. 100. odp.
feuill.

Otročák, a, m., obec v Gemersku. Phľd.
XII. 336.

Otročina = otroctví. Čch. Otr. 29.

Otrok. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84.,
Cern. Př. 45. O., mercenarius i. e. servus. Ev.
víd. Joh. 10. 12.

Otrokář. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 164.

Otruba. Má o-by v hlave (hlupák). Slov.
Nov. Př. 567.

Otruchooctil, u, m., Alkarsin, m. Am.
Orb. 67.

Otrušičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Otrušinky. Slez. NZ. VI. 39.

Otrušivý. O. prvek (otravující). Am. Orb.
56.

Otstúpiti, vz Odstoupiti.

Ottagar. Háj. Herb. 235. a j.

Otto. Odvozeniny vz v Kotk. 28.

Otúmrť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37.

Otupa. Báli sme sa, prešly nás o-py. Slov.
Čes. 1. V. 175.

Otupno. Bylo by človeku samotnému o.
Phľd. 1894. 436. (589., 1893. 507.).

Otvírač proudu elektrického. KP. VIII. 270.

Otvrdně. O. Bohu čistotu slíbila (pevně).
Pass. 281.

Otyla, Otylka, y, f. = Otilie. Nár. list.
1894. č. 234. odp. feuill.

ou. Ou psávalo se: au (do r. 1849.), někdy
ow Vz Gb. H. ml. I. 251. Kdy se počíná ou
v XV. stol. Vz ib. 261 — Ou se mění. Vz
au (i 3. dod.). Je střídnicí za starší au a
starší dvojslabičné -o-u: Bouslav m. Bohuslav
atd. Vz ib. 255. Za ou bývá ú,uo: doufati —
dúfati, duoffati (Chč.). Vz ib. 264. — Cf. U
(3. dod.). — ou m. -ů (-ův): sousedou chlapec.
Brt. D. I. 52., Pastr. L. 55.

o-u staženo v ó, ú. Bóslav a Búslav z Bohu-
slav. Gb. H. ml. I. 565. Cf. předcház. ou.

Oubykat = bědovati (z ouve). U Svojanova.
NZ. V. 563.

-oud, příp. jm. os.: Celoud. Kbrl. Dmžl. 14.

Oudlý, vz Údlý.

Oudno. Polož k citatu: 25.

Ouch. O. nastojte! Arch. XIII. 328.

Oukladový. O. podešev (silná). Duf. 194.

Oulehlina, y, f. NZ. IV. 201.

Oulek, u, m. = choroba uleknutím způ-
sobená. Léčení o-ku, vz Duf. 24.

Oumara, oumárka = almara. Dšk. Jihč.
I. 6.

-ounek, příp. jmen os.: Hrdounek, Krhou-
nek. Kbrl. Dmžl. 14.

Ounos, u,m.= břímě na statku váznoucí;
z lat. onus. Čern. Př. 85.

Ounošt m. Unhošť. Gb. H. ml. I. 467.

Oupor, u, m. = trávník, ouhor, h v p.
Dšk. Jihč. I. 32.

Ouřek, řku, m. Jak housátka proti ouřku
opatrují. Na Zďársku. Vz Nár. list. 1894. č.
127. odp. feuill.

Ouřk oprav v: ouřek.

Ouško (ne ucho) = cípovitá vypuklina na
síních srdečních. Krok 1892. 369. Srdeční o.
leží podle levé strany plícnice a blíží se stěně
hrudní. Vstnk. III. 416. — O., vz Ušátko (3.
dod.; dláto). — O., vz Ryzec (3. dod.).

Ouškový. O. sklenice (s ouškem). Us.

Ouští, n., les v Poděbrad. NZ. III. 520.

Outěnka, y, f., v zámečn., Einsatzschrote,
f. Sterz. I. 771.

Outerý inepte m. outerek. Bl. Gr. 279.

Outkový. O. cívka. NZ. VI. 79.

Outravuňk, u, m. = potrava. Dšk. Jihč.

I. 12.

Ouvarek, rku, m. = vlhké pole, které se .
neoralo. Duf. 330.

Ouvoce m. ovoce. Žďár. Brt. D. II. 246.

-OV m. -ů, -ův (gt. pl.) na Slov. Vz Pastr.
L. 55. — Jm. místná v -ov. Vz Phľd. XII. 68.

-óv v gt. pl. m. -ových. Kdež příbuzných
králóv (= králových) nenie. Vz List. fil. 1895.
275.

Ova. Pop ova neučiní hlúpě. Levšt. 150.
a. List. fil. 1895. 125.

-ova-. Z ova se v odsouvá: pivoar. Zlin.
Brt. D. I. 12. — Místní jm. v -ova na Slov.
Vz Phľd. XII. 68.

Ovad. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI. 3.
4. Heft, 407. Prilipá sťa o. Phľd. XII. 671. —
O. = tanec. Tanečnice tančí na jednom místě,
při čemž sukně jí jsou jako křídla. Zbrt. Tan.
189.

Ovalerni = vejčitý, oblý. O. zákal oční.
Schb. Nád. 51.

Ovaliti koho čím. Má ho o. pravdou.
Phľd. XII. 674.

Oválník, a, m., oodes, brouk. O. černý,
štíhlý. Vz Klim. 70.—71.

Ovar, vz Zabíjačka (3. dod.).

Ovarialní = vaječníkový. O. cystom. Cas.
čes. lék. 1888. 52.

Ovarový. O. polévka = jitrnicová. Brt. D.

II. 479. Vz Obarovica, Ovarovica, Jalitnica,
Jelitný, Trdelnica, Bouřka, Bouřkový.

-ovati. Na Slov. místy -uvati: sťažuvať.
Pastr. L. 101.

Ovce. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 17.,
315. Je pitomý jako o. Nár. list. 1894. ě. 149.
odp. feuill. Léčení ovcí (pověrečné). Vz NZ.
III. 525. Podlá ta ovca, co svoje rúno nosic
nesce. Šariš. Phľd. 1895. 378. Bez jednej ovce



	263

	Otrap. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., 79. Otrapa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., 79., 34. Otrapný = strastný. Bylo o-né to jejich živobytí. Zlín. Brt. D. II. 358. Otřásti se z čeho: z prachu. Pror. 39. b. — CO odkud. Já otřesu s sebe prach. Št. Ř. 132. — se jak. Otřásl se jak mrcha pes, když z vody vyleze. Mor. Nár. list. 1896. č. 174. odp. lenili. Otrava. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Otrávenina. Proti o-ně. Vz NZ. III. 526. Otráviti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Otrč, e, m., vz Ocas (3. dod.). Otrčiti, vz Osrkati (3. dod.). Otrepat'. Parobok otrepal dievku do pro- stred do vody. Phľd. 1894. 201. Otřesutý. O. obojek. 1464. Wtr. Krj. I. 171. Otreščený. Cf. Otřeštěný. Chodzí ako o. Phľd. XII. 560. Otrezveť = vystřízlivěti. Phľd. 1896. 184. Otrlý. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65. Otrnkaný = trnkami (povidly) namazaný. Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuill., č. 100. odp. feuill. Otročák, a, m., obec v Gemersku. Phľd. XII. 336. Otročina = otroctví. Čch. Otr. 29. Otrok. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84., Cern. Př. 45. O., mercenarius i. e. servus. Ev. víd. Joh. 10. 12. Otrokář. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 164. Otruba. Má o-by v hlave (hlupák). Slov. Nov. Př. 567. Otruchooctil, u, m., Alkarsin, m. Am. Orb. 67. Otrušičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63. Otrušinky. Slez. NZ. VI. 39. Otrušivý. O. prvek (otravující). Am. Orb. 56. Otstúpiti, vz Odstoupiti. Ottagar. Háj. Herb. 235. a j. Otto. Odvozeniny vz v Kotk. 28. Otúmrť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37. Otupa. Báli sme sa, prešly nás o-py. Slov. Čes. 1. V. 175. Otupno. Bylo by človeku samotnému o. Phľd. 1894. 436. (589., 1893. 507.). Otvírač proudu elektrického. KP. VIII. 270. Otvrdně. O. Bohu čistotu slíbila (pevně). Pass. 281. Otyla, Otylka, y, f. = Otilie. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill. ou. Ou psávalo se: au (do r. 1849.), někdy ow Vz Gb. H. ml. I. 251. Kdy se počíná ou v XV. stol. Vz ib. 261 — Ou se mění. Vz au (i 3. dod.). Je střídnicí za starší au a starší dvojslabičné -o-u: Bouslav m. Bohuslav atd. Vz ib. 255. Za ou bývá ú,uo: doufati — dúfati, duoffati (Chč.). Vz ib. 264. — Cf. U (3. dod.). — ou m. -ů (-ův): sousedou chlapec. Brt. D. I. 52., Pastr. L. 55. o-u staženo v ó, ú. Bóslav a Búslav z Bohu- slav. Gb. H. ml. I. 565. Cf. předcház. ou. Oubykat = bědovati (z ouve). U Svojanova. NZ. V. 563. -oud, příp. jm. os.: Celoud. Kbrl. Dmžl. 14. Oudlý, vz Údlý.	Oudno. Polož k citatu: 25. Ouch. O. nastojte! Arch. XIII. 328. Oukladový. O. podešev (silná). Duf. 194. Oulehlina, y, f. NZ. IV. 201. Oulek, u, m. = choroba uleknutím způ- sobená. Léčení o-ku, vz Duf. 24. Oumara, oumárka = almara. Dšk. Jihč. I. 6. -ounek, příp. jmen os.: Hrdounek, Krhou- nek. Kbrl. Dmžl. 14. Ounos, u,m.= břímě na statku váznoucí; z lat. onus. Čern. Př. 85. Ounošt m. Unhošť. Gb. H. ml. I. 467. Oupor, u, m. = trávník, ouhor, h v p. Dšk. Jihč. I. 32. Ouřek, řku, m. Jak housátka proti ouřku opatrují. Na Zďársku. Vz Nár. list. 1894. č. 127. odp. feuill. Ouřk oprav v: ouřek. Ouško (ne ucho) = cípovitá vypuklina na síních srdečních. Krok 1892. 369. Srdeční o. leží podle levé strany plícnice a blíží se stěně hrudní. Vstnk. III. 416. — O., vz Ušátko (3. dod.; dláto). — O., vz Ryzec (3. dod.). Ouškový. O. sklenice (s ouškem). Us. Ouští, n., les v Poděbrad. NZ. III. 520. Outěnka, y, f., v zámečn., Einsatzschrote, f. Sterz. I. 771. Outerý inepte m. outerek. Bl. Gr. 279. Outkový. O. cívka. NZ. VI. 79. Outravuňk, u, m. = potrava. Dšk. Jihč. I. 12. Ouvarek, rku, m. = vlhké pole, které se . neoralo. Duf. 330. Ouvoce m. ovoce. Žďár. Brt. D. II. 246. -OV m. -ů, -ův (gt. pl.) na Slov. Vz Pastr. L. 55. — Jm. místná v -ov. Vz Phľd. XII. 68. -óv v gt. pl. m. -ových. Kdež příbuzných králóv (= králových) nenie. Vz List. fil. 1895. 275. Ova. Pop ova neučiní hlúpě. Levšt. 150. a. List. fil. 1895. 125. -ova-. Z ova se v odsouvá: pivoar. Zlin. Brt. D. I. 12. — Místní jm. v -ova na Slov. Vz Phľd. XII. 68. Ovad. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft, 407. Prilipá sťa o. Phľd. XII. 671. — O. = tanec. Tanečnice tančí na jednom místě, při čemž sukně jí jsou jako křídla. Zbrt. Tan. 189. Ovalerni = vejčitý, oblý. O. zákal oční. Schb. Nád. 51. Ovaliti koho čím. Má ho o. pravdou. Phľd. XII. 674. Oválník, a, m., oodes, brouk. O. černý, štíhlý. Vz Klim. 70.—71. Ovar, vz Zabíjačka (3. dod.). Ovarialní = vaječníkový. O. cystom. Cas. čes. lék. 1888. 52. Ovarový. O. polévka = jitrnicová. Brt. D. II. 479. Vz Obarovica, Ovarovica, Jalitnica, Jelitný, Trdelnica, Bouřka, Bouřkový. -ovati. Na Slov. místy -uvati: sťažuvať. Pastr. L. 101. Ovce. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 17., 315. Je pitomý jako o. Nár. list. 1894. ě. 149. odp. feuill. Léčení ovcí (pověrečné). Vz NZ. III. 525. Podlá ta ovca, co svoje rúno nosic nesce. Šariš. Phľd. 1895. 378. Bez jednej ovce