266

Pád. Pádem za stavením — hned za s. Le-
tovice. Brt. 1). II. 106. Pádem jako pták =
docela. Záp. Mor. Brt. D. II. 359.
Padací dům = na sboření. Arch. XIV. 237.
Padákový. P. ukazovatel elektr. Vz KP.
VIII. 280. nn.

Padalice, e, f. = tráva, z níž semeno vy-
padává.

Padati. I padl v tvář před jeho nohy. Ev.
víd. 102. Luc. 17. l6. (Mnč.).

Padělkování. Vz Padělkovati (dod.). P.
knížecích údělů. Pras. Těš. 5.
Padčrkovati = padělkovati. V Bolesl.
Čern. Př. 91.

Padesát m. patdesát. Gb. II. ml. I. 398.
Do p-ti jak tak, po p-ti kľap, kľap. Mor. Čes.
1. V. 421.

Padesátikvětový. P. šátek. Čes. 1. V. 239.

Padina, y, f. — sloven. mě. v Banátě. Phľd.
XII. 467.

Padláš = strop. V Hontě. Phľd. 1894.
311. — P. = půda. Mátoha ide najprv na p.
a len potom pride do izby; Vlkolak učupí sa
na p-ši za koch alebo za piecku. Phľd. 1895.
29., 31.

Padlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. T. 81.
Na padla rozpěchu tělo jejie. Modl. 178. b.
a j.

Padna, y, f. = panna. Gb. H. ml. I. 375.,
Brt. D. II. 232.

Padoł = důl v jizbě na kobzole prikrytý
dlážkovou deskou. Laš. Brt. D. II. 359.

Padoucí = netrvalý. P. žádost, život. Chč.
S. 96. — P. nemoc. Léčení jí. Vz Duf. 30.,
Padoucnice (i dod.).

Padoucnice. Hojení jí. Cf. Duf. 292., Zbrt.
Pov. 49., 50., Vck. Val. 1. 124. (val).

Padoucník, a, m. = padouch. Enns. 167. A.

Padruh. Číňan, mongolský p. obrazu bo-
žího. Nár. list. 1894. č. 10. ťeuill.

Paducina. Vz Vred (i v dod.), Mtc. 1894.
106.

Padúchův. Rota padúchova. Chč. S. 118.

Padula, y, m. = kluk s velikou hlavou.
Jevíčko. Brt. D. 11. 359.

Paedagog. P. je menší a nižší než prae-
ceptor, nebo ten ještě nedorostlé děti toliko
upravuje. Bl. Gr. 230.

Pagačina, y, f., vz Kúch (3. dod.).

Pagáčky, rostl., vz Tvarožníček (3. dod.).

Pagrament, u, m. = pergamen. Val. Brt.
D. U. 517.

Pahél, u, m., vz Pahýl (3. dod.).

Pahnoztky, rostl., vz Słúnečko (3. dod.).

Pahostník, a, m. = kdo z druhého žije,
Schmarotzer, m. Phľd. XII. 317.

Pahostný, vz předcház. Pahostník. Ib.

Pahraba. Vyberali zemiaky (pečené) z p-by
(na poli). Phľd. 1893. 153. (147.).

Pahrahka, y, f., vz Pahraba, P. uhlíkov.
Phľd. 1895. 26.

Pahýl, pahél, u, m. = neúrodné pole. Slavk.
Brt. D. II. 359.

1. Pacli = puch. P. mrtvol. M. Kalasová:
Princez. Maleina. 15.

3. Pach či parukáv (ženský) v XIV. a XV.
stol. (byl to cíp na loktech). Vz Wtr. Krj. L
45., 126., 200.

Pách, jm. kutnohorského potoku, z něm.
Bach. NZ. IV. 27., Gb. H. ml. I. 423.

Pachatel. Bl. Gr. 323. praví: inepta vox.
Páchati o čem = pracovati. Páše o to
= hřmotí. N. Město. Brt. D. II. 359.
Pachník, brouk. Cf. Klim. 26.

Pachole = část vozu pod fasuňkem. Cf.
Brt. D. II. 445.

Pacholek = čestný název svobodného chas- -
nika (Podluží); jinde — čeledín od tažného
dobytka. Brt. D. II. 458.

Pachosta, y, m. = silný chlap. N. Město.
Brt. D. II. 359.

Pachrh = pahrb. Pass. klem. 200. b.

Pajduš, e, m. = kdo má kolena k sobě.
Brt. D. II. 359.

Pajmatka m. paň-matka. Dšk. Jihč. I. 14.,
Mus. 1864. 52.

Pájovka, y, ť. = něj. ženský oděv. Chod.
Ces. 1. V. 238.

i Pajzák, u, na. = nůž. P. bráti (hra). Mor.
Vz NZ. III. 26.

Pak. Toto slovo jest na Val., Laš. a Slov.
neznámo. Brt. D. L 55.

Pakážský. Pakáž p-ská (velmi veliká pa-
káž). Dolnobeč. Brtch.

Pakli. Učiníš-li dobré, vezmeš odplatu,
pakli učiníš zlé, hřiech tvój bude. Chč. m. s.
III. 38.

Pakomír, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 28.

Pakoslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 28.

Pakostroj, vz Dotýkavý (3. dod.).

Pakoza. Vz Ott. X. 303.

Pala, Pála, y, m. = Pavel.

Palác, u (nyní -e), m. V. Kal. 159., 280.
a j.

Palač, e, m. = palič. Slov. Phľd. 1891. 661.

Paláček, čka, m., vz Pavel (3. dod.).

Palačka, y, f., rostl., vz Prlina (3. dod.).

Paladicitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Paladičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. (>3.

Palaeolithický. P. doba. Cf. NZ. III. 259.,
471.

Palaeozoický. P. zbytky zvířecí. Vstnk.
II. 576. P. skupina geologických útvarů. Vz
Ott. X. 20.

Palaestra, z střlat. balistra a to z řec.
ßciXXfiv házeti. Čern. Př. 78.

Palagraf m. paragraf. List. til. 1893. 466.

Paľagrám, a, m. = nezbeda, flamendr.
Val. Brt. 1). 11. 360.

Palahta, Palachta, y. f., míst. jm. na Slov.
Phľd. 1895. 157.

Palachar, pal´ašník, a, m. = rákosník
(pták). V Podluží. Mtc. XVIII. 244., Brt. D.
II. 496.

Palachovitý. P. rostliny. Am. Orb. 97.

Palánek, nka, m., vz násl. Pavel.

Palaprý m. paraplý, přesmyk. Brn. Brt.
D. II. 167.

Palas, a, m., vz násl. Pavel.

Palásek, ska, m., vz násl. Pavel.

Paľašník, a, m., salicaria turdoides, vz
předcház. Palachar.

Palat, a, m., vz násl. Pavel.

Palata, y, f. = hořejší čásť předku tkadl-
covského stavu. Brt. D. II. 455.

Pálavý. P. vřed. Duf. 26.

Palcát = biják, palice. Wtr. Krj. I. 279. -

Palcéř, z strhněm. balzer. Gb. H. ml. I.
423.