268

Panadlový. P. polévka = chlebová, fr. pa-
nado, vl. panada, od lat. panis, chléb. Čern.
Př. 61.

Paňák (Baňák?), les u Věclav ve Frý-
decku. Věst. op. 1893. 11.

Pánbožek, žka, m. Phľd. 1896. 260.
Pánbožkův. P-kova kravička = sluníčko.
Pustíš-li ji a ona letí nahoru, brzo umřeš.
Pustí-li ji děvče, vdá se v tu stranu, ve kte-
rou letí. Phľd. 1894. 713.

Pancierový. P. kabát. Vz Arch. XI. 313.

Pancíř v XV. a XVI. stol. Cf.. Wtr. Krj.

I. 601.

Pancata = hrušky. NZ. V. 586.

Pančeva, y, f., nějaké stavení. Phľd. 1893.
750.

Pandločka, y, f., pendeloque, brioletta,
u kamenů tvar úplně symmetrický podoby
kapky. Nár. list. 1895. č. 361. feuil.

Pandur od banderie, hotovosti horvátsko-
vojenské. Čern. Př. 84.

Pandurský. Dělá p-skou = hýří, hlomozí
(od hospodaření pandurů). Čern. Př. 84.

Panečnice, e, f. = panenice. Lehká p.
Wtr. St. nov. 34. a j.

Paneľ. Nech sa páči na p. Phľd. 1895. 648.

Panenka = jm. slepičí. Tkč. — P. lnu =
žemnička. 1748. NZ. III. 406. — P. panoška
= podlouhlý bochánek chleba i másla. Záp.
Mor. Brt. D. II. 479. — P--nky, rostl., vz Žabí
oči (8. dod.), Tulipán (3. dod.).

Panenský. P. střevíc v XVI. stol. = nízký
kordovanský mazaný. Wtr. Krj. I. 490.

Pánev, z střu. pfanne, střlat. panna a to
z lat. patina. Čern. Př. 72.

Pangrotiti = churavěti. Na Žd'ársku. Nár.
list. 1894. č. 128. odp. feuill.

Pangrotka, y, f. = čepice černá beránkem
lemovaná. Oestr. Mon. (Böhm.) 1. 41í). (Jrsk.).

Panchart, u, m. = hedvábné látka spatná.
Wtr. Kr j. 1. 366. j

Paní. Vzor strč. skloň, vz v Gb. Km. -a.
33. —- P. = jm. slepičí. CT. Tkč. j

Páni = patřící pánovi. Cť. List. til. 1895. j
324.

Panic. Bl. Gr. 179, praví, že toto slovo
vychází ze zvyku; nyní ho užíváme. Cf. Gb.

II. ml. I. 383.

Panichart, a, m. = panehart. .Brt. D. II.
517.

Panímámin. P. koláč či matčin chléb =
bochník chleba ze čtyř měřic (mírek?) pše-
ničné mouky, v něm jest všecko korení, hro-
zinky, je pečen na řešetě a přináší jej ne-
věstina matka do ženichova statku. Vykl. Svat,
117. |

Paní manda. Cf. Kotk. 52., kde doporu-
čuje psáti: panimanda.

Panímatka. Spíš se snese oheň s vodou
než p. (tchyně) s nevěstou. Mor. NZ. V. 544.

Panin, a, o. Panin syn (panina dcera). Dět.
Jež. 1. b. (Gb.).

Páninek, nka, m. Pro pana p-ka! Nár.
list. 1896. č. 149.

Panket = hostina po úvodě šestinedělky
kmotrám uchystaná. Chod. Ces. 1. V. 240.

Pankreas. Vz Vstnk. IV. 484. nn.

Panna. Staré panny vypovídají se z I)ě-
vína přes Staršov do Babic. NZ. III. 230. Pa-
dá-li drobný déšť a slunce při tom svítí, padá

na staré panny rez, na mladé krása. NZ. II.
613. Hra na mořskou pannu. Vz NZ. III. 27.
Pražské panny, kutenské koně a slanští mlá-
denci zřídka zač stojí. Nov. Př. 487.

Pannenky (m. panenky)= dřeň puškvorce.
Dšk. Jihč. I. 11.

Panofthalmie, e, f., řec. Chronická p.
Schb. Nád. 24.

Panofthalmitis, řec. = zánět oka po-
všechný. Schb. Nád. 47. a j.

Panoše. Vzor strč, skloň. Vz Gb. Km. -a, 27.

Panoška, y, f., vz Panenka (bochánek;
3. dod.).

Panování. To špatná cesta k p., zbraně
když vtisknouti chceš v protivníků dlaně. Vrch.
Rol. XVII.—XXII. 170.

Panpsychism-ns, u, m. = učení o Bohu
vědomím svým všechny bytosti obmykajícím.
Vstnk. II. 451.

Panský. P. nos = tenký. Na Žďársku. Nár.
list. 1894. č. 219. odp. feuill. P. láska visí ua
zaječom chvoste a kto si ju chceš zabezpečiť,
drž zajaca za uši. Phľd. XII. .312. — P. =
mého pána. P. dcera. Kat. z Žer. I. 208. Po-
něvadž sama za příčinou nemoci panské vě-
děti nemohu . . . Ib. 214. Jak jste z p. psaní
vyrozuměli. Ib. 156. Nic nepsaly, než v p.
psaní pozdravení mně vzkázaly; P. zdání
jest... Ib. 167., 172. — P. Mejto, poloha
u Poděbr. NZ. III. 520 — P. klíče = auri-
kule. Brušp. Hledíková.

Panstvo — 1. panství, 2. páni. Doklady
vz v Seyk. Ruk. 22 nn., Mus. 1896. 280.
Velke p., maly dvur. Slez. Nov. Př. 99. Cie-
sařovna se vším panstvem bieše ostala na
hradě. Kat. (Seyk. Ruk. 226.).

Panščák, u, m., houba, vz Modrák (3. dod.).

Panština = panská služba, robota. Bude
odbývať p-nu. Phľd. 1892. 612. (1891. 699.).

Panštiti. Phľd. 1895. 215.

Pant, vz Radík (3. dod.).

Pantáta. Také zedník vedle sedláka, řez-
ník, mlynář. Na Žďársku. Nár. list, 1894. č.
107. odp. feuill.

Pantazija, e, f. = fantasie. Val. Brt. D.
I. 63.

Pantelegraf, u, m. P. podává prý rych-
lostí elektrické jiskry i hlavní rysy podob.
Nár. list. 1894. č, 152. 3.

Pantl, u, m. = borta na dolejší části žen-
ské sukně v Domažl. Oestr. Mon. (Böhm.) I.
412. (Jrsk.).

Pantlicky, f. = lesní oves. Chod. NZ. IV.
319.

Pantlík. P. u košile. NZ. III. 402. Cf. ib.
IV. 417. nn.

Pantlovaný = opentlený. Kdyby byl celý
p. NZ. II. 594. b.

Pantnocha, y, f. = trepka, pantofel. XV.
stol. Wtr. Krj. 1. 35.

Pantofel. P-fle objevily se ku konci XV.
stol., z vl. pantafola. Wtr. Krj. I. 161. P. =
nízká obuv bez paty, ale také = svrchní obuv,
kterouž obouvali přes střevíce. Ib. 496. Hra
na p. (kartáč, váleček). Vz Duť. 99. — Pan-
toflíčky, rostl., vz Stračí nožka (3. dod.).

Pantok. Kaj nic něni, tam ani p-kom ně-
urubiš. Slez. Nov. Př. 179.

Panúti m. padnúti. Gb. H. ml. I. 410.

Papálek, lka, m., Papper, m. Sterz. II. 495.