Předchozí (267)  Strana:268  Další (269) |
|
|||
268
|
|||
|
|||
Panadlový. P. polévka = chlebová, fr. pa-
nado, vl. panada, od lat. panis, chléb. Čern. Př. 61. Paňák (Baňák?), les u Věclav ve Frý-
decku. Věst. op. 1893. 11. Pánbožek, žka, m. Phľd. 1896. 260.
Pánbožkův. P-kova kravička = sluníčko. Pustíš-li ji a ona letí nahoru, brzo umřeš. Pustí-li ji děvče, vdá se v tu stranu, ve kte- rou letí. Phľd. 1894. 713. Pancierový. P. kabát. Vz Arch. XI. 313.
Pancíř v XV. a XVI. stol. Cf.. Wtr. Krj.
I. 601.
Pancata = hrušky. NZ. V. 586.
Pančeva, y, f., nějaké stavení. Phľd. 1893.
750. Pandločka, y, f., pendeloque, brioletta,
u kamenů tvar úplně symmetrický podoby kapky. Nár. list. 1895. č. 361. feuil. Pandur od banderie, hotovosti horvátsko-
vojenské. Čern. Př. 84. Pandurský. Dělá p-skou = hýří, hlomozí
(od hospodaření pandurů). Čern. Př. 84. Panečnice, e, f. = panenice. Lehká p.
Wtr. St. nov. 34. a j. Paneľ. Nech sa páči na p. Phľd. 1895. 648.
Panenka = jm. slepičí. Tkč. — P. lnu =
žemnička. 1748. NZ. III. 406. — P. panoška = podlouhlý bochánek chleba i másla. Záp. Mor. Brt. D. II. 479. — P--nky, rostl., vz Žabí oči (8. dod.), Tulipán (3. dod.). Panenský. P. střevíc v XVI. stol. = nízký
kordovanský mazaný. Wtr. Krj. I. 490. Pánev, z střu. pfanne, střlat. panna a to
z lat. patina. Čern. Př. 72. Pangrotiti = churavěti. Na Žd'ársku. Nár.
list. 1894. č. 128. odp. feuill. Pangrotka, y, f. = čepice černá beránkem
lemovaná. Oestr. Mon. (Böhm.) 1. 41í). (Jrsk.). Panchart, u, m. = hedvábné látka spatná.
Wtr. Kr j. 1. 366. j Paní. Vzor strč. skloň, vz v Gb. Km. -a.
33. —- P. = jm. slepičí. CT. Tkč. j Páni = patřící pánovi. Cť. List. til. 1895. j
324. Panic. Bl. Gr. 179, praví, že toto slovo
vychází ze zvyku; nyní ho užíváme. Cf. Gb. II. ml. I. 383.
Panichart, a, m. = panehart. .Brt. D. II.
517. Panímámin. P. koláč či matčin chléb =
bochník chleba ze čtyř měřic (mírek?) pše- ničné mouky, v něm jest všecko korení, hro- zinky, je pečen na řešetě a přináší jej ne- věstina matka do ženichova statku. Vykl. Svat, 117. | Paní manda. Cf. Kotk. 52., kde doporu-
čuje psáti: panimanda. Panímatka. Spíš se snese oheň s vodou
než p. (tchyně) s nevěstou. Mor. NZ. V. 544. Panin, a, o. Panin syn (panina dcera). Dět.
Jež. 1. b. (Gb.). Páninek, nka, m. Pro pana p-ka! Nár.
list. 1896. č. 149. Panket = hostina po úvodě šestinedělky
kmotrám uchystaná. Chod. Ces. 1. V. 240. Pankreas. Vz Vstnk. IV. 484. nn.
Panna. Staré panny vypovídají se z I)ě-
vína přes Staršov do Babic. NZ. III. 230. Pa- dá-li drobný déšť a slunce při tom svítí, padá |
na staré panny rez, na mladé krása. NZ. II.
613. Hra na mořskou pannu. Vz NZ. III. 27. Pražské panny, kutenské koně a slanští mlá- denci zřídka zač stojí. Nov. Př. 487. Pannenky (m. panenky)= dřeň puškvorce.
Dšk. Jihč. I. 11. Panofthalmie, e, f., řec. Chronická p.
Schb. Nád. 24. Panofthalmitis, řec. = zánět oka po-
všechný. Schb. Nád. 47. a j. Panoše. Vzor strč, skloň. Vz Gb. Km. -a, 27.
Panoška, y, f., vz Panenka (bochánek;
3. dod.). Panování. To špatná cesta k p., zbraně
když vtisknouti chceš v protivníků dlaně. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 170. Panpsychism-ns, u, m. = učení o Bohu
vědomím svým všechny bytosti obmykajícím. Vstnk. II. 451. Panský. P. nos = tenký. Na Žďársku. Nár.
list. 1894. č. 219. odp. feuill. P. láska visí ua zaječom chvoste a kto si ju chceš zabezpečiť, drž zajaca za uši. Phľd. XII. .312. — P. = mého pána. P. dcera. Kat. z Žer. I. 208. Po- něvadž sama za příčinou nemoci panské vě- děti nemohu . . . Ib. 214. Jak jste z p. psaní vyrozuměli. Ib. 156. Nic nepsaly, než v p. psaní pozdravení mně vzkázaly; P. zdání jest... Ib. 167., 172. — P. Mejto, poloha u Poděbr. NZ. III. 520 — P. klíče = auri- kule. Brušp. Hledíková. Panstvo — 1. panství, 2. páni. Doklady
vz v Seyk. Ruk. 22 nn., Mus. 1896. 280. Velke p., maly dvur. Slez. Nov. Př. 99. Cie- sařovna se vším panstvem bieše ostala na hradě. Kat. (Seyk. Ruk. 226.). Panščák, u, m., houba, vz Modrák (3. dod.).
Panština = panská služba, robota. Bude
odbývať p-nu. Phľd. 1892. 612. (1891. 699.). Panštiti. Phľd. 1895. 215.
Pant, vz Radík (3. dod.).
Pantáta. Také zedník vedle sedláka, řez-
ník, mlynář. Na Žďársku. Nár. list, 1894. č. 107. odp. feuill. Pantazija, e, f. = fantasie. Val. Brt. D.
I. 63. Pantelegraf, u, m. P. podává prý rych-
lostí elektrické jiskry i hlavní rysy podob. Nár. list. 1894. č, 152. 3. Pantl, u, m. = borta na dolejší části žen-
ské sukně v Domažl. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 412. (Jrsk.). Pantlicky, f. = lesní oves. Chod. NZ. IV.
319. Pantlík. P. u košile. NZ. III. 402. Cf. ib.
IV. 417. nn. Pantlovaný = opentlený. Kdyby byl celý
p. NZ. II. 594. b. Pantnocha, y, f. = trepka, pantofel. XV.
stol. Wtr. Krj. 1. 35. Pantofel. P-fle objevily se ku konci XV.
stol., z vl. pantafola. Wtr. Krj. I. 161. P. = nízká obuv bez paty, ale také = svrchní obuv, kterouž obouvali přes střevíce. Ib. 496. Hra na p. (kartáč, váleček). Vz Duť. 99. — Pan- toflíčky, rostl., vz Stračí nožka (3. dod.). Pantok. Kaj nic něni, tam ani p-kom ně-
urubiš. Slez. Nov. Př. 179. Panúti m. padnúti. Gb. H. ml. I. 410.
Papálek, lka, m., Papper, m. Sterz. II. 495.
|
||
|
|||
Předchozí (267)  Strana:268  Další (269) |