271

Pastor. P. ptačí = bastard. CT.Tkč. —
P. = pasák. Hra míčem na p-ra. CT. Tkč.

Pastorčanka, y, f. = čásť Morávky od
potoka Hlavice ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11.

Pastorčaný potok, ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 11.

Pastorěenec. Phľd. 1895. 153.

Pastoušek. Hra na p-šky (na kance). Vz
Duf. 92.

Pastouška = píseň etc. Vz Vck. Val. I. GO.

Pastovník, u, m. = chlívek pro svině.
Brt. D. II. 437.

Pastľllák, u, m. = mrkev, baucia. 1410.
List. til. 1893. 393. — Cf. Dřenka (3. dod.).

Pastrnek, od října r. l895. mimoř. prof.
slavistiky v Praze.

Pastúchov, a, m., obec v Novohradsku
na Slov. Phľd. XII. 336.

Pastušek, ška, m. = pastoušek. Tři p-kové
= králi. Vých. Slez. NZ. IV. 313.

Pastviea, pastvice, e, f. = kravařka, pa-
sačka. Sev. a záp. Mor. Brt. D.. II. 361., 461.
P. za třetí dívku (služku) obstáti může. Kat.
z Žer. II. 226.

Pastvišče = pastviště. Eml. Urb. 433.

Pastýř. Obcházení p-řů (před vánocemi).
Vz Duf. 122. nn.

Pastyryčka, y, f. = konipas bílý. V Lo-
hovci. Mtc. XVIII. 244.

Pasúvať sa = křížkovati se. Již. Mor.
Nár. list. 1896. č. 161. odp. feuill. Vz Paso-
vať (3. dod.)

Paša, bača, baše. O strč. skloň. cf. Gb. Km.
-a. 31.

Paščeka, vz Stolička (3. dod.).

Pasek, ška, m., vz násl. Pavel. — Na Pa-
šku = trať u Pazderné ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 11,

Pašije. Co budeš sväte p. na holých ko-
lenách spievať (pohrůžka). Slov. Nov. Př. 620.

Pašienka, y, f. = pastviště. Phľd. 1896.
134. Vrcch pokrytý p-kami a horou (lesem).
Phľd. 1S93. 274.

Pašijový týden. Vz NZ. IV. 326., 330. až
337. P. niti. Vz NZ. IV. 322. P. hry. Vz Vlč.
Lit. 37.

Paska, y, m., vz násl. Pavel.

Pašklín, u, m. = klín, jímž krojidlo v díře
hřídelní upevněno jest. Brt, D. II. 449.

Pašma, y, m., vz násl. Pavel.

Pašta, y, m., vz násl. Pavel.

Paštůvka (Zlín.), prskavec (val.). Brt. D.
II. 496. Cf. Myšák (3. dod.; pták).

Pata, mor. pjata, slov. päta. O pův. slova
cf. Gb. II. ml. I. 107. Vidí radši moje paty
než prsty (když odcházím). CT. Tkč. Den na
patách roznáší (kdo lelkuje, sem tam obstu-
puje, místo aby pracoval). Phľd. XII. 254. To
nenosím ani v patě, ne tak (neřkuli) v hlavě.
Mor. Čes. 1. V. 422. Biť sa po pätách — tan-
čiti. Slov. Nov. Př. 588. Neštěstí se mi na
paty věší. Šml. I. 175.

Patáči, n., patáčky, rostl., vz Tvarožníček
(3. dod.).

Paták, a, m., jm. koně. NZ. III. 103. —
P. = evandělík. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

Pátek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107.
Pověry táhnoucí se k pátku a hl. k velikému
pátku vz v Zbrt. Pov. 163., NZ. II. 697., 599.,
IV. 324.-337., Duť. 357. nn., Phľd. 1894.131.,

Nár. list. 1894. č. 81. odp. feuill. (v Litomyšl.),
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 442., Vck. Val. I. 79.
Co na.piatok, to na sviatok. Slov. Nov. Př.
628. Cech nežli by v pátek s máslem jedl,
raději by koně ukradl. Bow. Post. 67. Prší-li
na veliký p., bude rok žízniv (sucho). Vck.
Val. I. 62. V p. jde všecko na zpátek. Tkč.
Vz Čtvrtek (3. dod.).

Patelátový. P. košile. Phľd. 1895. 483.

Patěna, y, f. = hrubé děvče, neobratné.
Brt. D. II. 361.

Pateno, a, n., Häckse, f., zvěrolék. Sterz.
I. 1169.

Patent, u, m. = bramborový lívanec. Slov.
Brt. D.. II. 479. — P. = klevetný. Vz násl.

Patentářka, y, f. = klevetnice. Val. Brt.
D. II. 361.

Páteř. Nošení p-řů v XV. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 77. Vz Růženec (3. dod.). Zvoní mu
na p-ře (na hřbet, je bit). Čern. Př. 21. Při-
hnalo se jich jako p. (mnoho). Vck. Val. I.
111.

Pateraký = paterý. Čes. 1. V. 251.

Paterče, ete, n. Vyseděla p-čata (pět párů).
Mor. Nár. list. 1896. č. 210. feuill.

Pá/terčí, n., cistoseira, rostl. Léčení jím
vz v Vck. Val. I. 156.

Pateřice. Mlácení o p-ci: Husa pečená,
husa pečená'. Záp. Mor. NZ. IV. 397.

Páteří cek, čku, m., zdrobn. páteř. O p.
v XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 49.

Paternuze, e, f., rostl., vz Tvarožníček
(3. dod.).

Pathogeiiesa, y, f. — původ a průvod ne-
moci. Schb. Nád. 4.

Paťcliať = klopýtati. N. Město. Brt. D. II.
361.

Patka. Vz Adlaf (3. dod.). — P. Pepíků
= vlasy s hlavy do prostřed čela sčesané. Nár.
list. 1894. — P. = příčka na šarapatkách
(u saní); čásť s plazu pod ruchadlem viditelná;
konec kosy) pod pravým úhlem sehnutý. Brt.
D. II. 451, 448., 452. — P. v hodinách, která
stupni kolo zadržovala, Lappe, f. Vz Ott. XI.
432. b.

Patnocha, y, f. = delší trepka, později
pantofel. Wtr. Krj. II. seš. 35.

Patočina, y, f. = patoliščo, mokřina,
močarina, mláka. Phľd. 1892. 55., 1893. 462.
a j.

Pätoklasník, a, m. = žák páté třídy. Phľd.
1895. 89.

Patoprstí, n. = patoprstnica. Slov. Mtc.

XVIII. 210.

Patora, y, f. = čeliadka domáca, perepuť.
Tých ie hodná p. v dome. Phľd. 1894. 442.
Pätovka, y, f. = pětka. Phľd. 1894. 378.
Pátr = pater. U Císařova. NZ. VI. 76.
Patrčka Michal Silorád, spis. v 1. čtvrti

XIX. stol. Vz Mus. 1894. 150.
Patricijka, y, f., Patricierin, f. Frid. Coss.

42.

Patro. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 54.

Pátrovat = vrávorati. Han. Brt. D. II. 361.

Patset = padesát. AlxH. 4. 22., AlxV.
1277., Pass. 344.

Patsetkrát = padesátkrát. Pass. 301.

Paťúhat = jídlo do sebe cpáti. Val. Brt.
D. H. 311. Cf. Paťúehat,

Pátý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 107.