274

Pechold, a, m., vz násl. Petr.

Pechoriť sa = namáhati, pachtiti se a p.
Slovenská slova sa p-me kovať, Phľd. 1893.
626. (466., 548.). S drevom sa p. Ib. 1896.
214.

Pěchoušek, ška, m., vz násl. Petr.

Pěchovati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
172.

Pechura, y, m., vz násl. Petr.

Pejchar, a, m., vz násl. Petr.

Pejchat. Pejchá tabákem = dýmá. Brt.
D. II. 361.

Pejchavka, vz Pýchavka,

Pejko. Pejky hádžu veselo hlavami. Phľd.
1893. 513.

Pejma = melodie? A zkade má tie pejmy
krásne? Phľd. 1895. 292.

Pejř, vz Pýř.

Pejřitý = pýřitý.

Pejš, e, m., vz násl. Petr.

Pejša, dle Bača, vz násl. Petr.

Pejska, y, m., vz násl. Petr.

Pejtati = pýtati. Veď sme my neprišli
koláč krájati, ale sme my prišli diovča p.
Sl. spv. II. 68.

Pejtlíř dle Wtr. Krj. I. 522. = rukavič-
ník, který dělal rukavice z koží.

Pejze m. peňze, ň v j. Dšk. Jihč. I. 14.

Pekáč = placka. P. hruškový, kadlátkový,
jablkový. Vz Duf. 254.

Pekař. P-ři vypovídají se z Pecínova přes
Nehasice do Pálčic. NZ. III. 229. — P. =
vápenník, že pracuje u vápenných pecí. Na
Žďársku. Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill.

Pekarčák, u, m. = pekárčok. Brt. D.
II. 435.

Pekárka, y, f. = pečírka, houba. Brt, D.
II. 510.

Pekárna = pec na chléb. Vých. Čechy.
Čes. 1. V. 79. Chléb do pekárny osaditi. Nár.
list. 1896. č. 14. odp. feuill.

Pekařský. P. bída = p. nemoc, Semmel-
baba, U Uh. Hrad. Glos.

Pekelník, a, m. = potok u Bruzovic na
Frýdecku. Věst. op. 1893. 11. — P-ky, míst.
jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

Pekla, hora na Mor. Mtc. 1895. 128.

Peklece, e, f. = petlice, t v k. Zábř.
Brt. D. II. 128.

Peklhubec, bce, m., z Pickelhaube, starší
tvar Beckelhaube = pokryvka hlavy. Čern.
Př. 69.

Peklice, e, f. = peklo, prohlubeň s před-
pecí. Zábř. Brt. D. II. 435.

Pekliska, horní hřbet u Prchalova. Mtc.
1895. 132.

Peklo. O pův. slova cf. Čern. Př, 43.
Znali-li Slované p. a co původně znamenalo?
Vz Phľd. 1894. 227. Nesnadně sobě lidé zlí
dobývají a pracně pekla, jako dobří nebe.
151. Gr. 306. Věc věčná p. horoucí (o věci
trvanlivé). CT. Tkč. Máš-li do pekla, to voľ
aspoň na peknom koni. Phľd. 1893. 7C0.
I v pekle raz v roku hody bývajú (Peklo je
meno niekterym krčmám). Ib. 1894. 442. Pře-
letěl přes p. (o zrzavém). Mor. NZ. V. 545.
Di v pekly. Val. Brt. 1). II. 361. Člověče hřeš,
pekla neujdeš. Slov. Nov. Př. 26. — P. =
jáma před otvorem k peci. Také slez. NZ. III.
198., IV. 11.

Pěkněti, ěl, ění. Phľd. 1896. 280.

Pěkno. Byl na p. při rozumu = docela;
Na p. byla ztracená = docela. Brt. D. II.
285., 361.

Pěknotvarý. P. věž. Osv. 1896. 220.

Pěknovlasec, sce, m. Am. Orb. 107. Vz
Pěknovlásek.

Pěkný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
107. Pěken. Brig. Zjev. 92. Pěkná jako růže.
Us. Hezká je, ale to pěkné (peníze a p.)
schází. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.
Pěkná jako malena, jako z másla, jako ma-
kový květ; Pěkný jako panna, jako struna;
ironicky: Pěkný jako sova, jako sochor v pytli,
jako doch. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

Pekoe, e, n. = nejjemnější druh černého .
čaje. Us.

Pektorálek, lku, m. = zdoba. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 183.

Pekuško = pěkně. P. prosím. Kopanič.
na Mor. Nár. list. 1895. č. 58. odp. feuill.

Pelant. Dle Bl. Gr. 297. (zná p-ty) slovo
staré verštatné.

Pelc, e, m. = spodní obruba na sukni,
Beleg, m., Jicko; jinde plech. Brt. D. II. 517.

Pelcman, u, m. = hřib (houba) Březno,
Zvolen. Phľd. 1893. 304., 1894. 615.

Peldřimov, z Pelřimov m. Pelhřimov. Gb.
H. ml. I. 613.

Pelechavý = plešatý. Phľd. 1894. 535.

Pelencovati. Brt. D. II. 298.

Pelesť, z Bettleiste. Gb. H. ml. I. 424.,
Cern. Př. 66. — P. = kraje kamenného ko-
ryta. Náramec. Brt. D. II. 361.

Peleš. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 47.,
26.

Pelhřimov. Vz předcház. Peldřimov. Patří
do P-mqva (Pejřimova) = kdo se zopeřil, za-
pejřil. Čern. Př. 21. — Z Pelhřimova Mik.
(Biskupec). Vz Vlč. Lit. 142.

Pelikán. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Peľisat se = vlniti se. Obilí se p-sá.
Han. Brt. D. II. 361.

Peliska, y, f., vz Člopek, Peklice (3. dod.).

Peliš, e, f., území v Novohradsku na Slov.
Phľd. XII. 75., 427.

Peliti = běžeti. A kůň i s ním domů pelil.
Pokr. Mrt. z. 61.

Pelno, pilno = plno. Je tam p. Dšk. Jihč.
I. 5.

Peloch, u, m. = pelech. Tišn. Brt. D. II.
183.

Pelopík, u, m., pelopium, prvek. Am. Orb.
57. Dle NZ.: pelop.

Peltna, y, f. = járek mezi dvěma řádky
zemáků. Brň. Brt. D. II. 362.

Peltram m. pertram. Gb. H. ml. I. 351.

Pelyn, pelyň, polyn, polyň. Vz Pelun, Gb.
H. ml. I. 150. Pelyněk v strč. léčení. Vz Zbrt.
Pov. 62.

Pelynkový, vz Pelunkový.

Pemrlice, z něm. Hammerlein. Jg.

Pemsa, z něm. Bims. Gb. H. ml. I. 424.

Peň = pařez, mor. Bl. Gr. 339. o tomto
slově praví, že jest to vox inepta. Aj starý
opálený peň je pěkný, když ho přistrojí (bláznu
sluší každá čepice). Vck. Val. I. 109.

Pěna, y, f. Zacházel s ní jako s pěnou
(jemně). Šml. I. 134. — P. = pták, vz Pě-
nice (3. dod.).



	274

	Pechold, a, m., vz násl. Petr. Pechoriť sa = namáhati, pachtiti se a p. Slovenská slova sa p-me kovať, Phľd. 1893. 626. (466., 548.). S drevom sa p. Ib. 1896. 214. Pěchoušek, ška, m., vz násl. Petr. Pěchovati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 172. Pechura, y, m., vz násl. Petr. Pejchar, a, m., vz násl. Petr. Pejchat. Pejchá tabákem = dýmá. Brt. D. II. 361. Pejchavka, vz Pýchavka, Pejko. Pejky hádžu veselo hlavami. Phľd. 1893. 513. Pejma = melodie? A zkade má tie pejmy krásne? Phľd. 1895. 292. Pejř, vz Pýř. Pejřitý = pýřitý. Pejš, e, m., vz násl. Petr. Pejša, dle Bača, vz násl. Petr. Pejska, y, m., vz násl. Petr. Pejtati = pýtati. Veď sme my neprišli koláč krájati, ale sme my prišli diovča p. Sl. spv. II. 68. Pejtlíř dle Wtr. Krj. I. 522. = rukavič- ník, který dělal rukavice z koží. Pejze m. peňze, ň v j. Dšk. Jihč. I. 14. Pekáč = placka. P. hruškový, kadlátkový, jablkový. Vz Duf. 254. Pekař. P-ři vypovídají se z Pecínova přes Nehasice do Pálčic. NZ. III. 229. — P. = vápenník, že pracuje u vápenných pecí. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill. Pekarčák, u, m. = pekárčok. Brt. D. II. 435. Pekárka, y, f. = pečírka, houba. Brt, D. II. 510. Pekárna = pec na chléb. Vých. Čechy. Čes. 1. V. 79. Chléb do pekárny osaditi. Nár. list. 1896. č. 14. odp. feuill. Pekařský. P. bída = p. nemoc, Semmel- baba, U Uh. Hrad. Glos. Pekelník, a, m. = potok u Bruzovic na Frýdecku. Věst. op. 1893. 11. — P-ky, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69. Pekla, hora na Mor. Mtc. 1895. 128. Peklece, e, f. = petlice, t v k. Zábř. Brt. D. II. 128. Peklhubec, bce, m., z Pickelhaube, starší tvar Beckelhaube = pokryvka hlavy. Čern. Př. 69. Peklice, e, f. = peklo, prohlubeň s před- pecí. Zábř. Brt. D. II. 435. Pekliska, horní hřbet u Prchalova. Mtc. 1895. 132. Peklo. O pův. slova cf. Čern. Př, 43. Znali-li Slované p. a co původně znamenalo? Vz Phľd. 1894. 227. Nesnadně sobě lidé zlí dobývají a pracně pekla, jako dobří nebe. 151. Gr. 306. Věc věčná p. horoucí (o věci trvanlivé). CT. Tkč. Máš-li do pekla, to voľ aspoň na peknom koni. Phľd. 1893. 7C0. I v pekle raz v roku hody bývajú (Peklo je meno niekterym krčmám). Ib. 1894. 442. Pře- letěl přes p. (o zrzavém). Mor. NZ. V. 545. Di v pekly. Val. Brt. 1). II. 361. Člověče hřeš, pekla neujdeš. Slov. Nov. Př. 26. — P. = jáma před otvorem k peci. Také slez. NZ. III. 198., IV. 11.	Pěkněti, ěl, ění. Phľd. 1896. 280. Pěkno. Byl na p. při rozumu = docela; Na p. byla ztracená = docela. Brt. D. II. 285., 361. Pěknotvarý. P. věž. Osv. 1896. 220. Pěknovlasec, sce, m. Am. Orb. 107. Vz Pěknovlásek. Pěkný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107. Pěken. Brig. Zjev. 92. Pěkná jako růže. Us. Hezká je, ale to pěkné (peníze a p.) schází. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill. Pěkná jako malena, jako z másla, jako ma- kový květ; Pěkný jako panna, jako struna; ironicky: Pěkný jako sova, jako sochor v pytli, jako doch. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill. Pekoe, e, n. = nejjemnější druh černého . čaje. Us. Pektorálek, lku, m. = zdoba. XV. stol. Wtr. Krj. I. 183. Pekuško = pěkně. P. prosím. Kopanič. na Mor. Nár. list. 1895. č. 58. odp. feuill. Pelant. Dle Bl. Gr. 297. (zná p-ty) slovo staré verštatné. Pelc, e, m. = spodní obruba na sukni, Beleg, m., Jicko; jinde plech. Brt. D. II. 517. Pelcman, u, m. = hřib (houba) Březno, Zvolen. Phľd. 1893. 304., 1894. 615. Peldřimov, z Pelřimov m. Pelhřimov. Gb. H. ml. I. 613. Pelechavý = plešatý. Phľd. 1894. 535. Pelencovati. Brt. D. II. 298. Pelesť, z Bettleiste. Gb. H. ml. I. 424., Cern. Př. 66. — P. = kraje kamenného ko- ryta. Náramec. Brt. D. II. 361. Peleš. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 47., 26. Pelhřimov. Vz předcház. Peldřimov. Patří do P-mqva (Pejřimova) = kdo se zopeřil, za- pejřil. Čern. Př. 21. — Z Pelhřimova Mik. (Biskupec). Vz Vlč. Lit. 142. Pelikán. Vz Tanec čes. (3. dod.). Peľisat se = vlniti se. Obilí se p-sá. Han. Brt. D. II. 361. Peliska, y, f., vz Člopek, Peklice (3. dod.). Peliš, e, f., území v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 75., 427. Peliti = běžeti. A kůň i s ním domů pelil. Pokr. Mrt. z. 61. Pelno, pilno = plno. Je tam p. Dšk. Jihč. I. 5. Peloch, u, m. = pelech. Tišn. Brt. D. II. 183. Pelopík, u, m., pelopium, prvek. Am. Orb. 57. Dle NZ.: pelop. Peltna, y, f. = járek mezi dvěma řádky zemáků. Brň. Brt. D. II. 362. Peltram m. pertram. Gb. H. ml. I. 351. Pelyn, pelyň, polyn, polyň. Vz Pelun, Gb. H. ml. I. 150. Pelyněk v strč. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62. Pelynkový, vz Pelunkový. Pemrlice, z něm. Hammerlein. Jg. Pemsa, z něm. Bims. Gb. H. ml. I. 424. Peň = pařez, mor. Bl. Gr. 339. o tomto slově praví, že jest to vox inepta. Aj starý opálený peň je pěkný, když ho přistrojí (bláznu sluší každá čepice). Vck. Val. I. 109. Pěna, y, f. Zacházel s ní jako s pěnou (jemně). Šml. I. 134. — P. = pták, vz Pě- nice (3. dod.).