275

Peňazobažnosť. Phľd. 1893. 77.

Penčička, vz násl. Penka.

Pendelinka, y, f., něj. visuté roucho. Wtr.
Krj. I. 569.

Pendina, z lat. pendeus. Knížky s pnou
= tak svázané, aby okolo nich ocasy t. j.
zbytky kůže visely, za něž by buď neseny
býti mohly v rukou nebo na pás zavěšeny.
Bl. Gr. 185.

Peněkad = poněkud. Háj. Herb. 334. a.
a jinde.

Penězobicí stroj. Am. Orb. 20.

Penězochtivosť. Krok. 1893. 312.

Peněžák, a, m. = penízek = holubí jm.
CT. Tkč.

Peněžitě. Bylo tam peněžitějc (více peněz).
Žďár. Brt. D. II. 260.

Peněžiti. Víno šenkovati a p. 1549. Cel.
Pr. m. I. 410.

Peněžitý. P. dluh, činže. Půh. V. 40., 364.

Peněžník, a, m. = vladař nad něčími
penězi, šafář. Utvořil Br. M. Červenka a Bl.
Gr. 169. praví, že jest to vox inusitata.

Pěnice, na Hané: pěna. P. vlašská, sylvia
nisoria; p. hluchá, hluchá pěna, velká p. Vz
Mtc. 1893. 804. P. hadí, vz Krutihlav (3. dod.).
Cf. Sedmihlásek, Devaterohlásek, Pězga, Pěgza,
Pěhza (laš.), Livička (St. Hrozenk.), Hadica
(Val. Klobouky), Hadopěnica (uh.; 3. dod.).

Pěnijz = peniez. Háj. Herb. 157. b.

Peniz. O tvarech cf. ' Gb. H. ml. I. 114.
P., z Pfennig. Dob. Dur. 384., 418. Měl by
platiti a peníze u ďábla (není jich). Bl. Gr.
295. Peníze jsou chléb a ostatek samá pleva.
Šml. VIL 143. Česť s penězi jde. Zvič. Mlt.
48. Bez peněz na trhu, bez soli doma ne-
dobře bývá. 1595. Wtr. Živ. c. 587. Včile pe-
nize všecko zrobio, slez.; Peniaz nový ako
pena; Má peňazí ako čert pliev; Len sa tak
peňazmi obsýpa; Má voliaký, ale neveľmo
široký peniaz (málo). Slov. Nov. Př. 164., 624.,
627. Škoda peněz za to, co zrovna být ne-
musí. Světz. 1894. 218. b. Peníze dávali ne-
božtíkovi (pověra). Vz Zbrt. Pov. 163. —
P-ze = pense (záp. Mor.; laš. penzija). Brt.
D. II. 517.

Penízek, zku, m., rostl., vz Lopatka (3.
dod.).

Penka, penčička, y, f. = ze silného dreva
odrezaný klát alebo i murovaný podstavok
pod lavicu, jaké vídáme v svetliciach, Phľd.
XII. 697.

Pěnka, zdrobn. pěna. Tu musejí býti pěnky
(nua pivě) pro blánky (aby se mohly z hojného
výdělku koupiti blánky). 1550. Wtr. Krj. I
23.

Pěnkava, pinkava, pinkoun. P. zpívá na
Jevíčsku: Brzo-li ty mně ty čtyry krajcary
dáš? Mtc. 1893. 306.

Peňní osa. Am. Orb. 86. Cf. Peň.

Pense. Vz Peníz (3. dod.).

Pensnec, sence, m., míst. jm. na Slov.
Phľd. XII. 75. Vz Penznec (3. dod.).

Pentén, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 246.

Pentit, u, m. = cukr bylinný. Vstnk. III.
9., IV. 20.

Pentlení nevěsty a družiček — zvláštní
svatební úprava h!av jejich. Vz NZ. IV. 417.

Pentliček, čku, m. = poboční pentlík.
NZ. IV. 436.

Pentlík, u, m. (ozdoba hlavy nevěstiny a
družiček) = korunka. XV. stol. Št, Cf. Pen-
tlení (3. dod.).

Pentol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 246.

Pentosa, y, f. = druh cukru v bylinstvu
rozšířený. Vstnk. III. 9., 10., IV. 20., 21.

Pentosan, u, m. P. v říši bylinné. Vstnk.
IV. 21.

Pentro, a, n. = patro. U Polhory na Slov.
Phľd. 1895. 58.

Penzi, u, m. = penzlík, z Pinsel. 1452.
Arch. XIV. 474.

Penznec, zence, m., obec v Honte. Phľd.
XII. 427. Cf. Pensnec (8. dod.).

Pepek. Pepku — smetku. Pepku, dej ka-
valec (krajíc) k snědku. Pepek — nadělal
pletek (pokřikování)! Na Žďársku. Nár. list.
1894. č. 234. odp. feuill.

Pepice — vopice (pokřikování)! Na Zďár-
sku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill.

Pepícký tanec. Vz Herm. Bodř. Praž. 37.

Pepík. Pepíku, dobrá kaše ve mlíku, ještě
lepší ve smetaně, ale se ti nedostane. Brušp.
Hledíková. Pražský P. také: těžkosť, těžká
váha. Vz o nich v Herm. Bodř. Praž. 34. nn,

Pepka, y, f. = Josefa. Us.

Pepl-um, a, n. = feflík, stužka vůbec,
stužka na přílbici. Hrš. Nách. 1. 363.

Pepř. Pod našimi okny keř pepře, naši
mámu žádný nepřepře (říkej rychle). ČT. Tkč.

Pepřec, e, m. = peprník, pátečník, poly-
gonum aviculare, rostl. Vz Brt. D. II. 506.

Peptonisace, e, f. Vstnk. III. 14.

Peptosacharující ferment. Vstnk. III. 14.

Per = ret. Jej červené pery zostaly ma-
ličko otvorené. Phľd. XII. 262/

Péř, e, vz Pýř.

Peračina, y, f., vz Kapradí (3. dod.).

Peračka, y, f., vz Kapradí (3. dod.).

Perašin. U Liptova. Phľd. 1893. 374.

Percoch. Čern. Př. 80.

Percuvac husy = chytro (rychle) hnáti.
Phľd. 1895. 495.

Perdla, y, f. = perla, d vsuto; dialekt.
Gb. H. ml. I. 351.

Perdlicka m. perlička, d vsuto; dialekt.
Ve vých. Cech. Dšk. v Oestr. Mon. (Böhm.)
I. 493.

Perdlík m. perlík, d vsuto, dial. Dšk. Jihč.
I. 16.

Perdon uděliti (pardon). Cel. Pr. m. I. 603.

Péřek, řku, m. = perca fluviatilis, ryba.
Slez. Brt. D. II. 498.

Peření. Prkenné p. místo štátu na stave-
ních. Chod. Vz NZ. IV. 211., II. 569. — P.
= lupínky na lnu. Brt. D. II. 442.

Peřenožílný, fiedernervig. Sterz. I. 919.

Peřestina, y, f. = věc peřestá. Chč. S. 39.

Peřestý. P. štír. Bl. Gr. 833.

Perfectum. Cf. Vaškův Filol. důkaz. 75.

Pergamin, u, m. = pergamen. U Císařova.
NZ. VI. 76.

Pergmistr, vz Perkmistr.

Pergnos, a, m.., z Berggenosse. 1735. Mtc.
1893. 339.

Perhuba, y, m. = tlučhuba. Zábř. Brt.
D. II. 362.

Perchta. Chození s Perchtou v Plavě v Bu-
dějovicku. Vz NZ. IV. 55.



	275

	Peňazobažnosť. Phľd. 1893. 77. Penčička, vz násl. Penka. Pendelinka, y, f., něj. visuté roucho. Wtr. Krj. I. 569. Pendina, z lat. pendeus. Knížky s pnou = tak svázané, aby okolo nich ocasy t. j. zbytky kůže visely, za něž by buď neseny býti mohly v rukou nebo na pás zavěšeny. Bl. Gr. 185. Peněkad = poněkud. Háj. Herb. 334. a. a jinde. Penězobicí stroj. Am. Orb. 20. Penězochtivosť. Krok. 1893. 312. Peněžák, a, m. = penízek = holubí jm. CT. Tkč. Peněžitě. Bylo tam peněžitějc (více peněz). Žďár. Brt. D. II. 260. Peněžiti. Víno šenkovati a p. 1549. Cel. Pr. m. I. 410. Peněžitý. P. dluh, činže. Půh. V. 40., 364. Peněžník, a, m. = vladař nad něčími penězi, šafář. Utvořil Br. M. Červenka a Bl. Gr. 169. praví, že jest to vox inusitata. Pěnice, na Hané: pěna. P. vlašská, sylvia nisoria; p. hluchá, hluchá pěna, velká p. Vz Mtc. 1893. 804. P. hadí, vz Krutihlav (3. dod.). Cf. Sedmihlásek, Devaterohlásek, Pězga, Pěgza, Pěhza (laš.), Livička (St. Hrozenk.), Hadica (Val. Klobouky), Hadopěnica (uh.; 3. dod.). Pěnijz = peniez. Háj. Herb. 157. b. Peniz. O tvarech cf. ' Gb. H. ml. I. 114. P., z Pfennig. Dob. Dur. 384., 418. Měl by platiti a peníze u ďábla (není jich). Bl. Gr. 295. Peníze jsou chléb a ostatek samá pleva. Šml. VIL 143. Česť s penězi jde. Zvič. Mlt. 48. Bez peněz na trhu, bez soli doma ne- dobře bývá. 1595. Wtr. Živ. c. 587. Včile pe- nize všecko zrobio, slez.; Peniaz nový ako pena; Má peňazí ako čert pliev; Len sa tak peňazmi obsýpa; Má voliaký, ale neveľmo široký peniaz (málo). Slov. Nov. Př. 164., 624., 627. Škoda peněz za to, co zrovna být ne- musí. Světz. 1894. 218. b. Peníze dávali ne- božtíkovi (pověra). Vz Zbrt. Pov. 163. — P-ze = pense (záp. Mor.; laš. penzija). Brt. D. II. 517. Penízek, zku, m., rostl., vz Lopatka (3. dod.). Penka, penčička, y, f. = ze silného dreva odrezaný klát alebo i murovaný podstavok pod lavicu, jaké vídáme v svetliciach, Phľd. XII. 697. Pěnka, zdrobn. pěna. Tu musejí býti pěnky (nua pivě) pro blánky (aby se mohly z hojného výdělku koupiti blánky). 1550. Wtr. Krj. I 23. Pěnkava, pinkava, pinkoun. P. zpívá na Jevíčsku: Brzo-li ty mně ty čtyry krajcary dáš? Mtc. 1893. 306. Peňní osa. Am. Orb. 86. Cf. Peň. Pense. Vz Peníz (3. dod.). Pensnec, sence, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 75. Vz Penznec (3. dod.). Pentén, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 246. Pentit, u, m. = cukr bylinný. Vstnk. III. 9., IV. 20. Pentlení nevěsty a družiček — zvláštní svatební úprava h!av jejich. Vz NZ. IV. 417. Pentliček, čku, m. = poboční pentlík. NZ. IV. 436.	Pentlík, u, m. (ozdoba hlavy nevěstiny a družiček) = korunka. XV. stol. Št, Cf. Pen- tlení (3. dod.). Pentol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 246. Pentosa, y, f. = druh cukru v bylinstvu rozšířený. Vstnk. III. 9., 10., IV. 20., 21. Pentosan, u, m. P. v říši bylinné. Vstnk. IV. 21. Pentro, a, n. = patro. U Polhory na Slov. Phľd. 1895. 58. Penzi, u, m. = penzlík, z Pinsel. 1452. Arch. XIV. 474. Penznec, zence, m., obec v Honte. Phľd. XII. 427. Cf. Pensnec (8. dod.). Pepek. Pepku — smetku. Pepku, dej ka- valec (krajíc) k snědku. Pepek — nadělal pletek (pokřikování)! Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill. Pepice — vopice (pokřikování)! Na Zďár- sku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill. Pepícký tanec. Vz Herm. Bodř. Praž. 37. Pepík. Pepíku, dobrá kaše ve mlíku, ještě lepší ve smetaně, ale se ti nedostane. Brušp. Hledíková. Pražský P. také: těžkosť, těžká váha. Vz o nich v Herm. Bodř. Praž. 34. nn, Pepka, y, f. = Josefa. Us. Pepl-um, a, n. = feflík, stužka vůbec, stužka na přílbici. Hrš. Nách. 1. 363. Pepř. Pod našimi okny keř pepře, naši mámu žádný nepřepře (říkej rychle). ČT. Tkč. Pepřec, e, m. = peprník, pátečník, poly- gonum aviculare, rostl. Vz Brt. D. II. 506. Peptonisace, e, f. Vstnk. III. 14. Peptosacharující ferment. Vstnk. III. 14. Per = ret. Jej červené pery zostaly ma- ličko otvorené. Phľd. XII. 262/ Péř, e, vz Pýř. Peračina, y, f., vz Kapradí (3. dod.). Peračka, y, f., vz Kapradí (3. dod.). Perašin. U Liptova. Phľd. 1893. 374. Percoch. Čern. Př. 80. Percuvac husy = chytro (rychle) hnáti. Phľd. 1895. 495. Perdla, y, f. = perla, d vsuto; dialekt. Gb. H. ml. I. 351. Perdlicka m. perlička, d vsuto; dialekt. Ve vých. Cech. Dšk. v Oestr. Mon. (Böhm.) I. 493. Perdlík m. perlík, d vsuto, dial. Dšk. Jihč. I. 16. Perdon uděliti (pardon). Cel. Pr. m. I. 603. Péřek, řku, m. = perca fluviatilis, ryba. Slez. Brt. D. II. 498. Peření. Prkenné p. místo štátu na stave- ních. Chod. Vz NZ. IV. 211., II. 569. — P. = lupínky na lnu. Brt. D. II. 442. Peřenožílný, fiedernervig. Sterz. I. 919. Peřestina, y, f. = věc peřestá. Chč. S. 39. Peřestý. P. štír. Bl. Gr. 833. Perfectum. Cf. Vaškův Filol. důkaz. 75. Pergamin, u, m. = pergamen. U Císařova. NZ. VI. 76. Pergmistr, vz Perkmistr. Pergnos, a, m.., z Berggenosse. 1735. Mtc. 1893. 339. Perhuba, y, m. = tlučhuba. Zábř. Brt. D. II. 362. Perchta. Chození s Perchtou v Plavě v Bu- dějovicku. Vz NZ. IV. 55.